Benedikt XVI: Má abdikace je platná, je absurdní spekulovat

Emeritní papež Benedikt XVI. odmítl spekulace o tom, že by byl k své abdikaci přinucen. Zároveň potvrdil jednotu pohledů se svým nástupcem. Rok po svém kroku tak učinil v osobním dopise adresovaném italskému novináři Andreu Torniellimu.

Vatikán: „Neexistuje minimální pochybnost ohledně platnosti mého zřeknutí se petrovského úřadu. Jediná podmínka platnosti je plná svoboda rozhodnutí. Spekulace o neplatnosti abdikace jsou jednoduše absurdní,“ píše v osobním dopise zaslanému italskému novináři Andreu Torniellimu emeritní papež Benedikt XVI. Odmítá tak úvahy o „dvojím papežství“ nebo spekulace o tom, že by byl ke své abdikaci přinucen těžkostmi v církvi.

Teorii dvou papežů na Petrově stolci odmítá též v části, kdy komentuje své bílé oblečení i skutečnost, že stále používá jméno Benedikt XVI: „Ponechání si bílého oblečení a jména Benedikt je jednoduše praktická záležitost. Ve chvíli zřeknutí se nebylo k dispozici jiné oblečení. Mimochodem nosím bílé oblečení způsobem, který se jasně odlišuje od oděvu papeže. I zde se jedná o spekulace bez jakéhokoliv základu.“

V krátkém dopise dále Benedikt XVI. potvrzuje znění svých slov, které publikoval teolog Hans Küng. Emeritní papež v nich potvrdil svou jednotu pohledů se svým nástupcem: „Jsem vděčný za to, že můžu být spojen s papežem Františkem velkou totožností pohledů a srdečným přátelstvím. Jako svůj jediný a poslední úkol vidím, abych podpíral jeho pontifikát modlitbou.“

Své rozhodnutí abdikovat na úřad papeže oznámil Benedikt XVI. 10. února 2013. Jako důvod tohoto neobvyklého kroku uvedl „pokročilý věk“: „V dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapotřebí také tělesných i duševních sil, kterých mi v posledních měsících ubylo natolik, že musím uznat svoji neschopnost spravovat úřad, který mi byl svěřen.“

Během své poslední generální audience ve středu 27. února 2013 se Benedikt k tématu znovu vrátil: „V těchto posledních měsících jsem pocítil, že mi ubývá sil, a naléhavě jsem žádal Boha v modlitbě, aby mne osvítil Svým světlem a umožnil mi přijmout to nejsprávnější rozhodnutí nikoli pro moje vlastní dobro, ale pro dobro církve. Učinil jsem tento krok při plném uvědomění si jeho závažnosti a také novosti, avšak s hlubokým pokojem v duši. Milovat církev, znamená také mít odvahu činit obtížná, bolestná rozhodnutí, a přitom mít neustále na zřeteli dobro církve a nikoli nás samotných.“

Současně dodal, že jeho odchod do skrytosti neznamená návrat k soukromému způsobu života: „Žádný návrat k soukromému životu, k cestování, k setkávání, k recepcím, ke konferencím atd. Neopouštím kříž, nýbrž zůstávám s Ukřižovaným Pánem novým způsobem. Nebudu již nositelem úřední moci církve, ale zůstanu ve službě modlitby, takříkajíc na dvoře svatého Petra.“

O důvodech Benediktovy abdikace následně spekulovali někteří novináři, kteří v nich viděli nezvládnutí těžkostí církve: Během pontifikátu Benedikta XVI. se objevily problémy sexuálního zneužívání některými duchovními, s čímž emeritní papež rázně bojoval, následně byly vyneseny některé soukromé dokumenty z papežovy pracovny. Jak však upozorňuje Andrea Tornielli, v rozhovoru Světlo světa, v němž Benedikt XVI. již v roce 2010 hovořil o možnosti abdikace, papež též uvedl, že „loď se neopouští, dokud je v bouři“. Proto před oznámením abdikace, kterou měl promyšlenou již delší dobu a několik měsíců předem ji oznámil svým spolupracovníkům, počkal, až bude případ úniku dokumentů vyšetřen.

Originál dopisu emeritního papeže Benedikta XVI. se nachází na stránkách deníku La Stampa.