Svatost a politika? Odkaz Roberta Schumana

Počátkem září uplynulo padesát let od smrti Roberta Schumana, někdejšího francouzského ministra zahraničí a tvůrce myšlenky evropského společenství. Přinášíme několik komentářů k odkazu politika, jehož beatifikační proces již úspěšně prošel diecézní fází.
Publikováno: 6. 9. 2013 16:21

„Schuman nám nezanechal teologické spisy nebo texty o duchovním životě. Předal nám spíše žitou a vtělenou spiritualitu, život inspirovaný evangeliem a láskou, která je neustále zaměřená na společné dobro. V tom spočívá výjimečnost jeho křesťanského života,“ komentuje Schumanův odkaz P. Bernard Ardura, který má na starost proces blahořečení francouzského politika.

V rozhovoru pro agenturu SIR Ardura připomíná Schumanovu snahu o smíření mezi Francií a Německem několik let po skončení 2. světové války. Schuman přišel v roce 1950 s myšlenkou sjednotit produkci oceli a uhlí obou zemí, neboť právě tyto dvě suroviny byly hlavním zdrojem zbrojního průmyslu. Návrh ihned přijal německý kancléř Konrád Adenauer, podobně jako Schuman praktikující katolík. K projektu se brzy připojily ostatní země a vzniklo tak jádro pozdější Evropské unie.

Podle P. Ardury znamenala Schumanova iniciativa jakousi revoluci, která zastavila bludný kruh válek a otevřela cestu ke spolupráci mezi národy. „Schuman nám potvrzuje, že abychom mohli vstupovat do politiky, je třeba být lidmi silných přesvědčení. On si nenechal svou víru v kapse a nikdy by nerozhodl o něčem, co je v rozporu s jeho křesťanskou vírou. Spíše se snažil v otevřené diskuzi přesvědčit ty, kdo s ním mluvili, o správnosti jeho myšlenek a projektů,“ shrnuje P. Ardura aktuálnost Schumanových postojů pro dnešní dobu.

Odkazem francouzského politika se zabývá i mnichovský kardinál Reinhard Marx. V prohlášení zveřejněném na webu Komise biskupských konferencí Evropského společenství Marx hodnotí pozitivní kroky dosavadního vývoje Evropské unie: dlouhé období míru v Evropě, blahobyt historicky dosud největšího počtu lidí, duch spolupráce. Podle kardinála Marxe je však Schumanovo dědictví zároveň křehké: „Pokud nebudeme čelit finanční krizi z roku 2008 a ekonomickému pádu principy, které načrtl Schuman více než před šedesáti lety, riskujeme, že podminujeme velkou část z toho, čeho Evropská unie dosáhla.“ Těmito principy jsou podle kardinála Marxe mír a solidarita, které je třeba uplatňovat s větší důsledností v období nynější ekonomické krize, jež má dopad na všechny vrstvy společnosti, včetně té nejchudší. Závěr svého prohlášení věnuje kardinál Marx výzvě k zapojení se do tvoření Evropy: „Potřebujeme muže a ženy, kteří mají vizi, inspirovanou křesťanským evangeliem nebo hlubokým nasazením pro humanitární hodnoty. Není čas pro nový start Evropy? Neměli bychom se společně zasadit o to, abychom hledali duši Evropy s čerstvými silami?

Stručně shrnul Schumanův odkaz i jeho životopisec, Edoardo Zin. V rozhovoru pro agenturu SIR uvádí: „Zdá se mi, že dnešní křesťan v politice je povolaný k tomu, aby prožíval spiritualitu zapuštěnou do dějin. Aby spojil akci a kontemplaci, a myslel při tom na druhé a na Boží svatost: to je jediná svatost. Schuman nevyužil církev k politickým cílům, nýbrž svědčil o své víře tím, že se dal do služeb člověku. Odpustil světskému nepříteli (poválečnému Německu – pozn. red.), kterého povolal ke spolupráci. Aby mohl Schuman uskutečňovat jednotu národů, mohl se spolehnout na svou mravní přísnost, na hlubokou spiritualitu.“

Robert Schuman působil v letech 1958 až 1960 jako první prezident Evropského parlamentu. Na konci svého mandátu jej parlament prohlásil za „otce Evropy“. Zemřel 4. září 1963 ve svém domě ve Scy-Chazelles.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Signaly.cz představují 4 Adventní meetingy online

Křesťanský web pro mládež signály.cz připravil adventní online projekt s názvem 4 ADVENTNÍ MEETINGY, který má za cíl spojit mladé lidi k zamyšlení nejen nad identitou člověka, ale také nad hříchem, Boží láskou k člověku či k uvědomění si, kdo je Ježíš Kristus, jako Spasitel nebo jak se nechat vést v životě s Kristem.
23.11.2020

Zasvěcení nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově

V neděli 22. 11. 2020 kardinál Dominik Duka zasvětil na pražském sídlišti Barrandov nově vystavěný kostel Krista Spasitele s komunitním centrem, jehož základní kámen položil před dvěma lety, v listopadu 2018. Takovou událost – jak připomněla ve svém děkovném projevu paní starostka Renáta Zajíčková – zažila Praha 5 po bezmála 80 letech. Naposledy zde byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.
23.11.2020

České adventní věnce pomohou sirotkům v Ulánbátaru. I přes pandemii

Olomoucké farnosti se letos opět zapojí do výroby adventních věnců, jejichž prodej vyvrcholí v olomouckých kostelích během první adventní neděle. Výroba bude vzhledem k epidemiologickým omezením probíhat jinak, než tomu bylo v předchozích letech. V některých farnostech zájemcům doručí výrobní balíčky rovnou domů, jinde si je farníci vyzvednou na faře. V bezpečí domova pak vyrobí věnec za účelem benefičního prodeje. V loňském roce věnovali olomoučtí dárci sirotčinci Verbist Care v hlavním městě Mongolska 54 484 Kč.
23.11.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. listopadu 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
23.11.2020

Papež František: Učme se kralovat službou

Před polednem se na Svatopetrském náměstí shromáždilo pár set lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně.
22.11.2020