Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

V současné době se v naší společnosti znovu objevuje téma majetkového vyrovnání, a to v souvislosti s bilancováním dosavadního průběhu vydávání nemovitostí či movitostí i blížícím se půl rokem po konci podávání výzev k vydání historického církevního majetku. Přinášíme reflexi na toto téma.
Publikováno: 5. 6. 2014 13:20

Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

Hodnocení článku v MFDnes z 2.6. 2014, s. 1,3 o tom, jak „restituce“ váznou, uvádí řadu nesporných skutečností. Úřady opravdu u většiny žádostí stěží dodrží zákonnou lhůtu k uzavření dohody o vydání, jsou zahlcené. Jako vysvětlení zaznívá, že jde o velký objem majetku, církve často žádosti musí doplňovat o další vyžádané dokumenty a že stát propustil z úřadů příliš mnoho úředníků. Jistě na tom je část pravdy, ale je dobré doplnit i onu druhou půlku k její úplnosti.
 
Je možné pochopit, že ve skutečně složitých a náročných případech (kterých je zlomek z celkového počtu) je třeba delší čas na posouzení žádosti. Nicméně výkon odborných institucí pro správu státního majetku je překvapivě pomalý. Na druhé straně „amatéři“ z církví a náboženských společností dostali na přípravu žádostí rok a zvládli to. Argumentovat, že například Národní galerie nemůže činit nevratné rozhodnutí o vydání proto, že řadu měsíců nemá řádně ustanoveného ředitele, je až zvláštní.

Kolem navracení majetku se rozpoutala z politických důvodů taková hysterie, že to až hraničí s překročením paragrafů zákona o šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. V této atmosféře strachu se pak ovšem těžko úředníkům objektivně posuzuje. Výsledkem je snaha nechat řadu žádostí raději posoudit soudy, než přijmout vlastní odpovědnost. Navíc je i zřetelné, jak moc jsou úředníci a politici závislí na představě, v níž vyrostli, že totiž jakékoli jiné vlastnictví než státní je vlastně podezřelé. Příklon k „moudrému“ státu, který přerozděluje daně i majetky je tu příliš patrný.

 Výsledkem je tedy prodloužení stavu právní nejistoty. Současný vlastník – stát – nemůže vlastnická práv vykonávat. Eventuální nabyvatel – církve – také ne. Prodlužuje se tak 22 let trvající situace, kdy obce, města, kraje a jednotlivci nemohou s jistotou investovat na vydávaných pozemcích, neví, jaký bude jejich osud. Navíc samospráva přichází o daně z nemovitosti, které by už církve musely platit.  Přijetí zákona přitom mělo na mysli stabilizaci a projasnění právního prostředí.

 Bržděný proces vydávání tak vytváří další škody ve vzájemných vztazích státu a církve. Namísto budování systému vzájemné spolupráce se tvoří podmínky pro nové třecí plochy. A to je něco, co si žádná církev nepřeje. Na cestě k demokracii a právnímu státu jsme ušli velký kus cesty, ale stále nám ještě mnoho zbývá.

Dominik Duka

(ilustrační foto)

Související články

Další aktuality

Nedělní videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti

Přinášíme vám nový díl nedělního videokázání P. Romana Vlka na tuto neděli.
20.06.2021

Robert Schuman, otec evropské jednoty, se stává ctihodným

Papež schválil vyhlášení dekretu, který uznává hrdinské ctnosti francouzského státníka. Uznáním mučednictví bude blahořečeno deset řeholnic, které byly na konci druhé světové války v Polsku zabity sovětskými vojáky.
19.06.2021

Covid a zdravotní postižení – nová nóta Papežské akademie Pro život

Rozhodnutí, která se týkají osob se zdravotním postižením, nejprve vyžadují naslouchání jeho nositelům. Církev by měla vypracovat magisterium o těchto otázkách, upozorňuje nová nóta Papežské akademie pro život, která nese název: „Přátelství se zdravotně postiženými lidmi: začátek nového světa“ s podtitulem „Poučení ze zkušeností osob se zdravotním postižením a jejich pečovatelů během pandemie Covidu-19“.
18.06.2021

Potraty nejsou zdravotní péče, říkají biskupové k hlasování v Evropském parlamentu

Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) zareagovala na zprávu týkající se potratů, o které se bude v Evropském parlamentu hlasovat příští týden.
18.06.2021

Papež k Mezinárodní konferenci práce: Soukromé vlastnictví je druhotné právo

Papež František včera oslovil účastníky 109. Mezinárodní konference práce, která probíhá v Ženevě a je každoročním vrcholným setkáním členských států Mezinárodní organizace práce (ILO). Svatý stolec je stálým pozorovatelem v této specializované agentuře Spojených národů od roku 1967. Obsáhlé videoposelství, které zaznělo na vrcholném fóru, projednávajícím sociální a pracovní otázky globálního významu, dopřálo papeži prostor k tomu, aby na základě sociálního učení katolické církve požadoval uznání a zabezpečení pracujících v sektoru tzv. neformální ekonomiky a solidaritu obohacenou o přínos všech kultur, včetně domorodých a lidových.
18.06.2021