Život a dílo Josefa Zvěřiny (1913–1990) představuje jeden z úhelných kamenů dějin katolické církve a teologické reflexe v českých zemích 20. století. Představujeme novou publikaci doc. Vojtěcha Novotného Odvaha být církví: Josef Zvěřina v letech 1913–1967, která je věnovaná životu a dílu předního českého teologa.
Monografie Odvaha být církví: Josef Zvěřina v letech 1913–1967, která právě vyšla v Nakladatelství Karolinum, provází tuto výjimečnou osobnost od narození do doby těsně před Pražským jarem. Na konci r. 1967 totiž Zvěřina stál na prahu nové životní éry, k níž předtím dozrával.
Až dosud se – za dramatických životních okolností – věnoval teologii laického apoštolátu, teologii pozemských skutečností, filosofii marxismu a zejména dějinám a teorii (filosofii a teologii) umění. Politické změny Pražského jara a potřeby místní církve však Zvěřinu přiměly k tomu, aby se obrátil k dogmatické teologii.
Ještě později, v průběhu 70. let, nalezl „novou cestu teologie“, po níž dospěl k „teologii agapé“. Díky ní a díky svým postojům ke komunistické totalitě pak získal mezinárodní věhlas.
Monografie Vojtěcha Novotného (KTF UK) nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů, a poskytuje diachronní analýzu tohoto materiálu. Dějiny osoby a jejího díla se tak stávají dějinami poznání, jímž žila.
Právě výjimečná souvislost mezi Zvěřinovým životem a jeho reflexí je naznačena slovy „odvaha být církví“, jimiž on sám nazval jednu ze svých nejslavnějších studií a jež jsou vložena do názvu celé knihy. Napovídá se jimi, že Josef Zvěřina „byl církví“ zcela mimořádným způsobem a toto „bytí církví“ také reflektoval.
Více informací na stránkách Nakladatelství Karolinum.