Proč svatí? Duchovní život Jana XXIII. a Jana Pavla II.

Jaký je důvod kanonizace dvou papežů 20. století? Co tvořilo jádro jejich duchovního života? Těmito otázkami se během úterní tiskové konference zabývali postulátoři kanonizačních procesů, Giovan Giuseppe Califano a Slawomir Oder. Informaci uveřejnil vatikánský informační portál www.news.va.
Publikováno: 23. 4. 2014 16:39

Duchovnímu životu Jana XXIII. a Jana Pavla II., jejich vztahu k Bohu i k lidem se na úterní tiskové konferenci věnovali postulátoři procesů jejich svatořečení, P.Giovan Giuseppe Califano OFM a P. Slawomir Oder. Ke kanonizaci obou papežů dojde v neděli 27. dubna 2014 od 10.00 hodin na Svatopetrském náměstí v Římě.

„Dobrý papež“ Jan XXIII.

Jak uvedl Giovan Giuseppe Califano, pro Jana XXIII. byla svatost předsevzetím, které si opakoval v každém období života: jako kněz, biskup i papež. Toto předsevzetí mělo čtyři části: „Již jako mladý bohoslovec, v patnácti letech, napsal: Obnovuji si předsevzetí, že se chci stát opravdu svatým, a činím tak skrze čtyři rozhodnutí, které si ukládám: ducha sjednocení s Ježíšem, usebrání v jeho srdci, modlitbu růžence a přítomnost sám u sebe ve všech skutcích,“ uvedl Califano.

Podle postulátora se život Jana XXIII. vyznačoval pokorou a odevzdaností do Boží prozřetelnosti. Na konci dne papež říkával: „Bůh je všechno, já jsem nic. To mi stačí.“

Svatost papeže, který zahájil II. vatikánský koncil, pak Califano charakterizoval dvěma souslovími: pastýř a otec na jedné straně a poslušnost a pokoj na straně druhé.

Otcovství a srdce pastýře Jana XXIII., jeho srdečnost a vnitřní radost, mu vysloužily přízvisko dobrý papež. „Otevřel církvi nové horizonty tím, že svolal synodu římské diecéze i ekumenický koncil. Dokázal dobře komunikovat s druhými a preferoval při tom jednoduché a bezprostřední výrazy, obrazy převzaté z každodenního života. Dokázal se tak hned přiblížit k srdcím lidí,“ vysvětlil Califano a dodal, že výraz dobrý papež není možné chápat povrchně: „Nebylo to nějaké laciné lidumilství. Jednalo se o synonymum lásky, pastoračních schopností, porozumění, odpuštění, posily. Zkrátka něco podobného jako Ježíš v evangeliu.“

Poslušnost a pokoj bylo biskupské heslo italského papeže a těmito slovy je možné podle Califana charakterizovat celý jeho život: „Opustit vlastní zemi, konfrontovat se se světy, které neznal, a to i v místech, kde byla minimální přítomnost katolíků. A tato poslušnost mu umožnila svěřit se s důvěrou do Boží prozřetelnosti, aby se tak oprostil od sebe sama a zcela přilnul ke Kristu. Zde leží zdroj ´dobroty´ papeže Jana, pokoje, který šířil po celém světě. Zde leží kořen jeho svatosti: v poslušnosti vůči hlasu svého Pána.“

Jan Pavel II: Světec je především Boží člověk

Jan Pavel II. se v mládí setkal s poselstvím o Božím milosrdenství a v celém svém životě chtěl jakoby splatit dluh za přijatou lásku. Toto je klíčem k pochopení jeho života, uvedl ve svém příspěvku postulátor procesu kanonizace prvního slovanského papeže Slawomir Oder.

Oder zmínil i epizodu, kdy spolužáci umístili na pokoj Karoly Wojtyly nápis: „Budoucí světec“. Studenty podle Odera zasáhl Wojtylův postoj modlitby a také jeho úvahy o hodnotě lidského života: „Možná právě tato jeho snaha, aby dal váhu lidskému životu, a jeho láskyplné nasazení bylo to, co lidé vnímali jako rysy svatosti v jeho životě.“

Jan Pavel II. podle Odera také potřeboval být nablízku lidem. Současně prožíval blízkost Bohu: „Potřeboval lidi, žijící a jednoduchou církev, aby vnímal jejich víru a čerpal z ní. Mystická hloubka jej zase posouvala k prožívání Božího tajemství v první osobě. To je jádro svatosti Jana Pavla II. Pokud bychom měli hledat výraz, který popisuje světce, bylo by to ´ Boží člověk´. Byl mužem, který uměl v Bohu nalézt zdroj svého života. Modlitba byla pro něj jako dýchání, voda, každodenní chléb.“

O životě papeže Jana Pavla II. vypráví Slawomir Oder také v knize Proč svatý vydanou Karmelitánským nakladatelstvím. Rozhlasové zpracování je možné nalézt v audioarchivu Radia Proglas.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hudousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019