Olomoucké arcibiskupství žádá o vrácení zámku v Kroměříži

Arcibiskupství olomoucké podá v nejbližších dnech v rámci procesu tzv. majetkového narovnání, označovaného nepřesně jako „církevní restituce“, výzvu k vydání Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Jeho případné navrácení původnímu majiteli ovšem nemá narušit dosavadní výbornou spolupráci s Národním památkovým ústavem – arcibiskupství naopak předpokládá, že NPÚ bude objekty nadále spravovat a současná spolupráce bude úspěšně pokračovat.
Publikováno: 9. 12. 2013 17:30

Olomouc: Kroměřížský zámek společně se souvisejícími zahradami patřil arcibiskupství až do roku 1948, kdy byl zabaven komunistickým režimem. Jako administrativní a reprezentační sídlo olomouckých biskupů a od roku 1777 arcibiskupů představuje významnou součást kulturního a historického dědictví arcidiecéze.

Arcibiskupství olomoucké nepřestalo být vlastníkem zámeckého inventáře – mimo jiné i cenných obrazů umístěných v zámecké galerii – a ten tvoří s komplexem budov a zahrad nedílný celek,“ upozorňuje arcibiskup Jan Graubner.

Případné vydání zámku a zahrad podle něj rozhodně nemá narušit dosavadní výbornou spolupráci s Národním památkovým ústavem. „Arcibiskupství naopak předpokládá, že památkový ústav bude objekty nadále spravovat a současná spolupráce bude úspěšně pokračovat,“ říká arcibiskup Graubner a dodává: „Dokladem toho, že taková součinnost je možná, je vedle kroměřížského zámku také olomoucké Arcidiecézní muzeum, na jehož fungování v rámci Muzea umění v Olomouci se arcibiskupství už léta významně podílí zapůjčením budovy i svých sbírek.“

Přáním arcibiskupství je především to, aby zámek v Kroměříži a s ním související zahrady, jako významné památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, sloužily i nadále návštěvníkům města. „Ti by v provozu objektů neměli postřehnout žádné změny – a když, tak jedině k lepšímu,“ ujišťuje arcibiskup Graubner a uzavírá: „Zámek se ostatně už dnes jmenuje ‚Arcibiskupský‘ a jeho jméno by tak mohlo dojít svého plného významu.“

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020