Jaká krása spasí svět? V Praze proběhlo mezinárodní kolokvium

Ve dnech 12. a 13. května 2014 proběhlo na Katolické teologické fakultě UK mezinárodní kolokvium věnované tématu krásy.  
Publikováno: 23. 5. 2014 18:10

Praha: Ve dnech 12. a 13. května proběhlo na KTF UK mezinárodní kolokvium s názvem Jaká „krása spasí svět“? Mezi netradičně umístěnými uvozovkami se skrývá citát z románu Idiot ruského spisovatele F. M. Dostojevskeho. Jestliže Dostojevskij napsal, že „krása spasí svět“, účastníci kolokvia se ve svých příspěvcích ptali, o jakou jde krásu, jaký druh krásy může mít tuto spásnou sílu.

Jelikož krásu lze promýšlet z mnoha různých úhlů, bylo kolokvium rozděleno do tří hlavních bloků. V prvním – Krása, umění a literatura – se přednášející z řad našich vyučujících zabývali krásou v uměleckých dílech a její reflexí (smysl dívčí krásy v kontextu chudoby v díle Jaroslava Durycha – dr. Hojda; krásná hudba u Raffaela – doc. Zlatohlávek; reflexe krásy a uměleckého díla u kard. Špidlíka – doc. Sládek; krása v díle ruského spisovatele Vjačeslava Ivanova – Mgr. Netopilová).

Druhý blok – Krása, Písmo a spiritualita – byl věnován duchovním východiskům krásy (estetický rozměr starozákonního kultu a etiky – dr. J. Brož; těsné spojení krásy a dobra ve spisu Jeskyně pokladů – dr. Mikulicová; krása očima dětí, kterým je zaslíbeno nebeské království – dr. Bravená).

Třetí blok – Krása, církev a teologie – sledoval tu dimenzi krásy, která má schopnost pronikat a utvářet celý lidský život, a tudíž ji můžeme chápat jako svébytné teologické téma (teologická reflexe o kráse v dílech H. U. von Balthasara – dr. P. Brož; a Klause Bergera – dr. Bouma; poslední příspěvek byl věnován pojetí tzv. „krásné církve“ – společenství, které je prodchnuto společnou fascinací krásou v teologickém smyslu – v díle Jana Karafiáta – Mgr. Šolcová).

Na začátku každého z bloků vystoupil jeden ze zahraničních hostů. Anton Štrukelj z Teologické fakulty v Lublani, v letech 1997–2003 člen Mezinárodní teologické komise v Římě, vycházel v tázání z díla Benedikta XVI. a Hanse Urse von Balthlasara. Adalberto Mainardi, člen mnišské komunity v italské Bose zabývající se zejména patrologií a spiritualitou křesťanského Východu, stálý host našich konferencí, hovořil o povaze duchovní krásy. Konečně Aldino Cazzago, také patrolog a odborník na spiritualitu Východu, člen redakční rady mezinárodní teologické revue Communio, představil pojetí krásy v díle Jana Pavla II.

Na kolokviu bylo v kvalitních příspěvcích, ukazujících autorovu hlubokou znalost svého tématu, představeno mnoho různých pohledů na krásu, která spasí svět, přednášející se však shodli na tom, že základním původcem této krásy je osoba Ježíše Krista, Božího syna, který slovy prvního přednášejícího Antona Štrukejla byl nejkrásnějším z lidí a zároveň na sebe mohl vzít všechnu ošklivost světa, ve své smrti a vzkříšení ji očistit a znovu ji umožnit, aby se stala krásou.

V příspěvcích i a následných diskuzích dále zaznělo, že stojíme před velkou výzvou hledat cesty, jak lidem Krásu, která pozvedá jejich ducha, ukazovat. Znovu se o něco více ozřejmila důležitost spojení teologie a věd zabývajících se uměním. Zároveň byla explicitně zmíněna i možnost a potřeba jít v rámci dialogu o kráse ještě dál, napříč obory různých fakult Karlovy univerzity, neboť krása – jak stojí v pozvánce na kolokvium – míří na zcela původní a stále aktuální rys lidské bytosti a jejího světa. Jinými slovy: Objevování pravé krásy, touha po krásném životě a hledání cest, jak toho dosáhnout, se pro svou univerzálnost může stát společným cílem představitelů různých oborů. Toto sjednocování různých pohledů a přístupů je kráse vlastní – jak zaznělo z úst většiny přednášejících –, jako jedna z tzv. tradičních transcendentálií (bonum, verum, unum, pulchrum) vede k těm ostatním, k dobru, k pravdě a k jednotě – k celistvému poznání.  

Z  kolokvia bude v roce 2015 publikována kolektivní monografie.

(autorka: Mgr. Marie Benáková, doktorandka KTF UK)

Související články

Další aktuality

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019

Zemřel biskup Ján Eugen Kočiš

Dnes v nočních hodinách zemřel Mons. Ján Eugen Kočiš, emeritní pomocný biskup řeckokatolického Pražského apoštolského exarchátu a abrittský titulární biskup. Zemřel v Domě sv. Kosmy a Damiána v Prešově v 69. roku kněžství a přesně den po 52. výročí tajného biskupského svěcení, které přijal v Brně 3. prosince 1967. Byl druhým nejstarším žijícím biskupem byzantské tradice na světě.
04.12.2019

Stanovisko České společnosti hospicové péče k eutanázii

Valná hromada České společnosti hospicové péče konaná dne 25. 11. 2019 přijala níže uvedené stanovisko jako reakci na záměr poslankyně V. Procházkové legalizovat eutanázii. Přinášíme jej v plném znění.
04.12.2019

Katolický týdeník: Česko-slovenské díky za svobodu

Připomenout podíl křesťanů na porážce komunistického režimu a společně poděkovat Bohu za třicet let svobody. Ve Štrasburku se kvůli tomu v minulém týdnu sešli společně Češi a Slováci: politici, duchovní, studenti a další hosté.
04.12.2019

Měřítkem společnosti je úroveň její péče o nejslabší občany

V dubnu letošního roku jsme se dověděli od Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Svazu měst a obcí, že na sociální pracovníky, terénní pečovatelské služby a na provoz domovů pro seniory chybí více než dvě miliardy korun. Kde pramení současná kritická situace v tomto nesmírně důležitém společenském segmentu? A jak takovým situacím předcházet?
03.12.2019