Navrácená umělecká díla zůstanou veřejnosti přístupná

Nejen polnosti, lesy či budovy, ale i některé obrazy a jiná umělecká díla mohou být navráceny původním majitelům v rámci majetkového narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. V této souvislosti se objevují obavy, zda navrácená umělecká díla budou i nadále k vidění ve veřejně přístupných expozicích. Jsou takové obavy opodstatněné? Opravdu hrozí stěhování z galerií takříkajíc za nepřístupné zdi klášterů? Téma pro následující článek.
Publikováno: 8. 10. 2013 21:31

Téměř paniku vyvolala u části veřejnosti zpráva, podle níž řád augustiniánů požádal v rámci majetkového narovnání státu s církvemi o navrácení dvou Rubensových obrazů ze sbírek Národní galerie. Znamená to snad, že díla barokního mistra opustí Národní galerii a budou se stěhovat do kláštera augustiniánů na pražské Malé straně? Podle augustiniánů nikoliv. „Po získání obrazů chceme uzavřít smlouvu s Národní Galerií a nechat obrazy k výstavě zdarma na dobu neurčitou,“ ujišťují na svých webových stránkách zástupci řádu.

Podobně je tomu i v jiných případech. Již dnes jsou totiž ve státem, kraji či obcemi zřizovaných organizacích (muzea, galerie,atd.) vystavována díla patřící církvi, a to na základě dlouhodobých zápůjček. Podle zastupujícího generálního ředitele Národní galerie v Praze Víta Vlnase by tomu tak mělo být i po dokončení majetkového narovnání státu s církvemi. "Současné vedení Národní galerie v Praze v zájmu státu a v součinnosti s církvemi a náboženskými organizacemi směřuje k dohodě, která stanoví, že předmětné věci umělecké povahy - pokud se po posouzení stanou majetkem církví a náboženských společností - nadále zůstanou formou zápůjčky ve stálých expozicích Národní galerie v Praze," řekl na dnešní (10. října 2013) tiskové konferenci k tomuto tématu Vít Vlnas. 

Zástupci církve jeho slova potvrzují. "Hlavním úkolem církve je hlásání evangelia. Pro tento účel nechávala také kdysi u nejlepších mistrů umělecká díla zhotovovat. Proto je v jejím vlastním zájmu, aby díla nesoucí biblické poselství byla přístupna co nejširšímu publiku a nezůstala skryta zrakům veřejnosti," vysvětluje vztah církve k navraceným uměleckým dílům generální sekretář ČBK Mons. Tomáš Holub.

Spolupráce funguje

Už nyní existuje řada příkladů velmi dobré spolupráce mezi církví a nejrůznějšími kulturními institucemi věnujícími se zpřístupňování kulturního dědictví veřejnosti. Zmínit lze situaci v Olomouci, Kroměříži či například Plzni, kde Západočeské muzeum již déle než rok realizuje ve spolupráci s plzeňským biskupstvím projekt zaměřený na prezentaci církevního umění plzeňské diecéze. První dvě uvedená místa potom spojuje příkladný a následováníhodný projekt Arcidiecézního muzea, které je součástí Muzea umění Olomouc.

O úsilí církve seznámit veřejnost s uměleckými díly minulosti svědčí i její snaha zakládat vlastní církevní muzea. V současné době tak například funguje diecézní muzeum v Brně na Petrově.

Související články