Prohlášení na závěr Plenárního zasedání CCEE 2013

Ve dnech 3. - 6. října 2013 hostila Bratislava účastníky Plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Pro rekapitulaci uveřejňujeme v plném znění závěrečné prohlášení tohoto setkání.

'Máme naději, kterou svět hledá'

 Prohlášení na závěr Plenárního zasedání CCEE 2013
 Bratislava, Slovensko 3. - 6. října 2013

Výroční plenární zasedání předsedů biskupských konferencí Evropy se letos na pozvání arcibiskupa Mons. Stanislava Zvolenského, předsedy Konference biskupů Slovenska, konalo v Bratislavě u příležitosti 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na území dnešního Slovenska. Setkání se mezi jinými zúčastnili i prefekt Kongregace pro biskupy kardinál Marc Ouellet a apoštolský nuncius na Slovensku arcibiskup Mario Giordana.

Pozdrav Svatého Otce Františka

V listu zaslanému kardinálovi Péterovi Erdö, předsedovi CCEE, Svatý Otec František vyjádřil svou blízkost a ocenil práci evropských biskupských konferencí, především jejich snahu o diskusi na témata sekulárního rázu státu a pomoci kultuře, 'která by v trvalé harmonii spojovala  víru a rozum, pravdu a svobodu'. V průběhu pracovních setkání předsedové konferencí několikrát poděkovali Svatému Otci za jeho učení, svědectví a misijní příklad; společně mu též napsali dopis, ve kterém mu vyjadřují hluboké společenství.

Nový člen CCEE

Plenární zasedání CCEE, se souhlasem vatikánské Kongregace pro biskupy, jednohlasně schválilo žádost J. Ex. Mons. Philippe Jourdana, apoštolského administrátora Estonska, o přijetí mezi členy Rady evropských biskupských konferencí. Do CCEE v současnosti patří 33 předsedů biskupských konferencí Evropy a arcibiskupové Luxemburska, Monackého knížectví, Kypru Maronitů, biskup Kišiněva (Moldávie), Mukačevský eparcha a apoštolský administrátor Estonska.

Volba generálního sekretáře

Mons. Duarte da Cunha byl jednohlasně potvrzen v úřadě generálního sekretáře CCEE pro druhé pětileté období (2013-2018).

Setkání s místními státními představiteli

Předseda slovenské vlády Robert Fico, který k účastníkům promluvil při zahájení setkání, zdůraznil, že církev a stát se na Slovensku snaží o spolupráci pro dobro občanů země. Prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič přijal biskupy na audienci v pátek 4. října a připomněl, že pravý sekulární ráz státu je takový, který respektuje a oceňuje duchovní rozměr společnosti. Souvislost se slavením 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje byla pro prezidenta důvodem k ocenění duchovního dědictví, které zanechali soluňští bratři: toto dědictví je podle Gašparoviče významnou součástí stavby hodnotového systému evropské společnosti. Večeře na závěr setkání se zúčastnil i místopředseda slovenského parlamentu Ján Figeľ, který připomněl, že o křesťanské hodnoty se opírají i základy stavby současného evropského společenství.

Bůh a stát. Evropa mezi sekulárním rázem a sekularismem

Centrálním tématem setkání v Bratislavě byla diskuse o tom, jaký prostor je ve společenství evropských zemí, pohybujících se mezi sekulárním rázem zemí a sekularismem, poskytovaný náboženství a úloze náboženských společenství.

Úvod k tomuto tématu připravila profesorka historie Emília Hrabovecová, a to představením výsledků výzkumu, jenž se uskutečnil v rámci zúčastněných biskupských konferencí. Následně profesor filozofie práva Francesco d´Agostino, pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka a Dr. Martin Kugler, vedoucí Institutu pro monitorování diskriminace a náboženské netolerance vůči křesťanům v Evropě, představili další aspekty tohoto tématu, spojené s otázkou sekularizace z pohledu filozofie a teologie. Analyzovali také evropskou situaci a diskutovali o možnostech vydávání intenzívnějšího svědectví víry v sekularizované Evropě.

Výsledky výzkumu, reakce a diskuse, která následovala, umožnily pojmenovat některé současné tendence a vymezit perspektivy do budoucnosti a způsoby možné reakce. Výzkum ukázal, že zatímco myšlenka sekulárního rázu státu chápaná jako rozlišení mezi církví a státem je víceméně všeobecně přijímaná, v různých kulrutách má však tento termín rozdílný význam - jak naznačilo široké spektrum výrazů, kterými byl sekulární ráz státu definován (neutralita, tolerance, náležité oddělení a rozlišení, atd.). Příčinou je fakt, že pojem sekulárního rázu státu byl do zemí střední a východní Evropy importován a je cizí mnohým místním kulturám. Z průzkumu na druhé straně vyplynula zřejmá identita katolické víry, která vždy poukazovala na rozlišení mezi církví a státem. Neznamená to však, že stát by se o náboženský fenomén neměl zajímat nebo že by se mělo vytvořit jakési zvláštní náboženství neutrálního a sekularistického státu.

