Radost pramení z chudého srdce, píše papež mladým

Blahoslavení v duchu, neboť jejich je nebeské království. Tuto větu zvolil papež František za téma svého poselství k XXIX. světovému dni mládeže, který církev slaví na Květnou neděli, 13. dubna 2014.

Vatikán: „V mé mysli je vrytá vzpomínka na mimořádné setkání, jež jsme prožili v Rio de Janeiru.“ Vzpomínkou na Světové dny mládeže, které proběhly v červenci minulého roku, začíná papež František svůj letošní list určený mladým. Tématem je věta z Ježíšových blahoslavenství: Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

První část poselství nazvaná „revoluční síla blahoslavenství“ tvoří úvod k tříleté přípravě, která povede k Světovému setkání mládeže v roce 2016. Již v listopadu loňského roku papež oznámil, že v následujících letech se chce s mladými zamýšlet právě nad blahoslavenstvími: Na rok 2015 je připravené téma „blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha“, na následující rok pak „blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“.

Cesta, kterou ukázal Ježíš, přináší podle Františka do srdce radost. „Jestliže otevřeme dveře Ježíši, jestliže mu dovolíme, aby byl v našem příběhu, jestliže s ním budeme sdílet naše radosti a bolesti, zakusíme pokoj a radost, kterou pouze Bůh – nekonečná láska – může dát,“ píše římský biskup.

V srdci každého se nachází touha po hlubokém štěstí. Svatý otec v poselství vyzývá mladé, aby se nespokojovali s nízkými ideály: „Jestliže opravdu necháte vytanout ty nejhlubší touhy vašeho srdce, uvědomíte si, že je ve vás neuhasitelná touha po štěstí. To vám umožní odhalit a odmítnout mnohé laciné nabídky, které nacházíte okolo sebe.“ Úspěch, potěšení ani egoistické vlastnění věcí nepřináší svobodu, po níž člověk touží. „Mějte odvahu jít proti proudu! Mějte odvahu toužit po pravé radosti,“ uvádí papež s tím, že tuto radost vnáší do života Kristus.

V následující části se pak zamýšlí nad prvním blahoslavenstvím. Podle Svatého otce žil především Ježíš jako chudý v duchu: „Ježíš – dobře to věděla svatá Terezička od Dítěte Ježíše – se ve svém Vtělení představuje jako ten, kdo žebrá, jako potřebný člověk, jenž hledá lásku.“ Papež dále poukazuje na příklad sv. Františka z Assisi, jehož spiritualita se soustředila na chudého Krista.

Následně římský biskup radí mladým tři způsoby, skrze něž se chudoba může stát životním stylem. Především vyzývá ke svobodě vůči věcem, osvobození se od toho, co je nadbytečné: „Důvěřujte Bohu, drazí mladí! On nás zná a nikdy na nás nezapomíná. Jako se stará o polní lilie, nedopustí, aby ani nám něco chybělo! I k překonání ekonomické krize je třeba být připravení změnit životní styl a vyhnout se plýtvání.“

Dále je potřeba se „obrátit ve vztahu k chudým“. Papež mladým klade zvlášť na srdce, aby vytvářeli kulturu solidarity a nezůstávali lhostejní vůči různým formám chudoby. „Musíme se naučit být s chudými. Nemějme ústa plná krásných slov o chudých! Setkávejme se s nimi, dívejme se jim do očí, naslouchejme jim. Chudí jsou pro nás konkrétní příležitost setkání se samotným Kristem, kontaktu s jeho trpícím tělem.“

Konečně papež zdůrazňuje, že chudí jsou pro ostatní obohacením: „Učí nás, že hodnota člověka nestojí na tom, kolik má věcí nebo kolik peněz má na kontě v bance… Chudí nás mohou mnoho učit také o pokoře a důvěře v Boha,“ píše papež.  

V závěru části se Svatý otec věnuje vztahu evangelizace a chudoby. Poslední odstavec je věnovaný Panně Marii: „Radost evangelia pramení z chudého srdce, které umí jásat a žasnout nad Božími skutky. Takové bylo srdce Marie, kterou všechna pokolení budou nazývat ´blahoslavenou´“.

Text poselství v hlavních světových jazycích naleznete ZDE. Český překlad se připravuje.