ČBK k některým aspektům realizace majetk. vyrovnání

29. 01. 2014 Rubrika: Domácí
Média i v těchto dnech poměrně podrobně informují o průběhu tzv. „církevních restitucí“, tedy naplňování zákona o částečném majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (zákona č. 428/2012 Sb.). Veřejnost je tak seznamována i s případy, kdy jsou podávány výzvy k vydání u subjektů, které nejsou povinnými osobami, je žádáno o majetek, který již není ve vlastnictví státu či se objevují informace o podezřeních na nezákonný převod pozemků. Přinášíme k tomu stanovisko generálního sekretáře ČBK Tomáše Holuba, který tyto zdánlivě paradoxní situace vysvětluje.

Historický církevní majetek a obce

K informacím médií (5plus2.cz, ČT, LN, …) o tom, že oprávněné osoby (jednotl. církevní právnické osoby), v některých případech údajně chtějí získat zpět také majetek obcí, uvádím následující:

Obce nejsou, v rámci částečného majetkového vyrovnání dle zák. 428/2012 Sb., povinnými osobami pro vydání majetku. Zákon však pamatuje na to, že někdy mohlo dojít k situacím, kdy byl blokovaný majetek státu nezákonně přepsán v evidenci nemovitostí. A to jako obecní majetek, ačkoliv obec v takových případech ohlásila svoje vlastnictví neoprávněně, v rozporu se zákonem č. 172/1991 Sb. Jde zejm. o případy, kdy s nemovitostmi ve skutečnosti nehospodařily národní výbory. Podle zákona č. 172/1991 Sb. (řeší přechod věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí), totiž nikdo nepřezkoumával, jestli obce nechávají svoje vlastnické právo zapsat oprávněně.

Pokud zákon 428/2012 Sb. umožňuje tyto konkrétní případy přezkoumat, jedná se pouze o posouzení toho, zda vlastnictví státu trvá - žaloby o určení vlastnictví státu. Tyto žaloby by se netýkaly majetku, který obce získaly v souladu se zákonem č. 172/1991 Sb., a který byl zohledněn při finanční náhradě dle zákona o majetkovém vyrovnání.

Navracení movitých věcí

U movitých věcí konstatuji toliko, že se církvím a náb. společnostem rovněž vydávají pouze ty předměty, které jsou ve vlastnictví státu. Movitý majetek však není evidenčně podchycen v žádném katastru, na rozdíl od nemovitostí. Stát má v řadě případů církevní předměty pouze zapůjčené z doby před rokem 1989 a mohou se fyzicky nacházet i v archivu nebo expozici města či kraje.

Výzva o vydání takových movitých věci je tak často jediná možnost, jak církevní právnická osoba může zjistit, zda předmět je majetkem státu, obce či kraje, popř., zda je její vlastnictví zpochybňováno. 

Mons. Tomáš Holub, generální sekretář ČBK