Před 35 lety se ujal pontifikátu Jan Pavel II.

Nebojte se! Kristus ví, co je v člověku. Jenom on to ví! Tato slova pronesl blahoslavený Jan Pavel II. během inaugurační mše 22. října 1978, od níž dnes uplynulo 35 let. Přinášíme přehled nejdůležitějších událostí ze života prvního polského papeže.
Publikováno: 22. 10. 2013 16:55

Karol Wojtyla se narodil ve Wadowicích, městě 50 km vzdálenému od Krakova, 18. května 1920. Byl posledním ze třech dětí Karola Wojtyly st. a Emilie Kaczorowské.

Po ukončení střední školy ve Wadowicích se zapsal na Jagellonskou univerzitu. Po jejím uzavření nacisty pracoval v kamenolomu a později v chemické továrně Solvay.

Jelikož se cítil povolaný ke kněžství, od roku 1942 se docházel na formační kurzy do podzemního semináře v Krakově. Současně působil v podzemním Rapsodickém divadle. Na kněze byl vysvěcen roku 1946.

Následně byl poslán do Říma, kde pod vedením dominikánského teologa P. Garrigou-Langrange získal doktorát z teologie. Jeho tématem byla víra v dílech sv. Jana z Kříže. Později dokončil i doktorát z filosofie na téma „Hodnocení možnosti založit křesťanskou etiku na etickém systému Maxe Schelera“. Mezitím působil ve farnosti i ve funkci studentského kaplana.

Roku 1958 by vysvěcen na biskupa a o devět let později jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Karol Wojtyla se zúčastnil II. vatikánského koncilu a výrazně přispěl k současné podobě dokumentu Gaudium et spes o církvi v dnešním světě.

16. října 1978 byl zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel II. O šest dní později, 22. října 1978, slavnostně zahájil svůj službu na Petrově stolci. Ta patří k nejdelším dějinám, trvala téměř 27 let.

Jan Pavel II. vykonával svůj úřad s misionářským zanícením. Vykonal 104 zahraničních cest a 146 pastoračních návštěv po Itálii. Jeho středečních generálních audiencí se zúčastnilo více než 17,5 milionů lidí, k tomuto číslu je třeba připočíst zvláštní audience a liturgické slavnosti (např. více než 8 milionů poutníků v roce 2000), příp. lidi, s nimiž se setkal na zahraničních cestách.

Jeho láska k mladým jej přiměla, aby roku 1985 započal s tradicí Světových dnů mládeže. Jeho pozornost vůči rodinám se ztvárnila do pořádání Světových setkání rodin (od r. 1994).

Jan Pavel II. podporoval dialog s Židy a se zástupci nekřesťanských náboženství. Známé je setkání spojené s modlitbou za mír, jež se konalo v Assisi v roce 1985.

Mimořádný impuls dostalo za pontifikátu Jana Pavla II. blahořečení a svatořečení křesťanů. Jan Pavel II. osobně předsedal obřadům, při nichž vyhlásil 1338 blahoslavených a 482 svatých. Chtěl tak poukázat na nespočetné příklady svatosti, které by mohly povzbudit současné lidi. Vyhlásil též sv. Terezii od Dítěte Ježíše za učitelku církve.

Jan Pavel II. dále schválil Katechismus katolické církve a kodexy kanonického práva pro západní i východní katolické církve.

K jeho hlavním dokumentům se řadí 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací, 11 apoštolských konstitucí a 45 apoštolských listů. Polský papež též publikoval pět knih: „Překročit práh naděje“ (1994), „Dar a tajemství“ (1996), „Římský triptych“ (2003), „Vstaňte, pojďme!“ (2004) a „Paměť a identita“ (2005).

Jan Pavel II. zemřel v sobotu 2. dubna 2005 v 21.37 hodin, v předvečer svátku Božího milosrdenství, který sám v katolické církvi zavedl. Více než 3 miliony poutníků přišlo do Říma, aby uctili tělo Jana Pavla II., přičemž čekali ve frontě až 24 hodin.

O necelý měsíc později papež Benedikt XVI. udělil dispens od pětileté lhůty a dovolil započít proces blahořečení svého předchůdce. K vyhlášení za blahoslaveného došlo 1. května 2011.

(zdroj: www.vatican.va)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022