Přibližujíce rozličné oblasti, kterých se průzkum týkal (vzdělávání, univerzity, administrativa, ale i výuka historie, atd.), profesorka Hrabovecová zdůraznila, že v různých oblastech společenského života je často cítit vliv sekularismu a snahu vytvářet výhradně negativní obraz o církvi a víře. Církev však nemůže reagovat uzavřením se, jakýmsi pokusem o vytvoření pevnosti uvnitř Evropy. Nezávisle na tom, co se děje, mají křesťané jasnou identitu, která se zakládá na jejich víře, je živá a vzbuzuje naději: a právě to je klíčové slovo, které se vícekrát objevilo v debatě a které stojí i v centru apoštolské exhortace Ecclesia in Europa, od jejíhož vydání letos uplynulo deset let. Křesťané jsou nositeli naděje, zkušenosti a obsahu víry, která je zajímavá pro všechny. Biskupové několikrát vyjádřili své přesvědčení o tom, že naděje, jejíž nositelkou je církev, je něčím, co svět hledá. A tato naděje musí dát křesťanům odvahu čelit těžkým situacím s duchem otevřenosti vůči otázkám lidí a mít  přitom na paměti především evangelizační poslání církve, která, následujíc svého Pána, se cítí být součástí všeho, co patří k životu člověka. Není možné zůstat povrchními, nesmí chybět kritický úsudek o světě a nelze zůstávat jen v té oblasti, která se tradičně považuje za duchovní. Biskupové navrhli pozitivní a aktivní přístup k celé skutečnosti a společenským dynamikám. V debatách se též objevilo více prioritních oblastí, které vyžadují jasnou reflexi ze strany církve: otázka vzdělávání, pastorace mládeže, téma pastorace rodin a péče o rodiny, jakož i téma nezaměstnanosti zejména mladých lidí.

Profesor D´Agostino nabídl filozofické zamyšlení vycházející z promluv papeže Benedikta XVI. ohledně Evropy a jejího poslání ve světě. Dr. Kluger zdůraznil, že monitorování diskriminace a netolerance vůči náboženství v Evropě je jakýmsi 'poplašným signálem' pro službu evangelizace a společenského soužití. Kardinál Duka nakonec zdůraznil důležitost toho, aby se církev účastnila veřejné diskuze - ne proto, aby chránila svá privilegia nebo své postavení ve společnosti, ale pro společné dobro Evropy. I když je současný svět sekularizovaný, neznamená to, že by církev neměla mít prostor, v němž se může vyjádřit. Zkušenost totalitních režimů, které zažily mnohé evropské země, povzbuzuje věřící ve snaze nedovolit, aby se církev znovu stala 'umlčenou církví'. Pro biskupy tak zdravý sekulární ráz  státu znamená garantování svobody hlásat evangelium a sociální učení Církve, které je pramenem onoho dědictví naděje a lidskosti přítomného v samotných základech evropské společnosti.

V průběhu svého setkání také biskupové poděkovali Stálé misii Svaté stolice při Radě Evropy a COMECE při jednotlivých evropských institucích za službu církvi a společnosti, kterou obě instituce vykonávají.

Plenární zasedání je privilegovaným místem, které umožňuje osobní setkání představitelů biskupských konferencí a diskuzi o důležitých výzvách a naléhavých otázkách společnosti. Mezi ně na setkání v Bratislavě patřily:

• Situace křesťanů v Bosně a Hercegovině, v zemi, na kterou jakoby zapomněly mezinárodní autority. Tváří v tvář této trvající 'nevyřešené nespravedlnosti' se biskupové celé Evropy, kromě projevu solidarity s místní církví, připojili k hlasu občanů této země volajícími po politickém úsilí o vyřešení problému.
• Pozornost biskupů přitáhlo i neuskutečnění rozhodnutí tribunálu v Bukurešti ohledně demolice budovy u místní katolické katedrály, o níchž rozhodl primátor rumunské metropole.
• Téma utečenců, kteří přicházejí do Evropy, vyžaduje od evropských států větší efektivní solidárnost, aby se neopakovaly situace podobné té, k níž znovu došlo v těchto dnech na Lampeduse.
• Složitá je též i situace církve ve Slovinsku: biskupové se s ní seznámili a vyjádřili svou jednotu a solidaritu s místními biskupy a katolickým lidem.
• Ekonomická krize v různých evropských zemích má taktéž vážné důsledky na evropsku církev. Křesťanská společenství dostávají mnoho žádostí o pomoc, na které však kvůli nedostatečným zdrojům nedokážou odpovídat. Intenzivně zazněla výzva ke větší solidaritě bohatých zemí vůči státům chudším.

Účastníci setkání si rovněž vyslechli osobní svědectví Mons. Williama Shomaliho, světícího biskupa latinského patriarchátu ve Svaté zemi a Jeho Blaženosti Ignace Youssif III Younana, patriarchy syrské Antiochie, ohledně dramatické situace na Blízkém východě a ve Svaté zemi, kde křesťané čelí velkému utrpení a musí utíkat ze svých domovů. Co se týká situace v Sýrii, biskupové doufají, že probíhající diplomatická jednání budou účinná a že mezi těmi, kdo tvrdí, že chtějí problém řešit, nebude přítomné pokrytectví. Spojeni se Svatým Otcem biskupové žádají, aby se rozhodnějším způsobem obnovil dialog a aby se k modlitbě přidala i politickározhodnutí, která povedou k okamžitému zastavení bojů a též k zastavení dovozu zbraní, jenž válku jen prodlužuje.

Světlo a milost modlitby liturgie hodin spolu s každodenním slavením Eucharistie doprovázely toto pracovní setkání a vyvrcholily poutí do nitranské katedrály, v níž je uchovávaná relikvie svatého Cyrila: tam biskupové svěřili Evropu pod ochranu svatých Cyrila a Metoděje, spolupatronů Evropy a apoštolů Slovanů. O duchovním a liturgickém bohatství evropské církve svědčilo i slavení Božské liturgie v řeckokatolické katedrále v Bratislavě: hlavním celebrantem slavnosti zkrášlené zpěvy a hloubkou modlitby místního společenství byl Jeho Blaženost Sviatoslav Shevchuk.

(Zdroj: KBS)