Vánoce mluví o něžnosti a naději, říká papež František rozhovor s italským novinářem Andreou Torniellim, který včera (16. prosince 2013) vydal deník La Stampa. Během setkání, které trvalo zhruba hodinu a půl, hovořil Svatý otec o nadcházejících svátcích, utrpení nevinných dětí, dramatu hladu ve světě nebo o ekumenismu.
Vatikán: Vánoce jsou pro mě především setkáním s Bohem, který hledá svůj lid, a útěchou, odpovídá římský biskup na otázku, co pro něj znamenají nadcházející svátky. Vzpomíná při tom na chvíle modlitby, které v minulosti trávil po půlnoční mši svaté, s pocity útěchy a pokoje. „Bůh, který se s námi setkává, nám říká dvě věci. První je: Mějte naději. Bůh vždy otevírá dveře, nikdy je nezavírá. Je tatínkem, který nám otevírá dveře. Druhé je: Nebojte se něhy.'
Když křesťané zapomenou na naději a něhu, stávají se podle Františka chladnou církví, která se spojuje s ideologiemi a světskými postoji. „Oproti tomu Boží prostota ti říká: jdi dál, já jsem Otec, který tě objímá. Mám strach, když křesťané ztratí naději a schopnost druhého obejmout a pohladit. Možná proto, když se dívám do budoucnosti, mluvím tak často o dětech a starých lidech, tedy o těch nejbezbrannějších.'
Svatý otec dále hovořil také o své touze cestovat do Svaté země, kde by se setkal s tím, koho nazývá „můj bratr Bartoloměj, konstantinopolský patriarcha.'
V odpovědi na otázku týkající se utrpení dětí, s nimiž se v posledních měsících často setkával, používá František přirovnání k malému synovi, který se neustále ptá rodičů „proč“, aniž by čekal odpovědi. „Spíš než vysvětlení hledá tento syn pohled tatínka, jenž mu dává jistotu. Tváří v tvář trpícímu dítěti mě napadá jediná modlitba: Pane, proč? On mi nic nevysvětluje. Ale cítím, že se na mě dívá. A tak mohu říci: Ty znáš odpověď, já ji neznám a ty mi ji neříkáš, ale díváš se na mě a já ti důvěřuji, Pane, důvěřuji tvému pohledu.'
Jednou ze situací, při nichž děti trpí, je hlad. František vyzývá k odmítnutí lhostejnosti a zastavení plýtvání jídlem: „Jestliže využijeme humanitárních organizací a dokážeme všichni souhlasit s tím, že nebudeme plýtvat jídlem a pošleme je těm, kdo to potřebují, přispějeme mnoho k vyřešení tragédie hladu ve světě. Chtěl bych zopakovat, co jsem jednou řekl jedné mamince: Dejte najíst těm, kdo mají hlad! Ať z nás Pánovo narození setřese lhostejnost.'
Jednota křesťanů je pro Svatého otce prioritou. Dnes ve světě existuje „ekumenismus krve“, kdy jsou v mnoha zemích křesťané zabíjeni, aniž by se rozlišovalo, ke které církvi patří. „Jsme sjednoceni v krvi, i když ještě nedokážeme vykonat potřebné kroky k jednotě. Možná k tomu ještě nedozrál čas. Jednota je milost, o kterou musíme prosit,“ uvedl František.
Papež se v rozhovoru věnoval též ekonomice či vztahu církve a politiky. Vztah mezi politikou a církví má být podle Františka paralelní – každý má svou cestu a své úkoly – a zároveň v souladu, neboť oba prvky pomáhají společnosti. „Politika je vznešená věc,“ uvedl František a citoval přitom Pavla VI., „je to jedna z nejvyšších forem lásky. Špiníme ji, když ji využíváme pro náš byznys.'
Celý rozhovor je možné si přečíst v anglickém nebo italském jazyce.
(Zdroj: vatricaninsider.lastampa.it, www.news.va)