Vyjádření k článku Práva o restituci pozemku boromejek

Přinášíme vyjádření sester boromejek uvádějící na pravou míru skutečnosti popsané v článku O. Dandy: Řád sester boromejek přišel sporně k půdě a okamžitě ji prodal. Ten vyšel ve včerejším (sobota 21. prosince 2013) Právu a je dostupný i na Novinkách.cz.

Vyjádření k článku v deníku Právo o restituci řepského pozemku sester boromejek

K článku pod názvem „Řád sester boromejek přišel sporně k půdě a okamžitě ji prodal“, který vyšel 21. 12. 2013 v deníku Právu a na www.novinky.cz, uvádím následující vysvětlení:

Jedná se o pozemek v Praze – Řepích, který naše Kongregace získala do vlastnictví v roce 1858. Pozemek patřil k našemu řepskému klášteru, u kterého bylo také výchovné zařízení pro ženy. Z pozemku byla také financovaná naše nemocnice Pod Petřínem. V roce 1949 nám komunistický režim pozemek spolu s klášterem bez náhrady odejmul podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

Využily jsme našeho práva a podaly jsme příslušné povinné osobě k vydání pozemku výzvu i s podklady.

Podle § 9 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., podléhá schválení Státním pozemkovým úřadem pouze dohoda o vydání zemědělské nemovitosti. Zemědělskou nemovitostí jsou podle § 2 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o vyrovnání s církvemi pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely.

Z rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu ze dne 23. 8. 2005, č. j. 23188/20051717040/14 a z rozsudku Nejvyššího správního soudu  2 As 38/2008-55 ze dne 30. 6. 2008 jednoznačně vyplývá, že pozemek ze zemědělského půdního fondu byl vyňat před tímto rozhodným datem 24. 6. 1991, a ani následně nedošlo k jeho rekultivaci či navrácení do zemědělského půdního fondu. V případě tohoto pozemku tedy vůbec nebyla dána pravomoc, aby Státní pozemkový úřad dohodu o vydání ještě schvaloval.

Nejedná se tedy o to, že bychom „přišly sporně k půdě“ (jak zní nadpis článku), nýbrž jde o to, že nám byl pozemek konečně vrácen po 40 letech totality a po dalších 21 letech odkladů, a to v souladu s rozhodnutím Ústředního pozemkového úřadu z roku 2005 o tomto pozemku, v souladu se zákonem, který přezkoumal i Ústavní soud České republiky.

Poslání našeho řeholního společenství (žít z Božího milosrdenství a prokazovat ho) nás zavazuje k odpovědnosti za náš majetek v tom smyslu, že jeho výnosy jsou používány i pro naši službu (zdravotní, sociální a jinou). Z kronik našich domů i z ústního vyprávění sester víme, že majetek Kongregace nabývala většinou z darů, odkazů a dědictví druhých lidí, ale i koupí za vlastní finanční prostředky Kongregace. Tento majetek byl tedy účelově darován nebo koupen pro naši činnost. Jednalo se zvláště o činnosti sociální (opatrovny pro děti, asyly pro věkem pokročilé a nezaopatřené, sociálně slabé občany), ošetřovatelské (nemocnice, ústavy pro dlouhodobě či nevyléčitelně nemocné), i vychovatelské (školy, sirotčince), resocializační (trestnice, polepšovny) a jiné.

V době totality byl majetek naší Kongregace zestátněn, sestry byly perzekuovány a nemohly veřejně působit, proto jsou naše zdravotní a sociální díla stále ve stádiu jejich obnovování.

www.boromejky.cz

za sestry Boromejky
S. M. Bohuslava Kubačáková, generální představená

(zvýraznění v textu: redakční)