Církve a náb. společnosti: Nyní chceme jednat o úloze církví

Zástupci církví a náboženských společností chtějí posunout debatu o kooperaci mezi státem a církvemi na vládní úroveň. Zároveň včera (25. března 2014) ukončili expertní část jednání v komisi se zástupci ČSSD a ANO. Tato platforma již totiž pro ně, po vyvrácení námitek k zákonu 428/2012 Sb., neskýtala prostor pro dialog o roli církví ve společnosti.

Praha: „Vyzýváme vládu, aby zahájila s církvemi účastnými na práci expertní komise jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Nikoli ale jednání o změně zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi,' řekl na tiskové konferenci po jednání (25. března 2014) generální sekretář ČBK Tomáš Holub, podle kterého nebylo možné dosáhnout dohody na úrovni expertní komise. Církve a náboženské společnosti podle něj jednoznačně vyvrátily námitky politických stran, ty však závěry církví nakonec nepřijaly.

Dále se má jednat s vládou o tom, jakou roli mají církve a náboženské společnosti hrát v životě české společnosti a jak může třeba stát s církvemi kooperovat například v oblastech zdravotnictví, sociálních služeb, školství či kultury.

Náboženská část komise zároveň splnila veřejný příslib a zveřejnila materiály obou jednacích skupin. „Necháme na posouzení veřejnosti, nakolik se církve vypořádaly s námitkami, které sociální demokracie – potom s hnutím ANO – vznesla,“ řekl Holub.

Církve a náboženské společnosti také uvedly, že jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu a ukázat tak transparentní hospodaření. „Nejsme veřejnoprávní subjekt, nicméně jsme nabídli možnost auditu u organizací od určité velikosti majetku tak, aby bylo jasné, že hospodaříme transparentně,“ vysvětlil včera Tomáš Holub.

Náboženská část komise ve svém materiálu vytýká námitkám politických stran, že vychází ze zásadního nepochopení restituční metody podle zákona č. 428/2012, obsahuje ideologickou argumentaci mnohokrát odborně vyvrácenou (naposledy například nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 10/13) a obsahuje řadu věcných i právních chyb či tendenčních interpretací.

Podle církví např. není možné přijmout výhrady politických stran k odlišným postupům zákona č. 428/2012 v porovnání se zákony upravující restituci fyzických osob. Zatímco zákon o půdě z roku 1991 upravoval vydání zemědělské půdy, finanční náhrady podle zákona č. 428/2012 totiž pokrývají především nezemědělský majetek v obcích a městech. Jak dále uvádějí zástupci církví a náboženských společností, v 5 z 8 parametrů, které byly jmenovány na jednání expertní komise, jsou církve v nepříznivější situaci oproti fyzickým restituentům.

Materiál politických stran „uměle srovnává izolované instituty zákona o majetkovém narovnání s některými účelově a izolovaně vybranými právními instituty starších restitučních předpisů; naopak zcela opomíjí ty ukazatele, ve kterých jsou církve podstatně znevýhodněny oproti jiným restitučním předpisům,“ uvádí mj. náboženská část expertní komise.

Zástupci církví dále uvedli, že vnímají jako svoji zodpovědnost podílet se i nadále na službě ve prospěch společnosti a jsou připraveny jednat s vládou ČR o všech konkrétních aspektech této spolupráce v nové situaci vzniklé přijetím zákona. O to, aby církve sloužily celé společnosti, šlo oběma částem expertní komise. 'V názoru, jak toho dosáhnout, se ale naše cesty se ale rozešly,' zaznělo také včera.

Otázka předkupního práva, kterou navrhly politické strany, je podle Holuba záležitostí hlubší reflexe a diskuze: „My jsme se o tomto požadavku dozvěděli zhruba hodinu před jednáním z médií. (…) Musíme o tom diskutovat, protože po technické stránce je to skutečnost, která s sebou nese obrovské množství věcí, které v tuto chvíli nejsme schopni zreflektovat.“

Celý záznam včerejší tiskové konference je k vidění zde.