Bude mít příběh trmické farnosti šťastný konec?

Přinášíme v plném znění zajímavý text Mgr. Marie Gottfriedové, předsedkyně Občanského sdružení pro záchranu kostela a fary v Trmicích – FIAT VOLUNTAS TUA. Reaguje v něm na skutečnost, že kostel v Trmicích nedávno získalo právě toto občanské sdružení trmických farníků a již má podepsanou související kupní smlouvu. Je to zásadní úspěch v celé bolestné kauze a samotný text považujeme za zajímavý příspěvek do debaty o majetkovém narovnání vztahů státu, církví a náboženských společností.
Publikováno: 14. 10. 2013 19:42

(Aktualizováno 15. října 2013) Téměř tři roky sledujeme příběh záchrany kostela Narození Panny Marie v Trmicích u Ústí nad Labem. Příběh plný smutku, rozčarování, lítosti, snad i hněvu, ale také naděje a radosti.

Tento příběh není černobílý a bylo by velmi špatné jej tak vnímat. Nestojí zde proti sobě dobří a zlí, chybující a neomylní, ti co přinášejí zkázu a naopak ti, co přinášejí záchranu. Tak jednoduché to není. Pokud chceme tomuto příběhu porozumět a poučit se z něj, je třeba nepodlehnout jednoduchým zkratkám a účelově zabarveným komentářům, hrajícím do karet té či oné straně. Je třeba oprostit se od nánosu všelijakých zkazek, lidových soudů a emotivně zabarvených výroků a podívat se na události optikou věcnosti, prostých faktů a střízlivosti.

Stručně a věcně se dají trmické události popsat takto:

Římskokatolická farnost Trmice zahájila pod vedením statutárního zástupce podnikání v oblasti lesního hospodářství (těžba a zpracování dřeva). Pro účely tohoto podnikání uzavřel statutární zástupce farnosti mandátní smlouvu s osobou, která celý podnikatelský proces řídila a po všech stránkách zajišťovala. Po dvou letech podnikání se statutární zástupce farnosti a mandatář rozhodli pro koupi pily, která měla podnikání rozšířit a zefektivnit. Pilu se však nepodařilo zprovoznit a farnost se začala zadlužovat. Protože nebylo v možnostech farnosti ani diecéze pokrýt vzniklé dluhy, bylo vyhlášeno insolvenční řízení a postupně začal být rozprodáván majetek farnosti.

Interpretace tohoto příběhu jsou různé. Na straně jedné stojí lidé, kteří vidí především onu černou barvu příběhu. Ti hovoří o tom, že církev není schopná postarat se sama o sebe, není schopná hospodařit a svojí činností generovat peníze. Hovoří o tom, že páni faráři jsou ekonomicky negramotní, biskupské úřady nemají věci pod kontrolou a majetkové vyrovnání mezi státem a církví je chybným krokem.

Na straně druhé stojí lidé, kteří mezi černými kaňkami vidí i odstíny šedé a bílé. Vidí nejen chyby a selhání, ke kterým došlo, ale vidí také možnost poučit se z nich. Vidí šanci zamyslet se nad příčinami a důsledky, jež vyústí v přijetí opatření, která zabrání tomu, aby se podobné události opakovaly. Vidí občanskou iniciativu, která v důsledku neúspěšného podnikání vznikla a ovoce, které přinesla. Vidí naději, kterou v sobě tento příběh i přes veškerou svoji závažnost nese.

Jako svobodní lidé máme možnost volby.

Trmický příběh můžeme pojmout negativně. Můžeme jej chápat jako argument pro kritiku církve. Můžeme se stavět do role soudců, hledajících viníka a obviňujících kdekoho z neschopnosti. Můžeme kritizovat kohokoli na jakémkoli stupni církevní hierarchie pro manažerské selhání. Můžeme vyjadřovat nelibost nad přijetím zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církví a opírat se při tom právě o nezdar podnikání v jedné farnosti.

Trmický příběh však můžeme pojmout také pozitivně. Můžeme jej chápat jako obrovskou a cennou zkušenost, z níž máme možnost se poučit. Můžeme se k trmickým událostem postavit zpříma a poctivě analyzovat, kde došlo k chybám. Můžeme nastavit takové kontrolní mechanismy, které zabrání tomu, aby se podobná situace opakovala. Můžeme se radovat z toho, že jsou mezi námi lidé, kteří nejsou lhostejní k dění kolem sebe a dokáží podat pomocnou ruku. Můžeme se nechat inspirovat poznáním, že i v situacích, které se zdají beznadějné, svítí kdesi jiskra naděje, je jen třeba ji objevit.

Kostel Narození Panny Marie v Trmicích se díky štědrosti a solidaritě mnoha lidí podařilo zachránit.  Je to zázrak a obrovský úspěch. Jsem však přesvědčena o tom, že skutečně šťastného konce dojde příběh trmické farnosti pouze tehdy, když sami v sobě zvolíme cestu pozitivního a konstruktivního přístupu. Cestu otevřenosti k tomu, co nám může být zdrojem inspirace a naděje. Cestu rozlišování barevných odstínů, byť by možná ono černobílé vidění bylo daleko jednodušší. Přeji to církvi v naší zemi. Přeji to každému z nás.

Aktuální  prohlášení  k podpisu kupní smlouvy na kostel naleznete zde.

(Autorka: Mgr. Marie Gottfriedová; foto: FIAT VOLUNTAS TUA)

Autor článku:
Jana Michálková

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020