Prohlášení k návrhu úpravy zákona o majetkovém narovnání

Pražské arcibiskupství považuje vyjmutí církevních budov na Pražském hradě ze zákona o majetkovém narovnání za součást předvolebního boje, které nemá oporu v zákoně, je neopodstatněné, nespravedlivé a historicky nelogické.
Publikováno: 24. 10. 2013 15:13

Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání chápe pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP jako součást předvolebního boje. Stejně tak rozumí snaze vyjmout církevní budovy na Pražském hradě ze zákona o majetkovém narovnání. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Ta výzvy k navrácení svého majetku podala proto, aby tak umožnila vzájemnou dohodu s Hradem o užívání původních církevních budov v areálu Pražského hradu v nové situaci, kdy již platí zákon o majetkovém narovnání.

V memorandu z roku 2010, na které se návrh zákonného opatření odvolává, se neříká, že se církev zavazuje svého majetku vzdát. Prezident republiky a arcibiskup pražský se tehdy shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě nedošlo k závaznému majetkovému vypořádání státu a katolické církve. Pražský arcibiskup se proto zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu, ale k ničemu jinému.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka se v pondělí kvůli návrhu zákonného opatření sešel s premiérem Jiřím Rusnokem. Jak bylo předběžně dohodnuto, měla by Metropolitní kapitula do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jedná se o budovu č. p. 48 (Staré probošství), Mladotův dům tvořený dvěma budovami č. p. 37 a č. p. 38 a budovu Nového probošství č. p. 34 (která by měla sloužit jako zázemí pro koncerty a další kulturní akce v katedrále). Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu (např. pro potřeby Hradní stráže) pak zůstanou státu. Jednat by se mohlo o Jiřském klášteře, který by mohl být spravován ve spolupráci státu a církve. Kardinál Duka navrhuje, aby zde bylo zřízeno muzeum středověkého církevního umění.

Snaha konfiskovat budovy, které v areálu Pražského hradu nevlastní stát, byla již v roce 1954. Tehdy se komunisté snažili katedrálu a přilehlé budovy získat pro „všechen československý lid“. Požadovat i dnes, aby všechny budovy na Pražském hradě náležely státu (ať už z jakéhokoliv důvodu) by znamenalo vyvlastnit domy, které náležejí také jiným vlastníkům, než je církev. Pražský hrad totiž není vlastnicky komplexním celkem ve správě státu. Lobkovický palác je např. v majetku Williama Easton Lobkowicze. Také on musel čelit té samé argumentaci a svůj spor vyhrál. Kromě toho na Hradě sídlí mnoho dalších institucí, než jen úřady Správy Pražského hradu a prezidenta republiky. Mimo jiné je zde také např. Česká pošta.

Komplex budov, o kterých je řeč, vždy patřil církvi. Už od románské doby 11. století zde kanovníci Metropolitní kapituly postupně postavili několik budov a kapitulní ambit s kaplí. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP nevidí jediný důvod, proč by tato tisíciletá spolupráce, která formovala nejen Pražský hrad jako symbol české státnosti, ale celou naši národní identitu, nemohla pokračovat i nadále.

Související články

Další aktuality

Kardinál Czerny převzal diakonii sv. Michaela Archanděla ve čtvrti Pietralata

Ve farnosti sv. Michala Archanděla na východním předměstí Říma Pietralata se v neděli 19. ledna konala slavnost převzetí titulu kardinálské diakonie kardinálem Michaelem Czernym, podtajemníkem Sekce pro migranty a uprchlíky dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Diakonii sv. Michaela Archanděla mu přidělil Svatý Otec František při konzistoriu 5. října 2019 spolu s kardinálskými insigniemi.
20.01.2020

Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Svatopetrské náměstí zalité sluncem dnes v poledne zarámovalo shromáždění asi třiceti tisíc poutníků, kteří se sešli k modlitbě s papežem.
19.01.2020

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020