Ateista: Nepředstavitelný Bůh je možný

Takzvaní noví ateisté nepohlížejí na člověka jako na korunu stvoření, nýbrž s ohledem na neukončenou a stále pokračující evoluci v něm spatřují Neandertálce zítřka. Michael-Schmidt-Salomon, mluvčí představenstva nadace Giordana Bruna, výrazně kritické vůči náboženství a církvím, to prohlásil při debatě badatelského sdružení Náboženství a politika na univerzitě v Münsteru. Dle něho člověk navzdory svým kulturním výkonům nestojí nad přírodou, ale je její částí. Takovýto pohled prý živí smysl pro duchovno a touhu po něm. On sám sebe proto nechápe jako ateistu, nýbrž jako humanistu s naturalistickým pohledem na svět, který zčásti stojí ve výrazném kontrastu k tradičním náboženstvím, vykazuje však i shody.
Publikováno: 28. 5. 2014 20:40

Žádný „nový ateista“ prý nikdy nepopíral možnost, že existuje „nepředstavitelný Bůh“, řekl Schmidt-Salomon. Podle jeho názoru je však nutné kritizovat „představeného Boha“, jemuž lidé připisují vlastnosti, které kolidují s evoluční biologií, anebo vedou k eticky problematickým důsledkům. Schmidt-Salomon se výslovně bránil proti tomu, aby byl označován za „militantního ateistu“. „Za  všechna ta léta, co kritizuji náboženství, jsem se nesetkal ani s jediným militantním ateistou, zato však s militatními věřícími, kteří se neštítí výhrožovat zabitím.“ Jako příklad uvedl islamistické atentáty a střelbu amerických evangelikálů na potratové lékaře. „Nebýt tohoto násilí a fundamentalismu, možná by se nový ateismus ani nebyl rozvinul.“

Mnichovský teolog Armin Kreiner varoval před „příliš jistými odpověďmi na otázku po Boží existenci“. Předevšm je třeba se shodnout na tom, co se pojmem Bůh míní. U otázky Boží existence nejde totiž o to, zda věřit v Boha je vůbec možné, nýbrž o to, zda se víra dá racionálně zdůvodnit. Kreiner: „Důkazová situace je hodnocena kontroverzně.“ Nějaké výsadní řešení neexistuje.  „Protikladná náboženská přesvědčení jsme se však naučili respektovat, tolerovat nebo popřípadě prostě ignorovat.“  

(te, CHRIST IN DER GEGENWART)

(ilustrační foto)

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020