Svatořečen Petr Faber, jeden ze zakladatelů jezuitů

Papež František včera (17. prosince 2013) svatořečil jednoho ze zakladatelů Tovaryšstva Ježíšova, Petra Fabera. Osobnost, jejíž význam Svatý otec již několikrát zdůraznil, je mimo jiné známá pro svou schopnost vést dialog s protivníky nebo rozlišovat duchovní záležitosti.

Vatikán: Církev má od včerejška nového svatého. Papež František rozšířil na celou církev úctu k jednomu ze zakladatelů jezuitů, knězi Petru Faberovi. Při setkání s prefektem Kongregace pro svatořečení kardinálem Angelem Amatem Svatý otec také schválil vydání dekretu o zázraku řeholnice Marie Terezy Demjanovichové, a o hrdinských ctnostech španělského kněze Emmanuela Herranze Establése a polského laika a otce rodiny Jerzyho Ciesielskeho.

Petr Faber se narodil roku 1506 v dnešní jihovýchodní Francii. Během studií v Paříži byl spolubydlícím Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly. S těmi a se čtyřmi dalšími druhy složili 15. srpna 1545 sliby chudoby a ochoty být k dispozici papeži. Toto datum bývá považováno také za den vzniku Tovarišstva Ježíšova, neboli jezuitů. Dodnes se dochoval Faberův deník, který je významným svědectvím o své době, prvních jezuitech a o okolnostech vzniku jezuitského řádu z pohledu jednoho z jeho zakladatelů. V ČR ho vydalo nakladatelství Refugium pod názvem Krátký život, dlouhé cesty.

Svatořečení proběhlo formou jednoduchého papežského dekretu, který nevyžaduje zázrak na přímluvu světce. Opírá se však o dlouhodobou úctu k Faberovi a o nepřetržitou pověst svatosti. V minulosti použil tento způsob svatořečení například Benedikt XVI. pro Hildegardu z Bingenu nebo František pro Andělu z Foligna.

 „Proč se papeži líbí Petr Faber?“ komentoval události pro Vatikánský rozhlas šéfredaktor jezuitského deníku La Civiltà Cattolica Antonio Spadaro. „Odpověděl mi řadou důvodů: Dialog se všemi, i s těmi nejvzdálenějšími, s protivníky; jeho jednoduchá zbožnost, řekl bych lidová; určitá bezelstnost; jeho okamžitá ochota být k dispozici. Dvě věci však považuji za zásadní: jeho vnitřní postoj rozlišování a skutečnost, že to byl člověk velkých a silných rozhodnutí, i když to byl velmi, velmi mírný člověk.'

S mnoha Faberovými vlastnostmi je možné se podle Spadara setkat také u současného Svatého otce.  „Faber vtěloval mentální a duchovní otevřenost vůči výzvám své doby, která nám velmi připomíná misionářské zapálení papeže Františka,“ uvedl AntonioSpadaro a dodal: „František miluje Fabera pro jeho schopnost rozlišovat, to znamená pro jeho schopnost porozumět duchovnímu životu a tomu, jak Bůh v nás jedná.'