Svatost a politika? Odkaz Roberta Schumana

Počátkem září uplynulo padesát let od smrti Roberta Schumana, někdejšího francouzského ministra zahraničí a tvůrce myšlenky evropského společenství. Přinášíme několik komentářů k odkazu politika, jehož beatifikační proces již úspěšně prošel diecézní fází.
Publikováno: 6. 9. 2013 16:21

„Schuman nám nezanechal teologické spisy nebo texty o duchovním životě. Předal nám spíše žitou a vtělenou spiritualitu, život inspirovaný evangeliem a láskou, která je neustále zaměřená na společné dobro. V tom spočívá výjimečnost jeho křesťanského života,“ komentuje Schumanův odkaz P. Bernard Ardura, který má na starost proces blahořečení francouzského politika.

V rozhovoru pro agenturu SIR Ardura připomíná Schumanovu snahu o smíření mezi Francií a Německem několik let po skončení 2. světové války. Schuman přišel v roce 1950 s myšlenkou sjednotit produkci oceli a uhlí obou zemí, neboť právě tyto dvě suroviny byly hlavním zdrojem zbrojního průmyslu. Návrh ihned přijal německý kancléř Konrád Adenauer, podobně jako Schuman praktikující katolík. K projektu se brzy připojily ostatní země a vzniklo tak jádro pozdější Evropské unie.

Podle P. Ardury znamenala Schumanova iniciativa jakousi revoluci, která zastavila bludný kruh válek a otevřela cestu ke spolupráci mezi národy. „Schuman nám potvrzuje, že abychom mohli vstupovat do politiky, je třeba být lidmi silných přesvědčení. On si nenechal svou víru v kapse a nikdy by nerozhodl o něčem, co je v rozporu s jeho křesťanskou vírou. Spíše se snažil v otevřené diskuzi přesvědčit ty, kdo s ním mluvili, o správnosti jeho myšlenek a projektů,“ shrnuje P. Ardura aktuálnost Schumanových postojů pro dnešní dobu.

Odkazem francouzského politika se zabývá i mnichovský kardinál Reinhard Marx. V prohlášení zveřejněném na webu Komise biskupských konferencí Evropského společenství Marx hodnotí pozitivní kroky dosavadního vývoje Evropské unie: dlouhé období míru v Evropě, blahobyt historicky dosud největšího počtu lidí, duch spolupráce. Podle kardinála Marxe je však Schumanovo dědictví zároveň křehké: „Pokud nebudeme čelit finanční krizi z roku 2008 a ekonomickému pádu principy, které načrtl Schuman více než před šedesáti lety, riskujeme, že podminujeme velkou část z toho, čeho Evropská unie dosáhla.“ Těmito principy jsou podle kardinála Marxe mír a solidarita, které je třeba uplatňovat s větší důsledností v období nynější ekonomické krize, jež má dopad na všechny vrstvy společnosti, včetně té nejchudší. Závěr svého prohlášení věnuje kardinál Marx výzvě k zapojení se do tvoření Evropy: „Potřebujeme muže a ženy, kteří mají vizi, inspirovanou křesťanským evangeliem nebo hlubokým nasazením pro humanitární hodnoty. Není čas pro nový start Evropy? Neměli bychom se společně zasadit o to, abychom hledali duši Evropy s čerstvými silami?

Stručně shrnul Schumanův odkaz i jeho životopisec, Edoardo Zin. V rozhovoru pro agenturu SIR uvádí: „Zdá se mi, že dnešní křesťan v politice je povolaný k tomu, aby prožíval spiritualitu zapuštěnou do dějin. Aby spojil akci a kontemplaci, a myslel při tom na druhé a na Boží svatost: to je jediná svatost. Schuman nevyužil církev k politickým cílům, nýbrž svědčil o své víře tím, že se dal do služeb člověku. Odpustil světskému nepříteli (poválečnému Německu – pozn. red.), kterého povolal ke spolupráci. Aby mohl Schuman uskutečňovat jednotu národů, mohl se spolehnout na svou mravní přísnost, na hlubokou spiritualitu.“

Robert Schuman působil v letech 1958 až 1960 jako první prezident Evropského parlamentu. Na konci svého mandátu jej parlament prohlásil za „otce Evropy“. Zemřel 4. září 1963 ve svém domě ve Scy-Chazelles.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Poutní mše svatá k památce obětí akce "Ř" v Jablonném v Podještědí

V neděli 27. 9. 2020 ve 14 hod. se v bazilice sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí uskuteční poutní mše svatá k památce obětí likvidace ženských klášterů v roce 1950. Hlavním celebrantem bude biskup Jan Baxant.
22.09.2020

Pamětní den na Velehradě připomene tři výročí

V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku – 70 let od Akce K („kláštery“), 30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a 10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ. V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950. Součástí pamětního víkendu bude též mše svatá a dvě hudební akce.
21.09.2020

Charita pro Libanon: Opravy domů i dodávky potravin v Bejrútu

Ničivá exploze, která v srpnu otřásla libanonským Bejrútem, zasáhla do životů stovek tisíc lidí. Charita Česká republika ihned poslala na pomoc 10 tisíc eur (přes 260 tisíc Kč) ze svého krizového fondu a vyhlásila veřejnou sbírku, do které přispěli čeští dárci více než 2 miliony korun.
21.09.2020

Biskup Václav Malý dnes slaví 70. narozeniny

Pražský pomocný biskup Mons. Václav Malý slaví dnes, v den svátku sv. Matouše, své 70. narozeniny.
21.09.2020

Biskupské gymnázium v Hradci Králové má nové prostory

Rekonstrukce objektu v areálu Biskupského gymnázia v Hradci Králové, zvaného Kostka, jde do finále.
21.09.2020