Kard. Marx na pouti ve Staré Boleslavi

Mnichovský kardinál a významná osobnost současné církve, mnichovsko-freisingský arcibiskup Reinhard Marx, se 28. září 2013 na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi ve své řeči vyslovil za smíření Čechů a Němců. Připomněl tak tímto výročí Mnichovské dohody. Předem dostupný text promluvy zde zveřejňujeme.
Publikováno: 28. 9. 2013 17:55

Projev arcibiskupa kardinála Reinharda Marxe na pontifikální mši ve Staré Boleslavi 28. září 2013 při slavnosti sv. Václava a vzpomínce na 75. výročí Mnichovské dohody

Vaše Eminence, milý pane arcibiskupe, kardinále Duko,
drazí spolubratři v biskupské a kněžské službě,
milí jáhni, řeholnice a řeholníci,
milé sestry a milí bratři ve víře v Krista Ježíše,
milé účastnice a milí účastníci pouti o slavnosti svatého Václava,
srdečně zdravím Vás všechny, kdo jste sem přišli!

Je pro mne velikou ctí a zároveň i velikou radostí, že jako mnichovský a freisingský arcibiskup a předseda Freisingské biskupské konference se mohu účastnit Vaší národní pouti o slavnosti svatého Václava.

Velmi rád jsem přijal pozvání pražského arcibiskupa, kardinála Dominika Duky, abychom zde dnešní eucharistii slavili spolu, s vědomím, že se tak skrze ni zřetelně projeví sounáležitost všech křesťanů a všech lidí.

V církvi neznáme cizince a mezi pokřtěnými nesmějí existovat hranice. Jsme-li si toho vědomi, roste blízkost,  důvěra, solidarita a činorodá láska k bližnímu. Eucharistie shromažďuje lidi kolem Krista, vzájemně nás propojuje, vytváří z nás přátele, sestry a bratry v Kristu. Je důležité, abychom se neustále nechávali posilovat Kristem, který je náš život, a abychom se ve spojení s ním stávali novým Božím lidem.

To je od samého počátku poselstvím křesťanské víry. Evropské národy po celá staletí formovala křesťanská víra. Náleží k velké společné tradici, která ukazuje, že zaslíbené společenství v Kristu je možné a že je naším úkolem. V našich zemích je mnoho velikých svědků jako svatý Václav, kteří byli lidem v průběhu celých dějin vzorem.

I navzdory tomu však naši předkové, dokonce ještě i generace našich rodičů, vedli války; a jsme otřeseni tím, že lidé křesťanského přesvědčení se tak snadno nechávali svést k násilí, vykořisťování, bezpráví, rasismu a totalitarismu.

Jako generace narozená po druhé světové válce nejsme možná ani schopni pochopit a přijmout, jak k tomu mohlo stále znovu docházet. Avšak pochopili jsme, že nám dnes připadá úkol ze všech sil se zasazovat o usmíření mezi všemi evropskými národy v Kristově duchu. V novém Božím lidu se nesmějí vyskytovat nepřátelé. Kristus je náš život, Kristus je pro Evropu duší, kterou je třeba neustále probouzet k životu.

Na této cestě se mezi Čechy a Němci, díky Bohu, již vykonalo mnohé a oba národy vytvářejí příkladnou spolupráci a budují mezi sebou nové mosty. Katolická církev se přitom vždy snažila prosazovat usmiřování mezi oběma našimi sousedními národy, jejichž soužití tak tragicky poznamenala druhá světová válka i události následující bezprostředně po ní, jakož i celá desetiletí studené války.

Velký obrat v roce 1989 osvobodil země Evropy od zdí a bariér a umožnil, aby sousedství, které vyrůstalo během celých staletí, naplňoval nový život. V nové situaci se němečtí biskupové již počátkem roku 1990 obrátili na biskupy katolické církve České a Slovenské republiky s přáním překonávat pozůstalost toho, co po dobu posledních padesáti let rozdělovalo oba národy a vedlo k růstu ukřivděnosti, utrpení, nedůvěry a lhostejnosti mezi lidmi obou zemí, a zbavovat se tohoto neblahého dědictví, aby tak bylo možno získat srdce lidí pro společné budování nové Evropy. Pravda a láska jsou prostředky, které nás osvobodí od zátěže minulé viny a otevřou nás vůči utváření budoucnosti ve spravedlnosti a míru. Biskupové České a Slovenské republiky vstoupili do tohoto vzájemného dialogu s vědomím, že bolestná minulost a trpké zkušenosti nás vybízejí k tomu, abychom se vydali po cestách k obrácení a usmíření.

