Společné prohlášení z jednání ČBK, ERC, FŽO a ČSSD

Zástupci České biskupské konference (ČBK), Ekumenické rady církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO) se po jednání se zástupci České strany sociálně demokratické shodli na společném prohlášení, které formuluje jejich postoj k požadavku ČSSD na redukci rozsahu majetkového narovnání mezi státem a církvemi.
Publikováno: 22. 11. 2013 15:19

1. Církve a náboženské společnosti v naší zemi si uvědomují potřebu politické stability, protože dlouhodobější neuspořádanost a nejasnost v politických strukturách má nutně za následek i ohrožení naší ekonomiky a to dopadá na všechny obyvatele naší země.

2. Vzhledem k zájmu o kontroverzní témata vznikla v médiích v otázce navracení církevního majetku řada nepodložených informací, zbytečně vyostřených a bránících společnosti v hlubším porozumění tomuto problému.

3. Po celou dobu od obnovení demokratických svobod po listopadu 1989 existovala vzájemná spolupráce a porozumění, kdy demokratické vlády přispěly svou kulturní a sociální politikou k tomu, že mnohé rány minulosti týkající se církví byly výrazně napraveny. (Obnovená struktura církví, rekonstrukce a účast církví ve veřejném a sociálním a vzdělávacím systému – v armádě, vězeňství, zdravotnictví, policii, integrovaném záchranném systému). Projevilo se to pak tím, že charitativní organizace (ADRA, Diakonie, Charita) se aktivně projevují nejen při živelných pohromách, ale výrazně doplňují běžné sociální služby státu a je to důkazem života i přínosu církví ve svobodné demokratické společnosti.

4. Představitele církví a náboženských společností to vede k tomu, aby připomenuli ochotu k porozumění a službě celé společnosti bez ohledu na konfesní, politickou či národností a rasovou příslušnost v současné společnosti v naší zemi. Je třeba uznat, že církve se zřekly finančních náhrad za užívání jejich majetku po celou dobu totality i po dobu 24 let demokratického zřízení, kdy se církve částečně samofinancovaly v rozporu s dikcí dosavadních zákonů. Při projednávání této problematiky se vždy vycházelo z materiálů tzv. Kasalovy komise, která na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dosáhla většinové shody i se zástupci ČSSD a KSČM (10 hlasů pro, 1 proti).

5. Od roku 1991 na základě zákona č. 229/1991 Sb., §29 o blokování nevráceného církevního nemovitého majetku byla vedena řada jednání mezi zástupci církví a náboženských společností a vládou, ministerstvem kultury či poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Protože zákon z roku 1991 a následně i vyjádření Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010 předpokládal řešení tohoto problému, musely se všechny strany s tímto tématem vypořádat v intencích zákona. Bylo nalezeno systémové řešení spočívající ve finanční odluce církví od rozpočtu státu. Stát i církve se vzdaly dosavadního způsobu financování církví a náboženských společností.

6. Zákon č. 428/2012 Sb. o částečném zmírnění křivd přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 8. 11. 2012 může mít řadu nedostatků, ale je třeba vyjádřit, že je dobrem pro celou společnost: nastoluje právní jistotu současných držitelů církevního majetku-soukromých osob, obcí, měst, krajů. Tento majetek, který zůstává v držení dosavadních uživatelů, má pak několikanásobně vyšší hodnotu, než finanční náhrada, která má být za něj církvím vyplácena.

7. Na takové řešení církve přistoupily na základě vědomí, že i jejich členové jsou především občany tohoto státu a nechtějí se nikterak vyčleňovat ze společnosti. Realizací zákona se také z žádné církve nestane nezodpovědná organizace překypující majetkem. Naopak církve a náboženské společnosti zavazuje k větší citlivosti a solidaritě s celou společností. Výrazem této solidarity je správa a budování hospiců, církevních nemocnic, církevních škol a charitativních zařízení.

