Na konferenci o katedrále promluvil kardinál Scola

Konferencí se zajímavými hosty si pražská arcidiecéze připomněla 669. výročí položení základního kamene svého hlavního chrámu. Mezi přednášejícími byl i milánský kardinál Angelo Scola. Veřejnosti byly také představeny liturgické předměty, které doplní svatovítský poklad. Společně s Dominikem Dukou večer italský arcibiskup slavil mši svatou ke cti sv. Cecílie.
Publikováno: 23. 11. 2013 1:03

Praha: „Chtěl bych, aby tato události nebyla průsečíkem dvou katedrál, nýbrž setkáním milánské a pražské církve,“ uvedl italský arcibiskup kardinál Angelo Scola během přednášky o milánské katedrále, která se konala v pátek 22. listopadu 2013 v Beranově sále Arcibiskupství pražského. Akce pořádaná Arcibiskupstvím pražským a Metropolitní kapitulou sv. Víta v Praze zahajovala oslavy 670. výročí položení základního kamene hlavního chrámu pražské arcidiecéze, jež připadá na příští rok.

Kardinál Scola začal svůj příspěvek vzpomínkou na Václava Havla. Kniha prvního českého prezidenta Moc bezmocných byla podle arcibiskupa pro mnohé mladé Italy ukázkou inovativního myšlení, v níž nehraje roli sterilní dialektika a násilí. Scola též připomenul Havlovu přítomnost na zahájení akademického roku na Lateránské univerzitě v Římě. „Aula nebyla schopná pojmout takové množství publika, které se tam shromáždilo,“ uvedl milánský kardinál.

Následně přiblížil společnou historii katedrál české a severoitalské metropole. Zmínil například existenci pražského benediktinského kláštera založeného Karlem IV., v němž se měla denně sloužit liturgie podle ambrosiánské - milánské - liturgie. „Karel IV. chtěl mít v Praze symbolický obraz univerzálnosti své říše také na úrovni liturgie a kultu,“ uvedl Scola. Dochovaný je též například dopis z roku 1581, v němž se Rudolf II. obrací na milánského biskupa sv. Karla Boromejského. Z panovníkova oslovení „v Kristu otče, nejdražší náš příteli“ lze podle Scoly vyčíst vztah úcty, ale i nečekané důvěrnosti k milánské duchovní autoritě.

Jak dále přednášející uvedl, milánská katedrála je především liturgickým středem diecéze a místem modlitby. To dokazuje například sedm denních mší, každodenní veřejné modlitby breviáře či Anděl Páně nebo neustálá zpovědní služba.

Svůj příspěvek zakončil milánský arcibiskup úvahou nad významem hlavního svatostánku arcidiecéze. Jedním ze starých výrazů pro severoitalskou katedrálu je podle Scoly Ecclesia Mediolanensis, v překladu milánská církev. Pojem tak nepoukazuje pouze na stavbu, nýbrž i na živou realitu církve. „Jakkoliv krásný může být kostel, bez živých kamenů, jimiž jsou věřící, bude pouze památníkem. O tom hovoří i papež František,“ zakončil svou úvahu Scola.

Během konference byly též představeny liturgické předměty, jež se stanou součástí svatovítského pokladu. Jak uvedl farář katedrály P. Ondřej Pávek, kalich a patena z dílny zlatníka Pavla Šrytra jsou určeny k liturgickému užívání při slavnostních příležitostech. Patena obsahující emailové medailony čtyř zemských patronů symbolicky poukazuje na původní postavení hrobů těchto osobností v pražské katedrále. Jejich poloha tvořila tvar kříže. Kupa kalicha je z kamene, čímž odkazuje na svatovojtěšský kalich uchovávaný v Polsku. Ořech kalicha pochází ze Sněžky. Na noze kalicha je pak vyobrazeno Palladium země české, ikona ze Staré Boleslavi, kde byl zavražděn svatý Václav. Patena tedy připomíná katedrálu svatých Víta, Václava a Vojtěcha, kalich pak celou českou zemi a její duchovní historii.

Konference pokračovala přednáškou ředitelky odboru památkové péče Ivany Kyzourové o péči státu o pražskou katedrálu. Dějinný a umělecký vztah Prahy a Milana následně představili prof. Jan Royt a prof. Jiří Kuthan.

Večer kardinál Angelo Scola spolu s kard. Dominikem Dukou slavili v katedrále sv. Víta mši ke cti sv. Cecílie.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
10.07.2020

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020