V neděli se budou věřící modlit za pronásledované křesťany

Na neděli 25. května letos připadne Den modliteb za pronásledované křesťany. Podle organizace Křesťanská mezinárodní solidarita čelí diskriminaci, pronásledování nebo hrozbě smrti až 200 milionů věřících v Krista. Jejich utrpení je částečně způsobeno i nedostatečnou podporou ze strany západních křesťanů.
Publikováno: 20. 5. 2014 19:34

Pronásledování lidí věřících v Krista se spíše stupňuje.  U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany to píše Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI), která se tematice dlouhodobě věnuje.

„V celosvětovém měřítku tvoří křesťané 80 procent všech pronásledovaných pro náboženské přesvědčení. V současné době je každý desátý křesťan kvůli své víře v Ježíše Krista obětí diskriminace, pronásledování nebo čelí hrozbě smrti. Ve světovém měřítku se jedná až o 200 milionů křesťanů. Ročně je zabito více než 100 tisíc křesťanů,“ píše výkonná ředitelka české pobočky CSI Monika Kahancová.

Hlavními zdroji pronásledování jsou komunistické režimy a náboženský fundamentalismus. Tzv. Arabské jaro a následná destabilizace regionů Blízkého a Středního východu podle Kahancové umožnila vzestup islamistických skupin. Starobylé křesťanské komunity zde čelí pokusu o likvidaci.

Její slova potvrzuje i nevládní organizace Portes ouvertes France angažovaná v podpoře pronásledovaných křesťanů. Ta na počátku roku 2014 zveřejnila seznam 50 zemí, kde je problém pronásledování nejcitelnější. Autoři studie hovoří o „zimě křesťanů právě v zemích, které prošli arabským jarem“. V čele seznamu zůstává Severní Korea, na druhém místě je Somálsko, Sýrie se posunula z 11. místa na třetí pozici. Situace se dále zhoršila v oblasti afrického Sahelu, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i ve Středoafrické republice.

Jak uvádí Monika Kahancová z CSI, křesťané trpí také kvůli nedostatečné podpoře ze strany západních křesťanů. Pomoci je podle ní možné skrze modlitbu za pronásledované i jejich pronásledovatele, dále působením na politiky, aby věnovali dostatečnou pozornost otázce lidských práv. Je možné také pomoci finančně i materiálně skrze specializované organizace (Charita, CSI, řeholní řády aj.)

„Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny (1Kor 12,26). Letos tomu bude 25 let od chvíle, kdy křesťané v naší zemi získali úplnou náboženskou svobodu. Vzhledem k této nepříliš vzdálené zkušenosti by měli být křesťané právě v naší zemi vnímaví k utrpení věřících ve velké části světa,“ píše výkonná ředitelka české pobočky organizace Křesťanská mezinárodní solidarita.

(Foto: Kostel zničený při vlně protikřesťanského násilí v Indii, 2008, Autor: All India Christian council, Wikimedia Commons)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež František poslal církvi v Libanonu finanční dar 250 tisíc eur

Svatý otec poslal prostřednictvím Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji počáteční pomoc libanonské církvi ve výši 250 tisíc eur. Dar je určen pro potřeby místní církve a je výrazem pozornosti a otcovské blízkosti Svatého otce vůči postiženému lidu, který se nachází ve vážných obtížích.
07.08.2020

Obnovujeme živobytí na severu Iráku

Charita Česká republika spustila v březnu 2020 nový projekt, jehož cílem je podpora živobytí zranitelných rodin jak v městských, tak venkovských částech provincie Ninive na severu Iráku. Soustředíme se na komunity kolem měst Karakoš, Karemlaš a Bartella 30 minut jihovýchodně od Mosulu a 50 minut severozápadně od Erbílu.
07.08.2020

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020