8. V současnosti lze, bohužel, konstatovat řadu obstrukcí ze strany povinných právnických osob vůči církvím a náboženským společnostem. Ty jsou přesto nadále toho názoru, že je třeba dál konstruktivně jednat, aby zákon č. 428/2012 byl realizován.

9. Církve a náboženské společnosti znovu chtějí ujistit, že hranici 25. února 1948 při řešení navracení zabaveného majetku míní v právní perspektivě dodržet. Rovněž chtějí vyjít vstříc těm společenským organizacím a právním subjektům, kterých by se dopad zákona o zmírnění některých majetkových křivd mohl nepříjemně dotknout.

10. Církve a náboženské společnosti opakovaně naznačují svou snahu o dohodu při zmírnění eventuálních dopadů vyplácení finančních částek (jakkoliv při bilionovém rozpočtu tvoří jen téměř jeden a půl tisíciny výdajů rozpočtu) tím, že jsou ochotny přijmout část náhrad formou krátkodobých státních dluhopisů. Tyto konkrétní otázky mají být dále precizovány kompetentními experty.

11. V otázce areálu Pražského hradu katolická církev mnohokrát vyjádřila svou ochotu nežádat o budovy dnes nutné k chodu a bezpečnosti areálu. S KPR a Správou Pražského hradu dojednala dohodu o takových výměnách jednotlivých budov v areálu, aby oběma stranám byly poskytnuty vhodné a dostačující prostory pro jejich činnost. Jednání o této dohodě proběhla i za účasti hlavy státu a měla by být dovršena dle litery zákona příslušnými smlouvami.

12. Církve a náboženské společnosti spolu se zástupci ČSSD vyjadřují vůli dále o této problematice jednat a připravit konkrétní materiály o projektech, na kterých se budou církve spolu se státními orgány nové koaliční vlády podílet a posílit tak společenské vědomí, že církve své majetky hodlají používat především pro potřebné a doplňovat tak vhodně úsilí státu v této oblasti.

 

Za ČBK Dominik Duka

Za ERC Joel Ruml

Za FŽO  Petr Papoušek

Související články

Další aktuality

Zemřel nejstarší kněz královehradecké diecéze P. Jiří Mannl

V pondělí 18. ledna podlehl koronaviru nejstarší kněz královéhradecké diecéze, P. Jiří Mannl, který v květnu loňského roku oslavil své 100. narozeniny.
21.01.2021

Papežský telegram Bidenovi: Usilujte o autentickou spravedlnost a svobodu

Papež František napsal zvláštní poselství u příležitosti dnešního nástupu 46. prezidenta USA do úřadu. Ctihodný Joseph R. Biden, prezident Spojených států amerických, Bílý dům, Washington DC, stojí v hlavičce textu, který citujeme v plném znění.
20.01.2021

125. plenární zasedání ČBK proběhlo opět částečně online

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v rámci 125. plenárního zasedání 19. - 20. ledna 2021 v Praze na Arcibiskupství pražském. Z důvodu protipandemických opatření ze strany Vlády ČR se část biskupů setkala osobně a část se připojila na jednání formou online konference stejně jako na podzimním jednání loni. Hlavním tématem tohoto plenárního zasedání byly ekonomické záležitosti, jejichž schválení bylo nezbytné pro další chod církevních institucí v roce 2021.
20.01.2021

Papež František: Jednota je dar, o nějž je třeba prosit modlitbou

Dopoledne pronesl Petrův nástupce v přímém přenosu z knihovny Apoštolského paláce pravidelnou katechezi. Jako každý rok zaměřil papež pozornost na probíhající Týden modliteb za jednotu křesťanů (18. - 25. ledna), což dobře zapadlo do cyklu, ve kterém již od 6. května loňského roku pojednává o modlitbě. Ve své katechezi připomněl, že jednoty je dosaženo pouze s Boží milostí, a ne naší vlastní silou vůle.
20.01.2021

Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ schválila Vláda ČR

Vláda ČR na svém zasedání 11. ledna 2021 schválila Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ pro roky 2021 a 2022, na jehož tvorbě se podíleli i zástupci České biskupské konference.
20.01.2021