Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

V současné době se v naší společnosti znovu objevuje téma majetkového vyrovnání, a to v souvislosti s bilancováním dosavadního průběhu vydávání nemovitostí či movitostí i blížícím se půl rokem po konci podávání výzev k vydání historického církevního majetku. Přinášíme reflexi na toto téma.
Publikováno: 5. 6. 2014 15:20

Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

Hodnocení článku v MFDnes z 2.6. 2014, s. 1,3 o tom, jak „restituce“ váznou, uvádí řadu nesporných skutečností. Úřady opravdu u většiny žádostí stěží dodrží zákonnou lhůtu k uzavření dohody o vydání, jsou zahlcené. Jako vysvětlení zaznívá, že jde o velký objem majetku, církve často žádosti musí doplňovat o další vyžádané dokumenty a že stát propustil z úřadů příliš mnoho úředníků. Jistě na tom je část pravdy, ale je dobré doplnit i onu druhou půlku k její úplnosti.
 
Je možné pochopit, že ve skutečně složitých a náročných případech (kterých je zlomek z celkového počtu) je třeba delší čas na posouzení žádosti. Nicméně výkon odborných institucí pro správu státního majetku je překvapivě pomalý. Na druhé straně „amatéři“ z církví a náboženských společností dostali na přípravu žádostí rok a zvládli to. Argumentovat, že například Národní galerie nemůže činit nevratné rozhodnutí o vydání proto, že řadu měsíců nemá řádně ustanoveného ředitele, je až zvláštní.

Kolem navracení majetku se rozpoutala z politických důvodů taková hysterie, že to až hraničí s překročením paragrafů zákona o šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. V této atmosféře strachu se pak ovšem těžko úředníkům objektivně posuzuje. Výsledkem je snaha nechat řadu žádostí raději posoudit soudy, než přijmout vlastní odpovědnost. Navíc je i zřetelné, jak moc jsou úředníci a politici závislí na představě, v níž vyrostli, že totiž jakékoli jiné vlastnictví než státní je vlastně podezřelé. Příklon k „moudrému“ státu, který přerozděluje daně i majetky je tu příliš patrný.

 Výsledkem je tedy prodloužení stavu právní nejistoty. Současný vlastník – stát – nemůže vlastnická práv vykonávat. Eventuální nabyvatel – církve – také ne. Prodlužuje se tak 22 let trvající situace, kdy obce, města, kraje a jednotlivci nemohou s jistotou investovat na vydávaných pozemcích, neví, jaký bude jejich osud. Navíc samospráva přichází o daně z nemovitosti, které by už církve musely platit.  Přijetí zákona přitom mělo na mysli stabilizaci a projasnění právního prostředí.

 Bržděný proces vydávání tak vytváří další škody ve vzájemných vztazích státu a církve. Namísto budování systému vzájemné spolupráce se tvoří podmínky pro nové třecí plochy. A to je něco, co si žádná církev nepřeje. Na cestě k demokracii a právnímu státu jsme ušli velký kus cesty, ale stále nám ještě mnoho zbývá.

Dominik Duka

(ilustrační foto)

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
10.07.2020

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020