To podstatné k vydávání církevního majetku

Od té doby, co zákon o majetkovém vyrovnání vstoupil v platnost, běží administrativní proces spojený s vydáváním původního církevního majetku. V souvislosti s ním a děním ve společnosti se i v těchto dnech opět vynořilo několik otázek, které svědčí o častém neporozumění. Zde jsou některé odpovědi k nim.
Publikováno: 18. 12. 2013 13:18

1. Je církev jen pro věřící?

Církev neslouží jen věřícím v oblasti náboženství, ale zřizuje sociální zařízení, školy, nemocnice, hospice, pomáhá prostřednictvím charit apod. všem občanům bez rozdílu vyznání.

Církev historicky šířila vzdělanost, zakládala už ve středověku špitály, dávala možnost chudým dětem studovat, v klášterech učila nová řemesla a nové způsoby zemědělského hospodaření, mnohdy nahrazovala a doplňovala činnost státu.

2. Je církev společenstvím prelátů?

Nikoliv. Církev je společenstvím lidí, kteří uvěřili v Boha a snaží se žít podle učení Ježíše Krista. Církev je rovněž otevřena všem občanům, kteří potřebují pomoc či kteří hledají duchovní hodnoty.

V době komunismu nebyli pronásledováni pouze kněží, ale všichni angažovaní věřící.

3. Jaké bylo financování církve před přijetím zákona?

Vlastní zdroje (dary, sbírky, výnosy z vlastní hospodářské činnosti) tvořily téměř polovinu (47%) peněz, se kterými církev hospodařila. Z veřejných rozpočtů se pak financovala více jak polovina provozu církve (příspěvek státu na činnost církví, spolufinancování škol, nemocnic a sociálně prospěšných zařízení – to vše jako u jiných soukromých subjektů).

4. Jaké je financování církve podle nové úpravy?

Stát postupně přestane církve financovat a církve se tak stanou ekonomicky nezávislé. Výnosy z navráceného majetku nahradí státní příspěvek.

Během 17 let přestane stát platit platy duchovních, rok co rok se příspěvek bude o 5% snižovat, dál bude platit stát jen vyrovnávací příspěvek do roku 2043, poté už se musí církve o sebe starat samy.

5. Doplatí občané na nový model financování církví?

Nedoplatí, dlouhodobě naopak získají. Církev bude platit daně a odvody, zaměstnávat zaměstnance apod. a celkově využívat majetek hospodárněji, než stát.

Zaměstnanci církve nebudou placeni z daní, stát v dlouhodobém horizontu ušetří na výdajích, které by jinak stále stoupaly.

6. Co nová úprava přinese obcím?

Obce budou mít uvolněn blokovaný církevní majetek, stanou se jeho vlastníky. Obce a jejich občané tak získají majetek v hodnotě několika desítek miliard.

Na dosud blokovaných pozemcích mohou obce a města nově stavět domy, komunikace apod. Otázka vlastnictví tak bude vyřešena ve prospěch obcí.

7. Jsou ohroženi soukromníci a organizace, které vlastní církevní majetek?

Nejsou, majetek jim zůstává. Právě za něj bude stát církvím 30 let vyplácet finanční náhrady.

Vracení majetku, polí či lesů se týká jen majetku ve vlastnictví státu – tedy.obhospodařovaného především Státním pozemkovým úřadem a Lesy ČR, s.p.

8. Co bude sebefinancování znamenat pro církve samotné?

Budou nezávislé na státu. Přijímají odpovědnost a zásady dobrého hospodáře.

Investované prostředky se občanům vrátí prostřednictvím služeb všem lidem bez rozdílu vyznání, jako je školství, zdravotnictví, péče o seniory, ochrana památek a rozvoj kulturního dědictví. Církev bude moci více dbát na charitu.

9. Kdo bude vlastnit vrácený majetek? Bude to Vatikán?

Nebude ho vlastnit ani církev, ani Vatikán (tomu v ČR patří pouze budova nunciatury), ani biskupové, ale jednotlivé církevní subjekty, jako jsou biskupství, farnosti, kapituly, kláštery atp.

Církev se u nás skládá z více než 3 000 nezávislých jednotek, které se kvůli správě majetku mohou sdružit. Většinou majetek bude spravován na území jednotlivých obcí, těmi, kdo k němu mají konkrétní vztah. Výnosy budou sloužit k rozvoji území, na kterém se farnosti nachází.

10. Není vraceného majetku moc, když věřících je málo?

Částečně odškodněni nejsou jednotliví členové církve, ale církevní subjekty. Ty dostávají po právu zpět majetek, který jim dříve patřil. Navrácený majetek a finanční náhrada za nevrácený majetek musí dostačovat k financování činnosti církve a údržbě kulturního bohatství.

Náklady na opravu jednoho kostela či historické budovy se pohybují mezi 5 až 50 miliony korun v průměru. Takovýchto budov je u nás více než 12 tisíc.

11. Není finanční náhrada příliš veliká?

Hodnota majetku, který zůstane v rukách obcí, je mnohem vyšší než finanční náhrada, která z něj bude postupně vyplácena. Náhrada 44 Kč za metr čtvereční při dnešních cenách pozemků je spíše příliš malá. Navíc se značná část pozemků, které zůstávají obcím, nachází v intravilánu. Srovnávat tuto situaci s restitucemi v 90. letech, tedy v době prakticky neexistujícího trhu, nelze.

