Proč svatí? Duchovní život Jana XXIII. a Jana Pavla II.

Jaký je důvod kanonizace dvou papežů 20. století? Co tvořilo jádro jejich duchovního života? Těmito otázkami se během úterní tiskové konference zabývali postulátoři kanonizačních procesů, Giovan Giuseppe Califano a Slawomir Oder. Informaci uveřejnil vatikánský informační portál www.news.va.
Publikováno: 23. 4. 2014 14:39

Duchovnímu životu Jana XXIII. a Jana Pavla II., jejich vztahu k Bohu i k lidem se na úterní tiskové konferenci věnovali postulátoři procesů jejich svatořečení, P.Giovan Giuseppe Califano OFM a P. Slawomir Oder. Ke kanonizaci obou papežů dojde v neděli 27. dubna 2014 od 10.00 hodin na Svatopetrském náměstí v Římě.

„Dobrý papež“ Jan XXIII.

Jak uvedl Giovan Giuseppe Califano, pro Jana XXIII. byla svatost předsevzetím, které si opakoval v každém období života: jako kněz, biskup i papež. Toto předsevzetí mělo čtyři části: „Již jako mladý bohoslovec, v patnácti letech, napsal: Obnovuji si předsevzetí, že se chci stát opravdu svatým, a činím tak skrze čtyři rozhodnutí, které si ukládám: ducha sjednocení s Ježíšem, usebrání v jeho srdci, modlitbu růžence a přítomnost sám u sebe ve všech skutcích,“ uvedl Califano.

Podle postulátora se život Jana XXIII. vyznačoval pokorou a odevzdaností do Boží prozřetelnosti. Na konci dne papež říkával: „Bůh je všechno, já jsem nic. To mi stačí.“

Svatost papeže, který zahájil II. vatikánský koncil, pak Califano charakterizoval dvěma souslovími: pastýř a otec na jedné straně a poslušnost a pokoj na straně druhé.

Otcovství a srdce pastýře Jana XXIII., jeho srdečnost a vnitřní radost, mu vysloužily přízvisko dobrý papež. „Otevřel církvi nové horizonty tím, že svolal synodu římské diecéze i ekumenický koncil. Dokázal dobře komunikovat s druhými a preferoval při tom jednoduché a bezprostřední výrazy, obrazy převzaté z každodenního života. Dokázal se tak hned přiblížit k srdcím lidí,“ vysvětlil Califano a dodal, že výraz dobrý papež není možné chápat povrchně: „Nebylo to nějaké laciné lidumilství. Jednalo se o synonymum lásky, pastoračních schopností, porozumění, odpuštění, posily. Zkrátka něco podobného jako Ježíš v evangeliu.“

Poslušnost a pokoj bylo biskupské heslo italského papeže a těmito slovy je možné podle Califana charakterizovat celý jeho život: „Opustit vlastní zemi, konfrontovat se se světy, které neznal, a to i v místech, kde byla minimální přítomnost katolíků. A tato poslušnost mu umožnila svěřit se s důvěrou do Boží prozřetelnosti, aby se tak oprostil od sebe sama a zcela přilnul ke Kristu. Zde leží zdroj ´dobroty´ papeže Jana, pokoje, který šířil po celém světě. Zde leží kořen jeho svatosti: v poslušnosti vůči hlasu svého Pána.“

Jan Pavel II: Světec je především Boží člověk

Jan Pavel II. se v mládí setkal s poselstvím o Božím milosrdenství a v celém svém životě chtěl jakoby splatit dluh za přijatou lásku. Toto je klíčem k pochopení jeho života, uvedl ve svém příspěvku postulátor procesu kanonizace prvního slovanského papeže Slawomir Oder.

Oder zmínil i epizodu, kdy spolužáci umístili na pokoj Karoly Wojtyly nápis: „Budoucí světec“. Studenty podle Odera zasáhl Wojtylův postoj modlitby a také jeho úvahy o hodnotě lidského života: „Možná právě tato jeho snaha, aby dal váhu lidskému životu, a jeho láskyplné nasazení bylo to, co lidé vnímali jako rysy svatosti v jeho životě.“

Jan Pavel II. podle Odera také potřeboval být nablízku lidem. Současně prožíval blízkost Bohu: „Potřeboval lidi, žijící a jednoduchou církev, aby vnímal jejich víru a čerpal z ní. Mystická hloubka jej zase posouvala k prožívání Božího tajemství v první osobě. To je jádro svatosti Jana Pavla II. Pokud bychom měli hledat výraz, který popisuje světce, bylo by to ´ Boží člověk´. Byl mužem, který uměl v Bohu nalézt zdroj svého života. Modlitba byla pro něj jako dýchání, voda, každodenní chléb.“

O životě papeže Jana Pavla II. vypráví Slawomir Oder také v knize Proč svatý vydanou Karmelitánským nakladatelstvím. Rozhlasové zpracování je možné nalézt v audioarchivu Radia Proglas.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Gänswein: Emeritní papež sleduje dění v Německu

Emeritní papež Benedikt XVI. brzy oslaví 94. narozeniny. Navzdory pokročilému věku Benedikt XVI pozorně sleduje dění v církvi v Německu, informoval jeho osobní sekretář arcibiskup Georg Gänswein.
14.04.2021

Papež František: Církev je velkou školou modlitby

Papež František dnes dopoledne z knihovny Apoštolského paláce pronesl devětadvacátou katechezi z cyklu o modlitbě. Nazval ji „Církev jako učitelka modlitby“ a zahájilo ji čtení ze Skutků apoštolů, které popisuje důvěryplnou modlitbu prvotní církve, ohrožené pronásledováním.
14.04.2021

Vzpomínky řeholníků a studentů na tragickou noc - tzv. Akci K

„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.
14.04.2021

Katolický týdeník: Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.
14.04.2021

Tramvajový tunel ke kampusu zdobí socha sv. Barbory

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes v poledne požehnal v katedrále sv. Petra a Pavla sochu svaté Barbory, kterou Dopravní podnik města Brna následně umístil u portálu vznikajícího tramvajového tunelu v ulici Netroufalky.
13.04.2021