Před 90 lety zemřel arcibiskup A. C. Stojan

Olomouckým arcibiskupem byl jen necelé tři roky, už předtím se ale Antonín Cyril Stojan stihl nesmazatelně zapsat do srdcí moravského lidu. Jeho působení v čele arcidiecéze, ukončené 29. září 1923 smrtí, pak bylo jen vyvrcholením celoživotního díla kněze, který se vždy řídil heslem „Mám, co jsem dal druhým.“

Olomouc: Antonín Cyril Stojan se narodil roku 1851 v Beňově u Přerova. Studoval na gymnáziích v Příboře a Kroměříži, poté na bohoslovecké fakultě v Olomouci. Kněžské svěcení přijal roku 1876. Již krátce poté, jako kaplan v Příboře, rozvinul své životní snahy o zvelebení Velehradu a rozkvět Svatého Hostýna.

Roku 1885 založil Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, jehož úkolem měla být práce a modlitba ve prospěch sjednocení Slovanů ve víře. Stal se také propagátorem vědeckých unionistických sjezdů na Velehradě, jejichž práci pro jednotu křesťanů vyzvedli později papežové Jan XXIII. i Pavel VI. K rozvoji obou myšlenek zařídil Stojan vydávání časopisu Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, jakož i vědeckých časopisů Litterae Slavorum teologicae a později Acta Academiae Velehradensis. Roku 1895 založil Matici svatohostýnskou a věnoval se rozvoji poutí na Svatém Hostýně i stavebnímu rozvoji místa.

Roku 1897 vstoupil na politické kolbiště jako poslanec rakouského sněmu a po vzniku Československa se stal senátorem Národního shromáždění. Neměl ovšem politické aspirace, pro kandidaturu se rozhodl kvůli péči o sociální otázky. Na pomoc potřebným bez rozdílu náboženského přesvědčení vykonal tolik intervencí, že si svou vysilující prací získal i obdiv nepřátel.

Po působeních ve Svébohově a Dražovicích u Vyškova byl roku 1908 jmenován nesídelním kanovníkem olomouckým a proboštem u sv. Mořice v Kroměříži. Po rezignaci kardinála Skrbenského roku 1920 se stal kapitulním vikářem a 10. března 1921 byl jmenován arcibiskupem olomouckým. V čele diecéze však stál jen něco přes dva roky, neboť vyčerpán a úplně vysílen zemřel 29. září 1923. Pohřben je v královské kapli na Velehradě.

„Ti, kteří znali Stojana za jeho života, jej obdivovali a považovali za Božího člověka,“ říká o svém předchůdci na biskupském stolci olomoucký arcibiskup Jan Graubner a pokračuje: „Zemřel v pověsti svatosti. První část procesu jeho blahořečení byla v diecézi ukončena a druhá probíhá v Římě. Bylo rovněž dokončeno odborné dílo o jeho vynikajících ctnostech. Pak ještě musí následovat uznání zázraku, který se stane na přímluvu kandidáta svatořečení. A to jistě hodně záleží i na nás, na našich modlitbách, na naší víře a také odvaze prosit s vírou.“