K Radě evropských biskupských konferencí se přidalo Estonsko

Členové plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), kteří ve dnech 3.–6. října 2013 jednají v Bratislavě, souhlasili s žádostí Estonska o přičlenění k radě. Počet jejích členských států se tak rozrostl na 39.
Publikováno: 4. 10. 2013 11:30

Bratislava: S žádostí, kterou předložil apoštolský administrátor Estonska, biskup Philippe Jourdan, a kterou schválila vatikánská Kongregace pro biskupy, vyslovili souhlas všichni stávající členové. K těm patří předsedové 33 biskupských konferencí v jednotlivých evropských zemích a dále arcibiskupové z Lucemburska a Monaka, maronitský arcibiskup Kypru a biskupové z moldavského Kišiněva a ukrajinského Mukačeva. Pravidelných zasedání se dále jako hosté účastní předseda Kazachstánské biskupské konference a latinský patriarcha Jeruzaléma.

Těší mě, že se estonská církev může připojit k velké rodině Rady evropských biskupských konferencí. Toto malé, avšak živé společenství tak bude moci přispět k činnosti rady, založené s cílem podporovat kolegialitu biskupů a synodální charakter církve v Evropě. Zároveň budeme moci čerpat ze symfonie různých jazyků, kultur a národů, které účinně svědčí o všeobecné povaze Kristovy církve v našem světadílu,“ ocenil biskup Jourdan rozhodnutí CCEE.

Estonsko je nejsevernější z pobaltských republik, má rozlohu asi 45 tisíc km² a žije zde kolem 1,5 milionu obyvatel. Hlavním městem země je Tallinn. Úředním jazykem je estonština, která patří do skupiny ugrofinských jazyků a je tak příbuzná například s finštinou či maďarštinou. Téměř jednu třetinu obyvatelstva tvoří Rusové, kteří se sem přestěhovali v době, kdy bylo Estonsko jednou z republik Sovětského svazu (1940–1991). V roce 2004 se Estonsko stalo členskou zemí NATO a Evropské unie, roku 2011 přijalo jako svou měnu euro.

V minulosti se Estonci hlásili převážně k pravoslavné a luteránské tradici, dnes se však naprostá většina obyvatel považuje za nevěřící. Ke katolické církvi se zde hlásí asi šest tisíc věřících a tomuto společenství slouží zhruba 15 kněží a 20 řeholních sester z různých řádů. Apoštolská administratura zde byla zřízena roku 1924. Prvním (a na dlouhou dobu posledním) biskupem se stal německý jezuita Edward Profittlich, který zemřel ve vyhnanství na Sibiři roku 1942 a dnes probíhá jeho kanonizační proces. Současným apoštolským administrátorem je biskup Philippe Jourdan.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Papež František: Křesťanství je živý vztah s Pánem

Při promluvě před nedělní modlitbou Regina Coeli, která se konala poprvé od 14. března opět z okna Apoštolského paláce, papež František připomněl, že křesťanství není jen nauka nebo morální ideál, ale je to živý vztah s Bohem.
18.04.2021

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti - 3. neděle velikonoční

Nedělní kázání (nejen) pro děti P. Romana Vlka pro 3. neděli velikonoční.
18.04.2021

Fotogalerie: Beatifikace P. Jana Dominika Zavřela z Chodova

V italském opatství Casamari byli dnes beatifikováni cisterciáčtí mučedníci ze sklonku 18. století, ctihodný Simeon Cardona a jeho pět druhů, mezi kterými je také původem český kněz P. Jan Chryzostom Dominik Zavřel O.Cist. Slavnostní bohoslužby se účastnil i velvyslanec ČR při Svatém stolci Václav Kolaja, rektor Papežské koleje sv. Jana Nepomuckého v Římě P. Roman Czudek, profesor Papežské univerzity sv. Tomáše Akvinského (Angelicum) v Římě P. Efrem Jindráček OP, cisterciáci z Vyššího Brodu v čele s jejich převorem. Níže krátká reflexe P. Czudka z dnešní slavnosti:
17.04.2021

Kardinál Semeraro při beatifikaci v Casamari: Láska přemáhá strach

Prefekt Kongregace pro svatořečení, kard. Marcello Semeraro, dnes v opatství Casamari, vzdáleném zhruba sto kilometrů jižně od Říma, slavil beatifikační liturgii cisterciáckých mučedníků ze sklonku 18. století, ctihodného Simeona Cardony a pěti druhů, mezi nimiž je také původem český kněz, P. Jan Chryzostom Dominik Zavřel O.Cist., mučedník eucharistie.
17.04.2021

TOP - Týden otevřených kostelů v Hradci Králové

Týden otevřených kostelů (TOK), pokud to vládní nařízení dovolí, se letos uskuteční v Hradci Králové ve dnech 23. - 30. 5. 2021. Projekt má za cíl představit křesťanství a ukázat co nejširší rozsah jeho aktivit a tím pomoci odbourat zažité předsudky, rozšířit povědomí o historicko-kulturním dědictví křesťanství, které nabízejí sakrální stavby a praktické připomenutí toho, že jsou centrem společenského a kulturního života města i dnes.
16.04.2021