Již tehdy započatý dialog nesmí ustrnout a je třeba jej stále více podněcovat. Nesmíme přerušit naši vzájemnou komunikaci. Z tohoto důvodu jsme spolubratry ze sousedních Čech pozvali na letošní jarní zasedání Bavorské biskupské konference ve Waldsassenu a projednávali jsme s nimi, co můžeme jako katolická církev udělat pro přátelské a pokojné soužití národů.

Základním předpokladem takovéhoto soužití národů v přátelství a míru je však usmíření. Pro mne osobně je usmíření důležitým úmyslem, zejména dnes při této pouti o slavnosti svatého Václava, v den 75. výročí Mnichovské dohody, která způsobila nepopsatelné utrpení bezpočtu lidí v této zemi a následně i v celé Evropě.

Co se stalo, to se nedá změnit. Násilí a bezpráví zasadilo těžké rány a zanechalo za sebou hořkost. Všeho toho velice lituji, naplňuje mě to smutkem a hluboce se mě to dotýká. Jako předpoklad pro možné smíření musíme mít na paměti  dějinnou pravdu, kterou naše národy prožily a protrpěly. Platí to i o pohledu na Mnichovskou dohodu, jež před 75 lety vedla k okupaci a útlaku. Při zpětném pohledu na historii se nikdy nejedná o zúčtování, nýbrž o pravdu, která nás osvobozuje. Jde o to, abychom jako evropští sousedé spolu   žili v poctivosti a dívali se vpřed, aniž bychom zapomínali na dějinné křivdy a prožitá utrpení, jež všichni známe. Musíme přitom brát ohled na každý jednotlivý lidský osud.

Mám velikou radost, že my biskupové Bavorské biskupské konference jsme se s českými spolubratry dohodli na dobré spolupráci a že naše setkání posílilo vzájemnou důvěru, která při každém dalším setkání poroste. My bavorští i čeští biskupové se za několik týdnů opět sejdeme v Praze a budeme pokračovat v dialogu. I přes zátěže z minulosti budeme zakoušet, že se navzájem uznáváme, ceníme si jeden druhého, učíme se jeden od druhého a nacházíme vzájemnou sympatii. Vždyť zde nejsou Češi nebo Němci, ale všichni jsme tvorové Boží, jako obraz Boží máme všichni stejnou hodnotu, a proto se nesmí vyvyšovat jeden nad druhého. To musíme neustále podotýkat a nesmíme zapomínat na tento ryze křesťanský úkol, třebaže jeho plnění není vždy jednoduché. Avšak právě my křesťané, my jako katolická církev se musíme stávat kvasem smíření a naděje. Tento úkol nemůžeme svěřit nikomu jinému.

Můžeme se tomu učit právě od těch, kdo již dlouho usilují o smíření národů, dlouhodobě pěstují vzájemné kontakty a setkávají se. Jejich zkušenost nás učí, že pokud si lidé vycházejí vstříc a jsou inspirováni duchem evangelia, pak se výhrady a předsudky mohou proměnit v důvěru a zášť v přátelství.

Děkuji všem z Česka i z Německa, kdo se touto cestou vydali. Mnozí z nich jsou zde také dnes. To oni se zasazovali a nadále zasazují o usmíření. Budoucnost budeme vytvářet společně jako spolehliví partneři. Spojuje nás Kristus!

Proto chci vzývat přímluvou svatého knížete Václava a prosit Boha, aby mezi námi posiloval důvěru. Kéž lidi obou našich zemí nyní i v budoucnosti navzájem spojuje svoboda, mír a přátelství!

(Foto: Roman Albrecht)

Soubory ke stažení

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020