Dokud jsme neklidní, můžeme být klidní, řekl Ravasi

Dialog mezi věřícími a nevěřícími byl tématem setkání, na němž včera (14. listopadu 2013) vystoupil prof. Tomáš Halík a předseda Papežské rady pro kulturu kar. Gianfranco Ravasi. Akce zahajovala v Praze projekt tzv. Nádvoří národů.
Publikováno: 15. 11. 2013 15:23

Praha: Večerní setkání v Arcibiskupském paláci zahajovalo tzv. Nádvoří národů, které si klade za cíl umožnit dialog mezi světem víry a nevíry. V první části prof. Tomáš Halík popsal kontext, do něhož se současná touha církve po dialogu s nevěřícími zasazuje. Následně kardinál Gianfranco Ravasi představil svou knihu Neznámý Bůh, jež je výsledkem jeho dialogu s italským prezidentem Giorgiem Napolitanem.

Halík: Oslovit Zachea…

Jak uvedl Tomáš Halík ve svém příspěvku, myšlenku vytvořit konkrétní prostor pro setkávání věřících s nevěřícími vyslovil poprvé papež Benedikt XVI. na cestě do Prahy. Římský biskup tehdy uvedl: „Myslím si, že církev by měla i dnes otevřít jakýsi druh „nádvoří národů“, kde se lidé mohou určitým způsobem přiblížit k Bohu, aniž by ho znali. (…) K dialogu s náboženstvími je dnes třeba připojit především dialog s těmi, pro které je náboženství něčím cizím, pro které je Bůh neznámý, ale kteří by přesto nechtěli zůstat jednoduše bez Boha, nýbrž přiblížit se mu alespoň jako Neznámému.“  Inspirací k názvu byl přitom prostor nádvoří biblického Jeruzalémského chrámu, kde se setkávali Židé s nežidy a diskutovali spolu o náboženských otázkách. Za první a nejdůležitější úkol české církve označil Benedikt XVI. „velký intelektuální dialog s agnostiky“.

Následně prof. Halík zdůraznil důležitost neustálého hledání a kladení si otázek. Pro víru je podle něj důležité naučit se žít s Božím tajemstvím, s něčím, co člověk ještě plně nezná. „Bůh vložil do lidského srdce svatý nepokoj, tázání po smyslu,“ uvedl.

Obrazem dialogu s nevěřícími pak může být podle Halíka biblické podobenství o Zacheovi, který Krista pozoruje se zájmem, ale i s odstupem. S touto optikou je možné se dívat i na českou situaci po Sametové revoluci: „Bylo tam mnoho lidí, kteří nám tleskali. Bylo tam pár lidí, kteří nám hrozili pěstmi. Ale my jsme si nevšimli, že stromy okolo byly plné Zacheů. Tam byli ti, kdo se z nějakého důvodu nechtěli zařadit do zástupu jásajících. Potřebovali svůj odstup a nadhled. Ježíš si všiml toho Zachea, přišel k němu a oslovil ho jménem. Nám se to příliš nepodařilo,“ uvedl Halík a vyzval k dialogu: „Je zde třeba dialog se Zacheji, oslovit je jménem. (…) Zacheus se nestal jedním z učedníků Ježíšových, ale změnil svůj život. Je důležité hledat Zachea a umět jej oslovit.

Ravasi: Dokud jsme neklidní, můžeme být klidní

S osobní vzpomínkou na spisovatele Juliana Greena zdůraznil i kardinál Gianfranco Ravasi „svatý neklid“, který člověka nutí neustále hledat: „Dokud jsme neklidní, můžeme být klidní,“ citoval Greenova slova kardinál.

„Velkým dramatem současného světa a nemocí dnešní doby – týká se to náboženství i nevěřících – je to, že se již nekladou otázky, lidé nehledají. Žijeme v lhostejnosti, šedi, naprosto chybí nějaký vnitřní neklid, žije se pouze na povrchu,“ uvedl kardinál. Zopakoval přitom slova dánského filosofa Sørena Kierkegaarda: „Loď je nyní v rukou palubního kuchaře a to, co nám říká kapitán, již není směr, nýbrž co budeme mít zítra k jídlu.“ Kardinál Ravasi tuto situaci přirovnal k televizi, jež určuje životní styl, avšak není již nositelem nějakého poselství.

V druhé části svého příspěvku hovořil Ravasi o různých formách, jež mělo Nádvoří národů v Evropě. Například v Paříži probíhal dialog s kulturami ve spolupráci s Akademií věd, UNESCO a univerzitou Sorbonne. Na půdě Královské akademie věd ve Stockolmu byla zase tématem sekularizace. Tento námět byl následně rozvíjen v jednom z největších městeček mladých lidí. V Mexico City a Palermu probíhaly diskuze na téma kriminalita a nábožnost zločinců, s níž se místní lidé setkávají. Akce v Albánii se nesla ve znamení hovorů o Bohu a o tom, kým je Bůh. Nádvoří národů se zúčastnily i děti, jež měly za sebou tragické zkušenosti: Ve speciálně vypraveném mohly navštívit Vatikán, kde si s nimi hrál a o jejich těžkostech hovořil papež František.

V závěru setkání mohli účastníci využít příležitosti k osobnímu rozhovoru s některým z přednášejících.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 13. do 19. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
13.07.2020

Papež František: Přijmout Boží slovo znamená přijmout Krista

Na Svatopetrském náměstí se před polednem sešlo několik stovek lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Během pravidelné nedělní promluvy se papež František zamýšlel nad dnešním evangelijním úryvkem - Podobenstvím o rozsévači. Vysvětlil, proč jej vnímá jako "matku"všech podobenství a co pro nás symbolizuje v dnešní době.
12.07.2020

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020