Svatost a politika? Odkaz Roberta Schumana

Počátkem září uplynulo padesát let od smrti Roberta Schumana, někdejšího francouzského ministra zahraničí a tvůrce myšlenky evropského společenství. Přinášíme několik komentářů k odkazu politika, jehož beatifikační proces již úspěšně prošel diecézní fází.
Publikováno: 6. 9. 2013 14:21

„Schuman nám nezanechal teologické spisy nebo texty o duchovním životě. Předal nám spíše žitou a vtělenou spiritualitu, život inspirovaný evangeliem a láskou, která je neustále zaměřená na společné dobro. V tom spočívá výjimečnost jeho křesťanského života,“ komentuje Schumanův odkaz P. Bernard Ardura, který má na starost proces blahořečení francouzského politika.

V rozhovoru pro agenturu SIR Ardura připomíná Schumanovu snahu o smíření mezi Francií a Německem několik let po skončení 2. světové války. Schuman přišel v roce 1950 s myšlenkou sjednotit produkci oceli a uhlí obou zemí, neboť právě tyto dvě suroviny byly hlavním zdrojem zbrojního průmyslu. Návrh ihned přijal německý kancléř Konrád Adenauer, podobně jako Schuman praktikující katolík. K projektu se brzy připojily ostatní země a vzniklo tak jádro pozdější Evropské unie.

Podle P. Ardury znamenala Schumanova iniciativa jakousi revoluci, která zastavila bludný kruh válek a otevřela cestu ke spolupráci mezi národy. „Schuman nám potvrzuje, že abychom mohli vstupovat do politiky, je třeba být lidmi silných přesvědčení. On si nenechal svou víru v kapse a nikdy by nerozhodl o něčem, co je v rozporu s jeho křesťanskou vírou. Spíše se snažil v otevřené diskuzi přesvědčit ty, kdo s ním mluvili, o správnosti jeho myšlenek a projektů,“ shrnuje P. Ardura aktuálnost Schumanových postojů pro dnešní dobu.

Odkazem francouzského politika se zabývá i mnichovský kardinál Reinhard Marx. V prohlášení zveřejněném na webu Komise biskupských konferencí Evropského společenství Marx hodnotí pozitivní kroky dosavadního vývoje Evropské unie: dlouhé období míru v Evropě, blahobyt historicky dosud největšího počtu lidí, duch spolupráce. Podle kardinála Marxe je však Schumanovo dědictví zároveň křehké: „Pokud nebudeme čelit finanční krizi z roku 2008 a ekonomickému pádu principy, které načrtl Schuman více než před šedesáti lety, riskujeme, že podminujeme velkou část z toho, čeho Evropská unie dosáhla.“ Těmito principy jsou podle kardinála Marxe mír a solidarita, které je třeba uplatňovat s větší důsledností v období nynější ekonomické krize, jež má dopad na všechny vrstvy společnosti, včetně té nejchudší. Závěr svého prohlášení věnuje kardinál Marx výzvě k zapojení se do tvoření Evropy: „Potřebujeme muže a ženy, kteří mají vizi, inspirovanou křesťanským evangeliem nebo hlubokým nasazením pro humanitární hodnoty. Není čas pro nový start Evropy? Neměli bychom se společně zasadit o to, abychom hledali duši Evropy s čerstvými silami?

Stručně shrnul Schumanův odkaz i jeho životopisec, Edoardo Zin. V rozhovoru pro agenturu SIR uvádí: „Zdá se mi, že dnešní křesťan v politice je povolaný k tomu, aby prožíval spiritualitu zapuštěnou do dějin. Aby spojil akci a kontemplaci, a myslel při tom na druhé a na Boží svatost: to je jediná svatost. Schuman nevyužil církev k politickým cílům, nýbrž svědčil o své víře tím, že se dal do služeb člověku. Odpustil světskému nepříteli (poválečnému Německu – pozn. red.), kterého povolal ke spolupráci. Aby mohl Schuman uskutečňovat jednotu národů, mohl se spolehnout na svou mravní přísnost, na hlubokou spiritualitu.“

Robert Schuman působil v letech 1958 až 1960 jako první prezident Evropského parlamentu. Na konci svého mandátu jej parlament prohlásil za „otce Evropy“. Zemřel 4. září 1963 ve svém domě ve Scy-Chazelles.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Největší příběhy všech dob

Jeden z největších myslitelů, spisovatelů, pedagogů Jan Amos Komenský napsal: „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“ Za nejvýznamnější zdroj moudrosti tento „učitel národů“ považoval Bibli.
04.03.2021

Papež František osobně podpoří při návštěvě Iráku komunity, kterým pomáhá Charita Česká republika

Papež František navštíví 5. – 8. března 2021 jako první nejvyšší představitel katolické církve v historii Irák. Chce podpořit mírovou obnovu země, která se ještě nedávno zmítala v krvavém konfliktu. Nábožensky založené útoky vyhnaly ze země mimo jiné stovky tisíc křesťanů, především z oblasti Ninivské nížiny. Její obnovu přijede papež osobně podpořit. Charita Česká republika v Ninive dlouhodobě pomáhá navrátivším se uprchlíkům zajistit si trvalou obživu.
04.03.2021

František v Iráku – fakta a čísla

Historicky ojedinělá, výjimečná svým pandemickým kontextem, nepopiratelně riskantní – všechny tyto přívlastky vystihují nadcházející návštěvu papeže Františka v Iráku, včetně autonomního Kurdistánu, která bude 33. mezinárodní cestou jeho pontifikátu. Čtyřiaosmdesátiletý papež se na ni vydá v pátek ráno, po patnáctiměsíční „internaci“ ve Vatikánu, jak karanténní omezení pohybu označil v jednom z nedávných rozhovorů.
04.03.2021

Výkonný výbor Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír podpořil obyvatele Myanmaru

Přinášíme prohlášení výkonného výboru Justitia et Pax Europe, kterým vyjadřuje solidaritu obraně demokracie a pokojným demonstracím v Myanmaru, a připojuje se tím i k nedávné výzvě papeže Františka.
04.03.2021

Svatý otec: Dialog s Bohem je milost naší víry

Při pravidelné středeční audienci hovořil papež František o tom, že díky Ježíši a modlitbě máme přístup k Nejsvětější Trojici. Pokračoval tak ve svém cyklu katechezí věnovaných právě tématu modlitby, přičemž tento týden se zaměřil na vztah mezi modlitbou a Trojicí.
03.03.2021