Benedikt XVI: Má abdikace je platná, je absurdní spekulovat

Emeritní papež Benedikt XVI. odmítl spekulace o tom, že by byl k své abdikaci přinucen. Zároveň potvrdil jednotu pohledů se svým nástupcem. Rok po svém kroku tak učinil v osobním dopise adresovaném italskému novináři Andreu Torniellimu.
Publikováno: 27. 2. 2014 14:42

Vatikán: „Neexistuje minimální pochybnost ohledně platnosti mého zřeknutí se petrovského úřadu. Jediná podmínka platnosti je plná svoboda rozhodnutí. Spekulace o neplatnosti abdikace jsou jednoduše absurdní,“ píše v osobním dopise zaslanému italskému novináři Andreu Torniellimu emeritní papež Benedikt XVI. Odmítá tak úvahy o „dvojím papežství“ nebo spekulace o tom, že by byl ke své abdikaci přinucen těžkostmi v církvi.

Teorii dvou papežů na Petrově stolci odmítá též v části, kdy komentuje své bílé oblečení i skutečnost, že stále používá jméno Benedikt XVI: „Ponechání si bílého oblečení a jména Benedikt je jednoduše praktická záležitost. Ve chvíli zřeknutí se nebylo k dispozici jiné oblečení. Mimochodem nosím bílé oblečení způsobem, který se jasně odlišuje od oděvu papeže. I zde se jedná o spekulace bez jakéhokoliv základu.“

V krátkém dopise dále Benedikt XVI. potvrzuje znění svých slov, které publikoval teolog Hans Küng. Emeritní papež v nich potvrdil svou jednotu pohledů se svým nástupcem: „Jsem vděčný za to, že můžu být spojen s papežem Františkem velkou totožností pohledů a srdečným přátelstvím. Jako svůj jediný a poslední úkol vidím, abych podpíral jeho pontifikát modlitbou.“

Své rozhodnutí abdikovat na úřad papeže oznámil Benedikt XVI. 10. února 2013. Jako důvod tohoto neobvyklého kroku uvedl „pokročilý věk“: „V dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapotřebí také tělesných i duševních sil, kterých mi v posledních měsících ubylo natolik, že musím uznat svoji neschopnost spravovat úřad, který mi byl svěřen.“

Během své poslední generální audience ve středu 27. února 2013 se Benedikt k tématu znovu vrátil: „V těchto posledních měsících jsem pocítil, že mi ubývá sil, a naléhavě jsem žádal Boha v modlitbě, aby mne osvítil Svým světlem a umožnil mi přijmout to nejsprávnější rozhodnutí nikoli pro moje vlastní dobro, ale pro dobro církve. Učinil jsem tento krok při plném uvědomění si jeho závažnosti a také novosti, avšak s hlubokým pokojem v duši. Milovat církev, znamená také mít odvahu činit obtížná, bolestná rozhodnutí, a přitom mít neustále na zřeteli dobro církve a nikoli nás samotných.“

Současně dodal, že jeho odchod do skrytosti neznamená návrat k soukromému způsobu života: „Žádný návrat k soukromému životu, k cestování, k setkávání, k recepcím, ke konferencím atd. Neopouštím kříž, nýbrž zůstávám s Ukřižovaným Pánem novým způsobem. Nebudu již nositelem úřední moci církve, ale zůstanu ve službě modlitby, takříkajíc na dvoře svatého Petra.“

O důvodech Benediktovy abdikace následně spekulovali někteří novináři, kteří v nich viděli nezvládnutí těžkostí církve: Během pontifikátu Benedikta XVI. se objevily problémy sexuálního zneužívání některými duchovními, s čímž emeritní papež rázně bojoval, následně byly vyneseny některé soukromé dokumenty z papežovy pracovny. Jak však upozorňuje Andrea Tornielli, v rozhovoru Světlo světa, v němž Benedikt XVI. již v roce 2010 hovořil o možnosti abdikace, papež též uvedl, že „loď se neopouští, dokud je v bouři“. Proto před oznámením abdikace, kterou měl promyšlenou již delší dobu a několik měsíců předem ji oznámil svým spolupracovníkům, počkal, až bude případ úniku dokumentů vyšetřen.

Originál dopisu emeritního papeže Benedikta XVI. se nachází na stránkách deníku La Stampa.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019

OSN připomíná Mezinárodní den obětí náboženského násilí

Letošní 22. srpen je prvním mezinárodním dnem vzpomínky na oběti násilných činů, motivovaných nenávistí vůči náboženství či víře. V květnu tohoto roku o tom rozhodlo Generální shromáždění OSN. Na pronásledování kvůli víře také upozorňuje mezinárodní křesťanská iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která se v ČR uskuteční ve středu 27. listopadu 2019. 
22.08.2019

Papež František: Nebuďme duchovními turisty

Na dnešní audienci se v aule Pavla VI. sešlo asi 8 000 lidí. Papež František se ve své katechezi „Všechno měli společné“ zamýšlel nad tématem sdílení hmotných statků, jak nás to učí církev ve Skutcích apoštolů, a vybídl, abychom nebyli jenom duchovními turisty, ale opravdovými křesťany.
21.08.2019