Na ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství. Metodika ocenění byla kontrolována renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young.

12. Co se stane se zaměstnanci lesů, které se vrátí zpět církvi?

Ti, kdo budou mít zájem a u nichž nový zaměstnavatel neshledá vážné překážky, zůstanou zaměstnáni, jen zaměstnavatelem budou církevní podniky.

Církev má zájem o odborníky, stejně jako o zachování tradiční výroby a řemesel. Jejím cílem není pouze vytvářet zisk, ale dobrým hospodařením napomáhat rozvoji společnosti.

13. Zakáže církev vstup do lesa?

Nikoliv. Podle § 19 Lesního zákona (289/1995 Sb.) má každý právo vstupu do lesa bez ohledu na to, komu les patří, s výjimkou vojenských lesů, chráněných území, školek atp. S právem vstupu do lesa je zákonem přiznáno i právo sbírat v lese suchou na zemi ležící klest a lesní plody pro osobní potřebu.

14. Kam přijdou finanční náhrady

Budou vypláceny po dobu 30 let, postupně budou nahrazovat dosavadní státní příspěvek. Církvím se tak usnadní přechod k finanční nezávislosti.

Náhrady se zčásti budou investovat do obnovy vrácených lesů, polí a kulturních památek. Proto církev nemá a nikdy mít nebude na kontech miliardy.

15. Mohou církevní představitelé tento majetek rozkrást?

Kontrolní mechanismy mají jak větší celky – jednotlivé diecéze, tak přímí vlastníci, tj. farnosti apod. Farníci se budou na správě majetku farností podílet v rámci diecézních ekonomických rad a ustavené analytické skupiny České biskupské konference.

Důsledná veřejná kontrola zajistí transparentnost hospodaření. Církev neplánuje majetek rozprodávat. Upřednostňuje jeho dlouhodobou správu.

Za své hospodaření dle připraveného strategického plánu. je odpovědna každá diecéze.

16. Co bude tedy s oněmi 134 miliardami?

Církev je začne dostávat po roce 2014 a to tak, že dostane navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard a 59 miliardy dostane postupně během 30 let jako náhradu za majetek, který se vracet nebude, protože zůstane obcím a soukromníkům.

Z tohoto majetku bude třeba každý rok mít výnos cca dvě miliardy, aby byly zajištěny platy duchovních, zaměstnanců a chod celého církevního aparátu. Počítáme, že to budou 2 % z celkového majetku církve. Musíme ale vytvářet i prostředky pro další investice do obnovy lesů, oprav nemovitostí a památek.

17. Opravdu se katolická církev stane jedním z nejbohatších vlastníků v zemi?

Nikoliv, z celkového objemu restitucí vyplacených lidem i organizacím od roku 1989 (tedy z 2,5 bilionu korun) tvoří církevní vyrovnání 134 miliard, což je 5%.
Také celková plocha lesů a polností, které církev nakonec bude vlastnit, jsou 4% z celkové výměry v naší vlasti. Církev tedy nevytvoří žádné impérium.

Podrobněji na www.sluzbaverejnosti.cz.

Související články

Další aktuality

Covid a zdravotní postižení – nová nóta Papežské akademie Pro život

Rozhodnutí, která se týkají osob se zdravotním postižením, nejprve vyžadují naslouchání jeho nositelům. Církev by měla vypracovat magisterium o těchto otázkách, upozorňuje nová nóta Papežské akademie pro život, která nese název: „Přátelství se zdravotně postiženými lidmi: začátek nového světa“ s podtitulem „Poučení ze zkušeností osob se zdravotním postižením a jejich pečovatelů během pandemie Covidu-19“.
18.06.2021

Potraty nejsou zdravotní péče, říkají biskupové k hlasování v Evropském parlamentu

Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) zareagovala na zprávu týkající se potratů, o které se bude v Evropském parlamentu hlasovat příští týden.
18.06.2021

Papež k Mezinárodní konferenci práce: Soukromé vlastnictví je druhotné právo

Papež František včera oslovil účastníky 109. Mezinárodní konference práce, která probíhá v Ženevě a je každoročním vrcholným setkáním členských států Mezinárodní organizace práce (ILO). Svatý stolec je stálým pozorovatelem v této specializované agentuře Spojených národů od roku 1967. Obsáhlé videoposelství, které zaznělo na vrcholném fóru, projednávajícím sociální a pracovní otázky globálního významu, dopřálo papeži prostor k tomu, aby na základě sociálního učení katolické církve požadoval uznání a zabezpečení pracujících v sektoru tzv. neformální ekonomiky a solidaritu obohacenou o přínos všech kultur, včetně domorodých a lidových.
18.06.2021

Kardinál Parolin vyzval k evangelnímu, nikoli zpolitizovanému pohledu na migranty

Vatikánský státní sekretář, kard. Pietro Parolin, vedl v bazilice Panny Marie v Zátibeří modlitební vigilii na památku migrantů, kteří přišli o život při cestě do Evropy. Vyzval přitom, abychom se nedávali vést politickým přesvědčením, nýbrž radikálním a šokujícím slovem evangelia, které nás vybízí k lásce k bližnímu.
18.06.2021

Církve si připomenou památku popravených

V pondělí 21. června v 18.00 si křesťanské církve připomenou památku 400. výročí od popravy 27 představitelů stavovského povstání na pražském Staroměstském náměstí, která následovala po porážce na Bílé Hoře.
18.06.2021