Společné prohlášení z jednání ČBK, ERC, FŽO a ČSSD

Zástupci České biskupské konference (ČBK), Ekumenické rady církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO) se po jednání se zástupci České strany sociálně demokratické shodli na společném prohlášení, které formuluje jejich postoj k požadavku ČSSD na redukci rozsahu majetkového narovnání mezi státem a církvemi.
Publikováno: 22. 11. 2013 16:19

1. Církve a náboženské společnosti v naší zemi si uvědomují potřebu politické stability, protože dlouhodobější neuspořádanost a nejasnost v politických strukturách má nutně za následek i ohrožení naší ekonomiky a to dopadá na všechny obyvatele naší země.

2. Vzhledem k zájmu o kontroverzní témata vznikla v médiích v otázce navracení církevního majetku řada nepodložených informací, zbytečně vyostřených a bránících společnosti v hlubším porozumění tomuto problému.

3. Po celou dobu od obnovení demokratických svobod po listopadu 1989 existovala vzájemná spolupráce a porozumění, kdy demokratické vlády přispěly svou kulturní a sociální politikou k tomu, že mnohé rány minulosti týkající se církví byly výrazně napraveny. (Obnovená struktura církví, rekonstrukce a účast církví ve veřejném a sociálním a vzdělávacím systému – v armádě, vězeňství, zdravotnictví, policii, integrovaném záchranném systému). Projevilo se to pak tím, že charitativní organizace (ADRA, Diakonie, Charita) se aktivně projevují nejen při živelných pohromách, ale výrazně doplňují běžné sociální služby státu a je to důkazem života i přínosu církví ve svobodné demokratické společnosti.

4. Představitele církví a náboženských společností to vede k tomu, aby připomenuli ochotu k porozumění a službě celé společnosti bez ohledu na konfesní, politickou či národností a rasovou příslušnost v současné společnosti v naší zemi. Je třeba uznat, že církve se zřekly finančních náhrad za užívání jejich majetku po celou dobu totality i po dobu 24 let demokratického zřízení, kdy se církve částečně samofinancovaly v rozporu s dikcí dosavadních zákonů. Při projednávání této problematiky se vždy vycházelo z materiálů tzv. Kasalovy komise, která na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dosáhla většinové shody i se zástupci ČSSD a KSČM (10 hlasů pro, 1 proti).

5. Od roku 1991 na základě zákona č. 229/1991 Sb., §29 o blokování nevráceného církevního nemovitého majetku byla vedena řada jednání mezi zástupci církví a náboženských společností a vládou, ministerstvem kultury či poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Protože zákon z roku 1991 a následně i vyjádření Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010 předpokládal řešení tohoto problému, musely se všechny strany s tímto tématem vypořádat v intencích zákona. Bylo nalezeno systémové řešení spočívající ve finanční odluce církví od rozpočtu státu. Stát i církve se vzdaly dosavadního způsobu financování církví a náboženských společností.

6. Zákon č. 428/2012 Sb. o částečném zmírnění křivd přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 8. 11. 2012 může mít řadu nedostatků, ale je třeba vyjádřit, že je dobrem pro celou společnost: nastoluje právní jistotu současných držitelů církevního majetku-soukromých osob, obcí, měst, krajů. Tento majetek, který zůstává v držení dosavadních uživatelů, má pak několikanásobně vyšší hodnotu, než finanční náhrada, která má být za něj církvím vyplácena.

7. Na takové řešení církve přistoupily na základě vědomí, že i jejich členové jsou především občany tohoto státu a nechtějí se nikterak vyčleňovat ze společnosti. Realizací zákona se také z žádné církve nestane nezodpovědná organizace překypující majetkem. Naopak církve a náboženské společnosti zavazuje k větší citlivosti a solidaritě s celou společností. Výrazem této solidarity je správa a budování hospiců, církevních nemocnic, církevních škol a charitativních zařízení.

8. V současnosti lze, bohužel, konstatovat řadu obstrukcí ze strany povinných právnických osob vůči církvím a náboženským společnostem. Ty jsou přesto nadále toho názoru, že je třeba dál konstruktivně jednat, aby zákon č. 428/2012 byl realizován.

9. Církve a náboženské společnosti znovu chtějí ujistit, že hranici 25. února 1948 při řešení navracení zabaveného majetku míní v právní perspektivě dodržet. Rovněž chtějí vyjít vstříc těm společenským organizacím a právním subjektům, kterých by se dopad zákona o zmírnění některých majetkových křivd mohl nepříjemně dotknout.

10. Církve a náboženské společnosti opakovaně naznačují svou snahu o dohodu při zmírnění eventuálních dopadů vyplácení finančních částek (jakkoliv při bilionovém rozpočtu tvoří jen téměř jeden a půl tisíciny výdajů rozpočtu) tím, že jsou ochotny přijmout část náhrad formou krátkodobých státních dluhopisů. Tyto konkrétní otázky mají být dále precizovány kompetentními experty.

11. V otázce areálu Pražského hradu katolická církev mnohokrát vyjádřila svou ochotu nežádat o budovy dnes nutné k chodu a bezpečnosti areálu. S KPR a Správou Pražského hradu dojednala dohodu o takových výměnách jednotlivých budov v areálu, aby oběma stranám byly poskytnuty vhodné a dostačující prostory pro jejich činnost. Jednání o této dohodě proběhla i za účasti hlavy státu a měla by být dovršena dle litery zákona příslušnými smlouvami.

12. Církve a náboženské společnosti spolu se zástupci ČSSD vyjadřují vůli dále o této problematice jednat a připravit konkrétní materiály o projektech, na kterých se budou církve spolu se státními orgány nové koaliční vlády podílet a posílit tak společenské vědomí, že církve své majetky hodlají používat především pro potřebné a doplňovat tak vhodně úsilí státu v této oblasti.

 

Za ČBK Dominik Duka

Za ERC Joel Ruml

Za FŽO  Petr Papoušek

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019