K Radě evropských biskupských konferencí se přidalo Estonsko

Členové plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), kteří ve dnech 3.–6. října 2013 jednají v Bratislavě, souhlasili s žádostí Estonska o přičlenění k radě. Počet jejích členských států se tak rozrostl na 39.
Publikováno: 4. 10. 2013 13:30

Bratislava: S žádostí, kterou předložil apoštolský administrátor Estonska, biskup Philippe Jourdan, a kterou schválila vatikánská Kongregace pro biskupy, vyslovili souhlas všichni stávající členové. K těm patří předsedové 33 biskupských konferencí v jednotlivých evropských zemích a dále arcibiskupové z Lucemburska a Monaka, maronitský arcibiskup Kypru a biskupové z moldavského Kišiněva a ukrajinského Mukačeva. Pravidelných zasedání se dále jako hosté účastní předseda Kazachstánské biskupské konference a latinský patriarcha Jeruzaléma.

Těší mě, že se estonská církev může připojit k velké rodině Rady evropských biskupských konferencí. Toto malé, avšak živé společenství tak bude moci přispět k činnosti rady, založené s cílem podporovat kolegialitu biskupů a synodální charakter církve v Evropě. Zároveň budeme moci čerpat ze symfonie různých jazyků, kultur a národů, které účinně svědčí o všeobecné povaze Kristovy církve v našem světadílu,“ ocenil biskup Jourdan rozhodnutí CCEE.

Estonsko je nejsevernější z pobaltských republik, má rozlohu asi 45 tisíc km² a žije zde kolem 1,5 milionu obyvatel. Hlavním městem země je Tallinn. Úředním jazykem je estonština, která patří do skupiny ugrofinských jazyků a je tak příbuzná například s finštinou či maďarštinou. Téměř jednu třetinu obyvatelstva tvoří Rusové, kteří se sem přestěhovali v době, kdy bylo Estonsko jednou z republik Sovětského svazu (1940–1991). V roce 2004 se Estonsko stalo členskou zemí NATO a Evropské unie, roku 2011 přijalo jako svou měnu euro.

V minulosti se Estonci hlásili převážně k pravoslavné a luteránské tradici, dnes se však naprostá většina obyvatel považuje za nevěřící. Ke katolické církvi se zde hlásí asi šest tisíc věřících a tomuto společenství slouží zhruba 15 kněží a 20 řeholních sester z různých řádů. Apoštolská administratura zde byla zřízena roku 1924. Prvním (a na dlouhou dobu posledním) biskupem se stal německý jezuita Edward Profittlich, který zemřel ve vyhnanství na Sibiři roku 1942 a dnes probíhá jeho kanonizační proces. Současným apoštolským administrátorem je biskup Philippe Jourdan.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020

Dopis řeholníkům a řeholnicím 70 let po násilném rušení klášterů v socialistickém Československu

Přinášíme vám dopis předsedů konferencí vyšších řeholních představených, arciopata Petra Prokopa Siostrzonka OSB a Sr. Kristy Ludmily Chládkové OP, k 70 letům od Akce K a Akce Ř.
01.04.2020

Katolický týdeník: Velikonoční triduum v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.
01.04.2020

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020