Kard. Marx na pouti ve Staré Boleslavi

Mnichovský kardinál a významná osobnost současné církve, mnichovsko-freisingský arcibiskup Reinhard Marx, se 28. září 2013 na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi ve své řeči vyslovil za smíření Čechů a Němců. Připomněl tak tímto výročí Mnichovské dohody. Předem dostupný text promluvy zde zveřejňujeme.
Publikováno: 28. 9. 2013 17:55

Projev arcibiskupa kardinála Reinharda Marxe na pontifikální mši ve Staré Boleslavi 28. září 2013 při slavnosti sv. Václava a vzpomínce na 75. výročí Mnichovské dohody

Vaše Eminence, milý pane arcibiskupe, kardinále Duko,
drazí spolubratři v biskupské a kněžské službě,
milí jáhni, řeholnice a řeholníci,
milé sestry a milí bratři ve víře v Krista Ježíše,
milé účastnice a milí účastníci pouti o slavnosti svatého Václava,
srdečně zdravím Vás všechny, kdo jste sem přišli!

Je pro mne velikou ctí a zároveň i velikou radostí, že jako mnichovský a freisingský arcibiskup a předseda Freisingské biskupské konference se mohu účastnit Vaší národní pouti o slavnosti svatého Václava.

Velmi rád jsem přijal pozvání pražského arcibiskupa, kardinála Dominika Duky, abychom zde dnešní eucharistii slavili spolu, s vědomím, že se tak skrze ni zřetelně projeví sounáležitost všech křesťanů a všech lidí.

V církvi neznáme cizince a mezi pokřtěnými nesmějí existovat hranice. Jsme-li si toho vědomi, roste blízkost,  důvěra, solidarita a činorodá láska k bližnímu. Eucharistie shromažďuje lidi kolem Krista, vzájemně nás propojuje, vytváří z nás přátele, sestry a bratry v Kristu. Je důležité, abychom se neustále nechávali posilovat Kristem, který je náš život, a abychom se ve spojení s ním stávali novým Božím lidem.

To je od samého počátku poselstvím křesťanské víry. Evropské národy po celá staletí formovala křesťanská víra. Náleží k velké společné tradici, která ukazuje, že zaslíbené společenství v Kristu je možné a že je naším úkolem. V našich zemích je mnoho velikých svědků jako svatý Václav, kteří byli lidem v průběhu celých dějin vzorem.

I navzdory tomu však naši předkové, dokonce ještě i generace našich rodičů, vedli války; a jsme otřeseni tím, že lidé křesťanského přesvědčení se tak snadno nechávali svést k násilí, vykořisťování, bezpráví, rasismu a totalitarismu.

Jako generace narozená po druhé světové válce nejsme možná ani schopni pochopit a přijmout, jak k tomu mohlo stále znovu docházet. Avšak pochopili jsme, že nám dnes připadá úkol ze všech sil se zasazovat o usmíření mezi všemi evropskými národy v Kristově duchu. V novém Božím lidu se nesmějí vyskytovat nepřátelé. Kristus je náš život, Kristus je pro Evropu duší, kterou je třeba neustále probouzet k životu.

Na této cestě se mezi Čechy a Němci, díky Bohu, již vykonalo mnohé a oba národy vytvářejí příkladnou spolupráci a budují mezi sebou nové mosty. Katolická církev se přitom vždy snažila prosazovat usmiřování mezi oběma našimi sousedními národy, jejichž soužití tak tragicky poznamenala druhá světová válka i události následující bezprostředně po ní, jakož i celá desetiletí studené války.

Velký obrat v roce 1989 osvobodil země Evropy od zdí a bariér a umožnil, aby sousedství, které vyrůstalo během celých staletí, naplňoval nový život. V nové situaci se němečtí biskupové již počátkem roku 1990 obrátili na biskupy katolické církve České a Slovenské republiky s přáním překonávat pozůstalost toho, co po dobu posledních padesáti let rozdělovalo oba národy a vedlo k růstu ukřivděnosti, utrpení, nedůvěry a lhostejnosti mezi lidmi obou zemí, a zbavovat se tohoto neblahého dědictví, aby tak bylo možno získat srdce lidí pro společné budování nové Evropy. Pravda a láska jsou prostředky, které nás osvobodí od zátěže minulé viny a otevřou nás vůči utváření budoucnosti ve spravedlnosti a míru. Biskupové České a Slovenské republiky vstoupili do tohoto vzájemného dialogu s vědomím, že bolestná minulost a trpké zkušenosti nás vybízejí k tomu, abychom se vydali po cestách k obrácení a usmíření.

