Kardinál Duka na Plenárním zasedání CCEE 2013

Kardinál Dominik Duka se ve druhé polovině minulého týdne (mezi 3. a 6. říjnem 2013) zúčastnil Plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), které se konalo v Bratislavě. Ve svém úvodním slově k debatě se zde zamýšlel nad tématem Bůh a stát, sekularizace a laicita. Text projevu zveřejňujeme v plném znění.
Publikováno: 10. 10. 2013 19:00

Úvodní slovo k debatě „Bůh a stát, sekularizace a laicita“

Náš problém, kterým se budeme zabývat, se zrodil spolu s fenoménem křesťanství. Křesťanství není státní náboženství, a tak můžeme říci, že zmíněný problém je zde od okamžiku početí Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka. Není to však problém sociologický, či politologický, ale teologický problém par excellence. Nejedná se zde také o žádnou narativní teologii, ani metaforu, ale o metafyzickou skutečnost. Otázka Bůh a stát, či církev a stát je důsledkem náboženství inkarnace. Od počátku de facto neexistuje žádná státní církev, a přitom žijeme ve státech na celém světě. Byli jsme vždy v průběhu staletí jakousi církví disidentů, ale nikdy církví anarchistů. Církev byla vždy otevřena a měla širokou schopnost přijímat vše, co bylo dobré a pravdivé. Spolupracovat vždy tam, kdy se jednalo o pomoc druhému. Skutečně je tomu tak. V římské státní církvi máme již na počátku svatého biskupa Ambrože a jeho spor s císařem. V tomto momentě se vlastně rodí i budoucí spor o tzv. investituru. Můžeme si také položit otázku, jak s touto antitezí naložila reformace. Bůh a církev se ocitli na cestě zbožštění státu v době absolutismu, státního liberalismu v devatenáctém století. Absolutního apogea dosahuje božský stát v totalitních systémech dvacátého století. Obdobně chápu tuto antitezi Bůh a stát v době současné postmoderní společnosti. Ocitáme se opět na křižovatce zbožštěného státu, který sám je slabý, ale nutí ho k tomu současný parlamentarismus a justokracie, neboť jsou přesvědčeni, že mají absolutní moc a smějí a mohou vše měnit bez ohledu na racionalitu, vědecké poznání, často i mravnost. V extrémní poloze můžeme říci, že náboženství a věda utrpěli „totální porážku“.

Přesto jsem však přesvědčen, že my jako církev nemůžeme jít jen cestou ve směru polarizace a boje. Musíme se vrátit zpět k Druhému vatikánskému koncilu, zpět k autonomii mezi posvátností a světskostí ve smyslu myšlení Jacquesa Maritaina. Můžeme připustit, že pojmy stát a společnost se ocitly v prostředí mentálního vítězství marxistické ideologie, neboť současná situace zmíněných jevů potvrzuje Marxovo dogma, že můžeme všechno změnit. Podle mého mínění se domnívám, že musíme začít nově diskutovat v rámci protikladu společnost a stát. Jestliže budeme opět reflektovat úvodní slova konstituce Druhého vatikánského koncilu Gaudium et Spes (Radost a naděje), jasně zříme, že stát je pouze služebníkem společnosti a nikoliv naopak. Společnost není otrokyní státu, zde se také nachází jádro problému politické, ekonomické a mravní krize. Společnost byla zestátněna a je zcela pochopitelné, že velká většina lidí má reálný pocit bezmocnosti. Není již hlásána žádná autonomie, žádná solidarita, žádná subsidiarita.

V této situaci se nám otevírá prostor k cestě pro novou evangelizaci. To však nejsou pouze nové metody, nové sdělovací prostředky atd., ale nová řeč. To však je velmi těžké. V jednadvacátém století se jazyk (řeč) ocitly v nouzi a bídě, můžeme to pozorovat na televizních obrazovkách, v kinech, v rozhlasových přijímačích, v novinách a časopisech a konec konců i na displeji mobilního telefonu. Přičemž velká většina našich obyvatel Evropy žije v situaci filosofického a teologického analfabetismu, či polovzdělanosti. Týká se to ale i praktikujících křesťanů. Pozorujeme, jaká je úroveň náboženského vzdělání u dětí a studentů, přesto že navštěvovali výuku náboženství ve školách, či církevních objektech. Hovoříme o globalizaci, o informačních dálnicích, o tom že svět stal se díky informačním sítím jednou malou vesnicí. Můžeme však pozorovat, že naše globální společnost se také více a více atomizuje. Také řeč je zasažena tímto procesem, tříští se právě díky specializaci jednotlivých oborů a vytvářením malých mentálně uzavřených společenství do jednotlivých obtížně komunikujících skupin. Přesto však máme obrovský příklad v Ježíšových podobenstvích. Dokáže v těchto podobenstvích jako završitel prorocké linie hovořit jazykem rybářů, vinařů, rolníků, pastýřů, obchodníků... Mohli bychom říci, že jeho řeč postrádá filosoficko-teologický rozměr. Opak je pravdou. Metodou Ježíšových podobenství je aplikace hlubinného poznání, které vyrůstá nejenom z jeho znalostí muže vzdělaného rabínskou moudrostí, ale z osobního zjevení Božího Syna. To však potvrzuje, že i mluvčí nové evangelizace musí mít dobré filosofické a teologické vzdělání, kterému dovolí aplikovat nabyté poznatky a v sekulární řeči musí být dobrým popularizátorem, tak je tomu u všech vědeckých oborů. V našem případě však musíme konstatovat velké, nebo dovolíte-li enormní nedostatky ve vzdělávání nové generace. Přesto však s pomocí Boží a přiměřené odvahy zůstávám optimistou. Tímto krátkým úvodem otevírám naši debatu k danému tématu.

Dominik kardinál Duka

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Fotogalerie: Uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec

V sobotu 2. července 2022 předal dosavadní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka pražskou arcidiecézi svému nástupci v úřadu, dosavadnímu olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Prohlédněte si fotografie od členů spolku Člověk a Víra.
02.07.2022

Mons. Jan Graubner se stal novým pražským arcibiskupem

Dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner po přečtení papežské buly při dnešní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec, a stal se tak 37. pražským arcibiskupem, metropolitou a primasem českým.
02.07.2022

Fotogalerie: Apoštolský nuncius dorazil na pražské arcibiskupství

Nový papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo přiletěl v pátek 1. července 2022 do Prahy. Svou misi vatikánského vyslance v ČR zahájil po předání kopie pověřovacích listin na Arcibiskupství pražském, kde ho slavnostně přivítali čeští a moravští biskupové.
01.07.2022

Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo je již v České republice

Apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo dnes 1. července 2022 krátce před polednem přistál v České republice. Již na letišti ho přivítali zástupci ČBK a apoštolské nunciatury. Jeho první kroky směřovaly na ministerstvo zahraničních věcí, kde předal ředitelce diplomatického protokolu kopie pověřovacích listin. Poté se vydal na Arcibiskupství pražské, kde ho čekalo oficiální přivítání za účasti českých a moravských biskupů.
01.07.2022

Fotogalerie: Rozloučení s arcibiskupem Janem Graubnerem

Věřící olomoucké arcidiecéze se svým pastýřem, arcibiskupem Janem Graubnerem, který stál v čele diecéze 30 let, rozloučili včera 30. července 2022 při mši svaté v katedrále sv. Václava v Olomouci.
01.07.2022