Prohlášení k návrhu úpravy zákona o majetkovém narovnání

Pražské arcibiskupství považuje vyjmutí církevních budov na Pražském hradě ze zákona o majetkovém narovnání za součást předvolebního boje, které nemá oporu v zákoně, je neopodstatněné, nespravedlivé a historicky nelogické.
Publikováno: 24. 10. 2013 15:13

Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání chápe pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP jako součást předvolebního boje. Stejně tak rozumí snaze vyjmout církevní budovy na Pražském hradě ze zákona o majetkovém narovnání. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Ta výzvy k navrácení svého majetku podala proto, aby tak umožnila vzájemnou dohodu s Hradem o užívání původních církevních budov v areálu Pražského hradu v nové situaci, kdy již platí zákon o majetkovém narovnání.

V memorandu z roku 2010, na které se návrh zákonného opatření odvolává, se neříká, že se církev zavazuje svého majetku vzdát. Prezident republiky a arcibiskup pražský se tehdy shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě nedošlo k závaznému majetkovému vypořádání státu a katolické církve. Pražský arcibiskup se proto zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu, ale k ničemu jinému.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka se v pondělí kvůli návrhu zákonného opatření sešel s premiérem Jiřím Rusnokem. Jak bylo předběžně dohodnuto, měla by Metropolitní kapitula do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jedná se o budovu č. p. 48 (Staré probošství), Mladotův dům tvořený dvěma budovami č. p. 37 a č. p. 38 a budovu Nového probošství č. p. 34 (která by měla sloužit jako zázemí pro koncerty a další kulturní akce v katedrále). Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu (např. pro potřeby Hradní stráže) pak zůstanou státu. Jednat by se mohlo o Jiřském klášteře, který by mohl být spravován ve spolupráci státu a církve. Kardinál Duka navrhuje, aby zde bylo zřízeno muzeum středověkého církevního umění.

Snaha konfiskovat budovy, které v areálu Pražského hradu nevlastní stát, byla již v roce 1954. Tehdy se komunisté snažili katedrálu a přilehlé budovy získat pro „všechen československý lid“. Požadovat i dnes, aby všechny budovy na Pražském hradě náležely státu (ať už z jakéhokoliv důvodu) by znamenalo vyvlastnit domy, které náležejí také jiným vlastníkům, než je církev. Pražský hrad totiž není vlastnicky komplexním celkem ve správě státu. Lobkovický palác je např. v majetku Williama Easton Lobkowicze. Také on musel čelit té samé argumentaci a svůj spor vyhrál. Kromě toho na Hradě sídlí mnoho dalších institucí, než jen úřady Správy Pražského hradu a prezidenta republiky. Mimo jiné je zde také např. Česká pošta.

Komplex budov, o kterých je řeč, vždy patřil církvi. Už od románské doby 11. století zde kanovníci Metropolitní kapituly postupně postavili několik budov a kapitulní ambit s kaplí. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP nevidí jediný důvod, proč by tato tisíciletá spolupráce, která formovala nejen Pražský hrad jako symbol české státnosti, ale celou naši národní identitu, nemohla pokračovat i nadále.

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020