Takzvaní noví ateisté nepohlížejí na člověka jako na korunu stvoření, nýbrž s ohledem na neukončenou a stále pokračující evoluci v něm spatřují Neandertálce zítřka. Michael-Schmidt-Salomon, mluvčí představenstva nadace Giordana Bruna, výrazně kritické vůči náboženství a církvím, to prohlásil při debatě badatelského sdružení Náboženství a politika na univerzitě v Münsteru. Dle něho člověk navzdory svým kulturním výkonům nestojí nad přírodou, ale je její částí. Takovýto pohled prý živí smysl pro duchovno a touhu po něm. On sám sebe proto nechápe jako ateistu, nýbrž jako humanistu s naturalistickým pohledem na svět, který zčásti stojí ve výrazném kontrastu k tradičním náboženstvím, vykazuje však i shody.
Žádný „nový ateista“ prý nikdy nepopíral možnost, že existuje „nepředstavitelný Bůh“, řekl Schmidt-Salomon. Podle jeho názoru je však nutné kritizovat „představeného Boha“, jemuž lidé připisují vlastnosti, které kolidují s evoluční biologií, anebo vedou k eticky problematickým důsledkům. Schmidt-Salomon se výslovně bránil proti tomu, aby byl označován za „militantního ateistu“. „Za všechna ta léta, co kritizuji náboženství, jsem se nesetkal ani s jediným militantním ateistou, zato však s militatními věřícími, kteří se neštítí výhrožovat zabitím.“ Jako příklad uvedl islamistické atentáty a střelbu amerických evangelikálů na potratové lékaře. „Nebýt tohoto násilí a fundamentalismu, možná by se nový ateismus ani nebyl rozvinul.“
Mnichovský teolog Armin Kreiner varoval před „příliš jistými odpověďmi na otázku po Boží existenci“. Předevšm je třeba se shodnout na tom, co se pojmem Bůh míní. U otázky Boží existence nejde totiž o to, zda věřit v Boha je vůbec možné, nýbrž o to, zda se víra dá racionálně zdůvodnit. Kreiner: „Důkazová situace je hodnocena kontroverzně.“ Nějaké výsadní řešení neexistuje. „Protikladná náboženská přesvědčení jsme se však naučili respektovat, tolerovat nebo popřípadě prostě ignorovat.“
(te, CHRIST IN DER GEGENWART)
(ilustrační foto)