V neděli se budou věřící modlit za pronásledované křesťany

Na neděli 25. května letos připadne Den modliteb za pronásledované křesťany. Podle organizace Křesťanská mezinárodní solidarita čelí diskriminaci, pronásledování nebo hrozbě smrti až 200 milionů věřících v Krista. Jejich utrpení je částečně způsobeno i nedostatečnou podporou ze strany západních křesťanů.
Publikováno: 20. 5. 2014 19:34

Pronásledování lidí věřících v Krista se spíše stupňuje.  U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany to píše Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI), která se tematice dlouhodobě věnuje.

„V celosvětovém měřítku tvoří křesťané 80 procent všech pronásledovaných pro náboženské přesvědčení. V současné době je každý desátý křesťan kvůli své víře v Ježíše Krista obětí diskriminace, pronásledování nebo čelí hrozbě smrti. Ve světovém měřítku se jedná až o 200 milionů křesťanů. Ročně je zabito více než 100 tisíc křesťanů,“ píše výkonná ředitelka české pobočky CSI Monika Kahancová.

Hlavními zdroji pronásledování jsou komunistické režimy a náboženský fundamentalismus. Tzv. Arabské jaro a následná destabilizace regionů Blízkého a Středního východu podle Kahancové umožnila vzestup islamistických skupin. Starobylé křesťanské komunity zde čelí pokusu o likvidaci.

Její slova potvrzuje i nevládní organizace Portes ouvertes France angažovaná v podpoře pronásledovaných křesťanů. Ta na počátku roku 2014 zveřejnila seznam 50 zemí, kde je problém pronásledování nejcitelnější. Autoři studie hovoří o „zimě křesťanů právě v zemích, které prošli arabským jarem“. V čele seznamu zůstává Severní Korea, na druhém místě je Somálsko, Sýrie se posunula z 11. místa na třetí pozici. Situace se dále zhoršila v oblasti afrického Sahelu, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i ve Středoafrické republice.

Jak uvádí Monika Kahancová z CSI, křesťané trpí také kvůli nedostatečné podpoře ze strany západních křesťanů. Pomoci je podle ní možné skrze modlitbu za pronásledované i jejich pronásledovatele, dále působením na politiky, aby věnovali dostatečnou pozornost otázce lidských práv. Je možné také pomoci finančně i materiálně skrze specializované organizace (Charita, CSI, řeholní řády aj.)

„Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny (1Kor 12,26). Letos tomu bude 25 let od chvíle, kdy křesťané v naší zemi získali úplnou náboženskou svobodu. Vzhledem k této nepříliš vzdálené zkušenosti by měli být křesťané právě v naší zemi vnímaví k utrpení věřících ve velké části světa,“ píše výkonná ředitelka české pobočky organizace Křesťanská mezinárodní solidarita.

(Foto: Kostel zničený při vlně protikřesťanského násilí v Indii, 2008, Autor: All India Christian council, Wikimedia Commons)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Charita pomáhá obětem bojů z Náhorního Karabachu

Až 20 tisíc obyvatel Náhorního Karabachu muselo opustit své domovy kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu, který se rozhořel mezi Arménií a Ázerbájdžánem o nadvládu nad tímto územím. Charita Česká republika proto posílá na pomoc běžencům, kteří se uchýlili do Arménie, 5 tisíc eur (přes 130 tisíc Kč) ze svého krizového fondu. Peníze budou předány naší sesterské Charitě Arménie, která v oblasti poskytuje pomoc lidem v nouzi.
30.10.2020

Slovo brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho ke slavnosti Všech svatých

U příležitosti nedělní slavnosti Všech svatých vám přinášíme video a pastýřský list brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho „Všichni jsme na cestě ke svatosti“.
30.10.2020

Dialog katolické církve s judaismem se rozvíjí již pětapadesát let

Před pětapadesáti lety byla zveřejněna koncilní deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate, která zahájila oficiální dialog katolické církve s judaismem. Kardinál Kurt Koch, zodpovědný za ekumenický a meziboženský dialog, který předsedá Komisi pro náboženské vztahy s judaismem, v této souvislosti zaslal list Mezinárodnímu židovskému výboru pro mezináboženské konzultace (IJCIC), tedy partneru, který ze strany judaismu vede dialog se Svatým stolcem a který odpověděl vlastním poselstvím.
30.10.2020

K brutálnímu útoku v Nice: Papež nablízku truchlícím

„Papež byl informován o situaci a je nablízku truchlícímu katolickému společenství,“ čteme ve vatikánském tiskovém prohlášení k teroristickému útoku, při němž ve čtvrtek ráno v katedrále Notre-Dame v Nice třiadvacetiletý islamista zabil tři lidi a několik dalších zranil..
30.10.2020

Františkův sen o Evropě

Papež František v dopise vatikánskému státnímu sekretáři, kardinálu Pietru Parolinovi, připomíná historii a hodnoty evropského kontinentu a vyslovuje své přání o bratrství a solidaritě mezi národy v době, která je poznamenaná individualistickými tendencemi. Dopis byl napsán k příležitosti 40. výročí vzniku Komise episkopátů Evropských společenství (COMECE), 50. výročí ustanovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Evropskou unií a 50. výročí přítomnosti Svatého stolce jako stálého pozorovatele při Radě Evropy.
30.10.2020