148. výročí zjevení Panny Marie ve Filipově

Ve výroční den zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, v pondělí 13. ledna 2014 ve 4.00 hodiny ráno, se v bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově uskuteční slavnostní poutní mše. Hlavním celebrantem je litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.
Publikováno: 10. 1. 2014 17:21

Filipov: Slavnostní poutní mše se ve Filipově koná již 148 let v neobvyklou roční a denní dobu. Každoročně ji o lednovém ránu navštěvují stovky věřících z Čech, Německa a Slovenska. Hlavním celebrantem je litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, koncelebrují desítky kněží z Čech a Německa.

Poutníci přicházejí k bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů v průběhu noci, cestu mnozí absolvují pěšky; ve větším počtu se na pěší pouť vydávají např. z Rumburku a ze Šluknova. K bohoslužbám v bazilice ve Filipově neodmyslitelně patří filipovská poutní píseň „Uzdravení nemocných / Heil der Kranken" z roku 1923, kterou zpívají čeští i němečtí poutníci. Těm je bazilika ve Filipově otevřená nepřetržitě od večerní bohoslužby v sobotu 12. ledna od 17.00 hodin.

Po pontifikální mši ve 4.00 hodiny následuje v 9.00 hodin mše svatá v německém jazyce. Od 10.30 hodin se potom koná mše svatá v českém jazyce a v 17.00 hodin pak česko-německá mše svatá.

Mariánské poutní místo ve Filipově patří k nejmladším v litoměřické diecézi. Jeho počátky sahají do roku 1866, kdy se 13. ledna t.r. ve 4.00 hodiny ráno těžce nemocné tkadleně Magdaleně Kade při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. Dosud nevyléčitelně nemocná Magdalena byla dalšího dne zcela zdráva a znovu začala pracovat. A jaký byl její další osud? Nikdy se neprovdala, zemřela ve věku 70 let a její pohřeb do zvláštní hrobky na jiříkovském hřbitově se stal vekou mariánskou oslavou. Posléze byly její ostatky přemístěny na hřbitov ve Filipově (1925) a nakonec do baziliky ve Filipově (1994).

K „milostnému domku“ čp. 63 ve Filipově, místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly vzápětí putovat zástupy lidí. Na místě zázraku došlo nejprve v letech 1870 až 1873 díky iniciativě kaplana pátera Františka Storcha z Jiříkova k výstavbě milostné kaple. Následně zde byl v letech 1873 - 1885 podle plánů architekta F. Hutzlera z Vídně postaven monumentální jednolodní novorománský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů s dvěma věžemi v průčelí. Roku 1884 bylo započato s výstavbou kláštera redemptoristů, do jejichž péče bylo nové poutní místo svěřeno. Po násilném zrušení kláštera redemptoristů v roce 1945 se o poutní baziliku stará Římskokatolická farnost Jiříkov.

V roce 1926, při 60. výročí zjevení, byl kostel ve Filipově prohlášen papežem Piem XI. za basiliku minor. Papež Pius XI. kostel ve Filipově znal z vlastní zkušenosti. Navštívil ho roku 1920 ještě pod vlastním jménem P. Ambrogio Ratti, v té době působil jako papežský nuncius v Polsku.

Tradice poutí k Panně Marii Filipovské trvá nepřetržitě od roku 1866 a nepřerušily ji ani desítky let komunistického režimu. V bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově se po celý rok vždy v neděli od 10.30 hodin konají pravidelné české a německé mše svaté, bohoslužba se slouží i každého 13. dne v měsíci. V červenci a srpnu v bazilice probíhá hojně navštěvovaný mezinárodní festival varhanní hudby. 

Časy bohoslužeb v bazilice minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově v lednu 2014:

neděle 12. 1. 2014 od 17.00 večerní mše svatá

pondělí 13. 1. 2014 od 4.00 slavnostní mše svatá, hlavní celebrant litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, 9.00 mše svatá v německém jazyku, 10.30 česká mše svatá a 17.00 česko-německá mše.

Oktáv zjevení: 14. 1. - 20. 1. 2014, 17.00

(Připravila Klára Mágrová, Rumburk)

Autor článku:
Jana Michálková

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020