Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

V současné době se v naší společnosti znovu objevuje téma majetkového vyrovnání, a to v souvislosti s bilancováním dosavadního průběhu vydávání nemovitostí či movitostí i blížícím se půl rokem po konci podávání výzev k vydání historického církevního majetku. Přinášíme reflexi na toto téma.
Publikováno: 5. 6. 2014 15:20

Stát dosud vrátil církvím jen zlomek majetku

Hodnocení článku v MFDnes z 2.6. 2014, s. 1,3 o tom, jak „restituce“ váznou, uvádí řadu nesporných skutečností. Úřady opravdu u většiny žádostí stěží dodrží zákonnou lhůtu k uzavření dohody o vydání, jsou zahlcené. Jako vysvětlení zaznívá, že jde o velký objem majetku, církve často žádosti musí doplňovat o další vyžádané dokumenty a že stát propustil z úřadů příliš mnoho úředníků. Jistě na tom je část pravdy, ale je dobré doplnit i onu druhou půlku k její úplnosti.
 
Je možné pochopit, že ve skutečně složitých a náročných případech (kterých je zlomek z celkového počtu) je třeba delší čas na posouzení žádosti. Nicméně výkon odborných institucí pro správu státního majetku je překvapivě pomalý. Na druhé straně „amatéři“ z církví a náboženských společností dostali na přípravu žádostí rok a zvládli to. Argumentovat, že například Národní galerie nemůže činit nevratné rozhodnutí o vydání proto, že řadu měsíců nemá řádně ustanoveného ředitele, je až zvláštní.

Kolem navracení majetku se rozpoutala z politických důvodů taková hysterie, že to až hraničí s překročením paragrafů zákona o šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. V této atmosféře strachu se pak ovšem těžko úředníkům objektivně posuzuje. Výsledkem je snaha nechat řadu žádostí raději posoudit soudy, než přijmout vlastní odpovědnost. Navíc je i zřetelné, jak moc jsou úředníci a politici závislí na představě, v níž vyrostli, že totiž jakékoli jiné vlastnictví než státní je vlastně podezřelé. Příklon k „moudrému“ státu, který přerozděluje daně i majetky je tu příliš patrný.

 Výsledkem je tedy prodloužení stavu právní nejistoty. Současný vlastník – stát – nemůže vlastnická práv vykonávat. Eventuální nabyvatel – církve – také ne. Prodlužuje se tak 22 let trvající situace, kdy obce, města, kraje a jednotlivci nemohou s jistotou investovat na vydávaných pozemcích, neví, jaký bude jejich osud. Navíc samospráva přichází o daně z nemovitosti, které by už církve musely platit.  Přijetí zákona přitom mělo na mysli stabilizaci a projasnění právního prostředí.

 Bržděný proces vydávání tak vytváří další škody ve vzájemných vztazích státu a církve. Namísto budování systému vzájemné spolupráce se tvoří podmínky pro nové třecí plochy. A to je něco, co si žádná církev nepřeje. Na cestě k demokracii a právnímu státu jsme ušli velký kus cesty, ale stále nám ještě mnoho zbývá.

Dominik Duka

(ilustrační foto)

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Chraň své srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu duchovním? Je to přitom výzva právě pro blížící se postní dobu.
18.02.2020

Říčany hostí ME kněží ve futsalu

Více než 250 kněží z celé Evropy ode dneška bojuje v Říčanech o titul futsalového evropského šampiona. Turnaj, jehož se účastní 18 týmů, vyvrcholí ve čtvrtek.
18.02.2020

Zkušenosti Arcidiecézní charity pomáhají magistrátu zabydlet nově uvolněné sociální byty

Invalidní důchodkyně paní Valerie bydlela patnáct let na ubytovnách. Nyní má od města pronajatý sociální byt a v něm skutečný domov. Sociální pracovníci Arcidiecézní charity jí pomohli sehnat pohovku, židle i ledničku, protože potřebuje držet dietu a ráda si vaří.
18.02.2020

Začala obnova mariánského sloupu

Od pondělního rána probíhají na pražském Staroměstském náměstí práce na obnově mariánského sloupu. Podle sochaře Petra Váni by replika barokního díla Jana Jiřího Bendla měla být veřejnosti slavnostně představena 15. září.
17.02.2020

Kardinál Schönborn o exhortaci Querida Amazonia: Papež vybízí k širšímu pohledu

„František opět dokázal zklamat všechny ty, kdo očekávali černobílou odpověď. Znovu se snaží pozvednout, rozšířit a prohloubit perspektivu, aby překonal konflikt mezi dvěma krajními pozicemi,“ říká kardinál Christoph Schönborn v komentáři k postsynodální apoštolské exhortaci Querida Amazonia.
14.02.2020