V neděli se budou věřící modlit za pronásledované křesťany

Na neděli 25. května letos připadne Den modliteb za pronásledované křesťany. Podle organizace Křesťanská mezinárodní solidarita čelí diskriminaci, pronásledování nebo hrozbě smrti až 200 milionů věřících v Krista. Jejich utrpení je částečně způsobeno i nedostatečnou podporou ze strany západních křesťanů.
Publikováno: 20. 5. 2014 19:34

Pronásledování lidí věřících v Krista se spíše stupňuje.  U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany to píše Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI), která se tematice dlouhodobě věnuje.

„V celosvětovém měřítku tvoří křesťané 80 procent všech pronásledovaných pro náboženské přesvědčení. V současné době je každý desátý křesťan kvůli své víře v Ježíše Krista obětí diskriminace, pronásledování nebo čelí hrozbě smrti. Ve světovém měřítku se jedná až o 200 milionů křesťanů. Ročně je zabito více než 100 tisíc křesťanů,“ píše výkonná ředitelka české pobočky CSI Monika Kahancová.

Hlavními zdroji pronásledování jsou komunistické režimy a náboženský fundamentalismus. Tzv. Arabské jaro a následná destabilizace regionů Blízkého a Středního východu podle Kahancové umožnila vzestup islamistických skupin. Starobylé křesťanské komunity zde čelí pokusu o likvidaci.

Její slova potvrzuje i nevládní organizace Portes ouvertes France angažovaná v podpoře pronásledovaných křesťanů. Ta na počátku roku 2014 zveřejnila seznam 50 zemí, kde je problém pronásledování nejcitelnější. Autoři studie hovoří o „zimě křesťanů právě v zemích, které prošli arabským jarem“. V čele seznamu zůstává Severní Korea, na druhém místě je Somálsko, Sýrie se posunula z 11. místa na třetí pozici. Situace se dále zhoršila v oblasti afrického Sahelu, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i ve Středoafrické republice.

Jak uvádí Monika Kahancová z CSI, křesťané trpí také kvůli nedostatečné podpoře ze strany západních křesťanů. Pomoci je podle ní možné skrze modlitbu za pronásledované i jejich pronásledovatele, dále působením na politiky, aby věnovali dostatečnou pozornost otázce lidských práv. Je možné také pomoci finančně i materiálně skrze specializované organizace (Charita, CSI, řeholní řády aj.)

„Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny (1Kor 12,26). Letos tomu bude 25 let od chvíle, kdy křesťané v naší zemi získali úplnou náboženskou svobodu. Vzhledem k této nepříliš vzdálené zkušenosti by měli být křesťané právě v naší zemi vnímaví k utrpení věřících ve velké části světa,“ píše výkonná ředitelka české pobočky organizace Křesťanská mezinárodní solidarita.

(Foto: Kostel zničený při vlně protikřesťanského násilí v Indii, 2008, Autor: All India Christian council, Wikimedia Commons)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež František: Nechme se ohromovat Božími překvapeními

Při dnešní audienci zazněl úryvek z 10. kapitoly Skutků apoštolů, jejímž hlavním protagonistou je Petr. Název katecheze „Bůh nikomu nestraní (Sk 10,34). Petr a vylití Ducha Svatého na pohany“ zve nejen prvního z dvanácti apoštolů, ale i nás, abychom se nechali Bohem překvapovat a nebránili Mu v Jeho kreativitě. 
16.10.2019

120. plenární zasedání ČBK se uskuteční na Svatém Hostýně

Čeští a moravští biskupové i představitelé mužských a ženských řádů se sejdou na 120. plenárním zasedání, které se bude konat ve dnech 21. - 23. října 2019 na Svatém Hostýně.
16.10.2019

Společné vyjádření ERC, ČBK a FŽO k rozhodnutí Ústavního soudu o církevních náhradách

Přinášíme společné prohlášení ERC, ČK a FŽO ke včeršímu rozhodnutí Ústavního soudu, který shledal zdanění tzv. církevních náhrad za protiústavní:
16.10.2019

Misijní most modlitby propojí věřící již tento pátek

Misijní most modlitby je aktivitou Papežských misijních děl spojenou s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí. Naši biskupové zvou věřící v letošním roce k této aktivitě již v pátek 18. 10. 2019 večer, ideálně v 18 hodin.
16.10.2019

Katolický týdeník: Poprvé zahrály svatovítské varhany

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu nedaleko Barcelony.
15.10.2019