Již tehdy započatý dialog nesmí ustrnout a je třeba jej stále více podněcovat. Nesmíme přerušit naši vzájemnou komunikaci. Z tohoto důvodu jsme spolubratry ze sousedních Čech pozvali na letošní jarní zasedání Bavorské biskupské konference ve Waldsassenu a projednávali jsme s nimi, co můžeme jako katolická církev udělat pro přátelské a pokojné soužití národů.

Základním předpokladem takovéhoto soužití národů v přátelství a míru je však usmíření. Pro mne osobně je usmíření důležitým úmyslem, zejména dnes při této pouti o slavnosti svatého Václava, v den 75. výročí Mnichovské dohody, která způsobila nepopsatelné utrpení bezpočtu lidí v této zemi a následně i v celé Evropě.

Co se stalo, to se nedá změnit. Násilí a bezpráví zasadilo těžké rány a zanechalo za sebou hořkost. Všeho toho velice lituji, naplňuje mě to smutkem a hluboce se mě to dotýká. Jako předpoklad pro možné smíření musíme mít na paměti  dějinnou pravdu, kterou naše národy prožily a protrpěly. Platí to i o pohledu na Mnichovskou dohodu, jež před 75 lety vedla k okupaci a útlaku. Při zpětném pohledu na historii se nikdy nejedná o zúčtování, nýbrž o pravdu, která nás osvobozuje. Jde o to, abychom jako evropští sousedé spolu   žili v poctivosti a dívali se vpřed, aniž bychom zapomínali na dějinné křivdy a prožitá utrpení, jež všichni známe. Musíme přitom brát ohled na každý jednotlivý lidský osud.

Mám velikou radost, že my biskupové Bavorské biskupské konference jsme se s českými spolubratry dohodli na dobré spolupráci a že naše setkání posílilo vzájemnou důvěru, která při každém dalším setkání poroste. My bavorští i čeští biskupové se za několik týdnů opět sejdeme v Praze a budeme pokračovat v dialogu. I přes zátěže z minulosti budeme zakoušet, že se navzájem uznáváme, ceníme si jeden druhého, učíme se jeden od druhého a nacházíme vzájemnou sympatii. Vždyť zde nejsou Češi nebo Němci, ale všichni jsme tvorové Boží, jako obraz Boží máme všichni stejnou hodnotu, a proto se nesmí vyvyšovat jeden nad druhého. To musíme neustále podotýkat a nesmíme zapomínat na tento ryze křesťanský úkol, třebaže jeho plnění není vždy jednoduché. Avšak právě my křesťané, my jako katolická církev se musíme stávat kvasem smíření a naděje. Tento úkol nemůžeme svěřit nikomu jinému.

Můžeme se tomu učit právě od těch, kdo již dlouho usilují o smíření národů, dlouhodobě pěstují vzájemné kontakty a setkávají se. Jejich zkušenost nás učí, že pokud si lidé vycházejí vstříc a jsou inspirováni duchem evangelia, pak se výhrady a předsudky mohou proměnit v důvěru a zášť v přátelství.

Děkuji všem z Česka i z Německa, kdo se touto cestou vydali. Mnozí z nich jsou zde také dnes. To oni se zasazovali a nadále zasazují o usmíření. Budoucnost budeme vytvářet společně jako spolehliví partneři. Spojuje nás Kristus!

Proto chci vzývat přímluvou svatého knížete Václava a prosit Boha, aby mezi námi posiloval důvěru. Kéž lidi obou našich zemí nyní i v budoucnosti navzájem spojuje svoboda, mír a přátelství!

(Foto: Roman Albrecht)

Soubory ke stažení

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hudousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019