Jak pomáhá Charita?

Péče o slabé a potřebné patří k nejdůležitějším úkolům církve. Zvláště v souvislosti s diskusí o majetkovém narovnání státu a církvemi je třeba znovu připomenout, jaké úkoly církev v této oblasti vykonává. Přinášíme proto zajímavé informace o několika jedinečných aktivitách, jimž se věnuje církví zřizovaná Charita ČR.
Publikováno: 11. 10. 2013 14:55

Péče o lidi nevyléčitelně nemocné

Charita ČR stála u zrodu hospicového hnutí v ČR. Nadále zůstává jednou z mála organizací, která lidem terminálně nemocným (V závěru života) poskytuje ulehčení, potřebnou péči a zároveň důstojné intimní prostředí. Čtyři charitní hospice mají kapacitu 140 lůžek, v roce 2012 jimi prošlo 1600 klientů. Vedle toho provozuje Charita ČR 21 mobilních hospiců (péče v domácím prostředí), které poskytly své služby 739 klientům.

Domov pro lidi s roztroušenou sklerózou

Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové je jediným zařízením svého typu u nás, tedy jediným lůžkovým zařízením pro nemocné roztroušenou sklerózou. Trvalý domov zde má 14 uživatelů, 28 lůžek je určeno pro maximálně dvouměsíční zdravotní pobyty. Dále domov nabízí odlehčovací pobyty (7 lůžek), dva byty chráněného bydlení, půjčovnu zdravotních pomůcek a poradnu.

Pečovatelská a ošetřovatelská služba

Charita ČR byla v 90. letech průkopníkem v oblasti tuzemské domácí péče. Ačkoliv dnes již existuje velké množství organizací poskytujících tyto tolik potřebné služby, zůstává v mnoha okresech a regionech Charita jejich jediným poskytovatelem. V roce 2012 pracovalo pro Charitu ČR 1849 pečovatelek a zdravotních sester, které vykonaly úctyhodných 4,3 milionu návštěv u klientů v jejich domácím prostředí. Mnozí z nich se tak díky nim nemuseli stěhovat do domovů seniorů či i LDN.

Domovy pro seniory

Ačkoliv Charita ČR není jediným poskytovatelem této služby, je však výjimečné to, jak k ní přistupuje. Předně usiluje o domáckou atmosféru, spíše menší kapacitu a dělá vše pro to, aby do aktivit zapojila i klienty s minimálními možnostmi pohybu. Druhým důležitým faktorem je to, že si nevybírá „méně náročné“ klienty. V březnu 2013 upozornil ombudsman na to, že tři čtvrtiny krajských zařízení na svých webech uvádějí takové podmínky, které části klientů jejich službu uzavírají – zejména jsou diskriminování senioři s demencí či jiným psychickým onemocněním nebo sociálně slabí (tzv. nepřizpůsobiví nebo lidé se záznamem v trestním rejstříku). Takový přístup Charita ČR nejen odmítá, ale naopak ke komplikovanějším klientům přistupuje aktivně. Pro své pracovníky např. uspořádala v roce 2012 sérii seminářů na téma aktivizace seniorů s demencí, která vychází z nové metody individuálního přístupu a práce s životním příběhem (tzv. psychobiografický model péče). A díky tomu, že poskytuje desítky sociálních služeb pro lidi v sociální nouzi (poradny, terénní práce, centra pro lidi bez domova) může bez obav přijmout i klienty, kteří mají určitý hendikep v začlenění do majoritní společnosti.

Domácí péče v zahraničí

Bohaté zkušenosti z realizace sociálních služeb Charita ČR využívá i v zahraničí. Pomáhá například zavádět systém domácí péče v Moldávii a Gruzii, kde školí pracovníky či dobrovolníky, rozvíjí střediska domácí péče a také předává své poznatky ohledně legislativy a veřejného pojištění tamním vládám. Za „šíření dobrého jména v zahraničí“ díky těmto a dalším projektům rozvojové spolupráce a humanitární pomoci získala Charita ČR v roce 2012 ocenění MZV ČR Gratias Agit.

Povodně: Připravenost a dlouhodobá pomoc

Aktivní pomoc při živelních katastrofách je dnes už pro Charitu samozřejmostí. Ve většině krajů je součástí integrovaného záchranného systému, provozuje humanitární sklady a má desítky svých sociálních pracovníků (např. pečovatelek) vyškolených na první psychologickou pomoc i sociální šetření. Díky své celorepublikové síti, vyškoleným zaměstnancům nebo dlouhodobým dobrovolníkům může Charita ČR nabídnout pomoc okamžitě a účinně. Navíc – na rozdíl od většiny ostatních humanitárních organizací – zůstává v zasaženém regionu i po opadnutí vody, a může tak dlouhodobě díky svým sociálním službám podporovat ty, na které katastrofa dolehla nejvíce – zejména lidi staré, osamocené, nemocné či matky samoživitelky.

Při jarních povodních 2013 rozdala Charita ČR 8 782 litrů desinfekce a čisticích prostředků či 5 572 ks nářadí, nástrojů a pomůcek pro úklid; zapůjčila 228 vysoušečů a do terénu vyslala na 500 pracovníků a 222 dobrovolníků.

Dobrovolnictví

Jednotlivé Charity v ČR také úzce a koncepčně spolupracují s dobrovolníky. Pověření koordinátoři se starají o 2290 stálých dobrovolníků, kteří pomáhají po delší dobu, a 49000 jednorázových dobrovolníků: koledníky Tříkrálové sbírky. Tato akce je mimo jiné i největší dobrovolnickou aktivitou svého druhu v ČR.

Více na www.charita.cz; nejaktuálnější informace o charitní pomoci potom naleznete přímo zde.

Související články

Další aktuality

Papež František: Nechme se ohromovat Božími překvapeními

Při dnešní audienci zazněl úryvek z 10. kapitoly Skutků apoštolů, jejímž hlavním protagonistou je Petr. Název katecheze „Bůh nikomu nestraní (Sk 10,34). Petr a vylití Ducha Svatého na pohany“ zve nejen prvního z dvanácti apoštolů, ale i nás, abychom se nechali Bohem překvapovat a nebránili Mu v Jeho kreativitě. 
16.10.2019

120. plenární zasedání ČBK se uskuteční na Svatém Hostýně

Čeští a moravští biskupové i představitelé mužských a ženských řádů se sejdou na 120. plenárním zasedání, které se bude konat ve dnech 21. - 23. října 2019 na Svatém Hostýně.
16.10.2019

Společné vyjádření ERC, ČBK a FŽO k rozhodnutí Ústavního soudu o církevních náhradách

Přinášíme společné prohlášení ERC, ČK a FŽO ke včeršímu rozhodnutí Ústavního soudu, který shledal zdanění tzv. církevních náhrad za protiústavní:
16.10.2019

Misijní most modlitby propojí věřící již tento pátek

Misijní most modlitby je aktivitou Papežských misijních děl spojenou s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí. Naši biskupové zvou věřící v letošním roce k této aktivitě již v pátek 18. 10. 2019 večer, ideálně v 18 hodin.
16.10.2019

Katolický týdeník: Poprvé zahrály svatovítské varhany

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu nedaleko Barcelony.
15.10.2019