Gen. sekretáři: Politika se musí zakládat na společném dobru

Situace na Ukrajině, v Bosně a Hercegovině, ale i otázka svobody svědomí nebo diskriminace křesťanství byla na programu setkání generálních sekretářů evropských biskupských konferencí. Konalo se ve dnech 19. -22. června 2014 ve Štrasburku.  Za Českou biskupskou konferenci se akce účastnil Mons. Tomáš Holub.
Publikováno: 24. 6. 2014 16:53

Štrasburk: „Aniž by církev vstupovala do politického prostoru ve vlastním slova smyslu, a aniž by zapomínala na to, že její poslání je přinášet Krista a spásu pro všechny lidi, je přesvědčená, že pouze politika, která se zakládá na principech lidské osoby, společného dobra, solidarity a subsidiarity bude moci vytvářet spravedlivou, pokojnou a plodnou společnost.“ Tyto zásady zdůraznili generální sekretáři evropských biskupských konferencí na zasedání, které se konalo ve dnech 19. -22. června 2014 ve Štrasburku. Českou biskupskou konferenci zde zastupoval její generální sekretář Mons. Tomáš Holub.

Cílem setkání bylo blíže poznat orgány Rady Evropy (RE) a upozornit na některá témata, která církvi leží zvláště na srdci, především situaci na Ukrajině a v Bosně a Hercegovině, kde je ohrožen mír a vnitřní národní soudržnost. Účastníci se setkali např. se zástupkyní generálního sekretáře RE Gabriellou Battainovou Dragoniovou, předsedkyní Parlamentního shromáždění RE Anne Brasseurovou nebo generálním sekretářem Parlamentního shromáždění RE Wojciechem Sawickim.

Zástupci biskupských konferencí jednali také o iniciativách, skrze něž Rada Evropy dlouhodobě podporuje náboženskou dimenzi člověka a mezináboženský dialog. Účastníci však zároveň vyjádřili výhrady a upozornili na to, že tyto aktivity mají vždy respektovat identitu jednotlivých náboženství, které nejsou pouze historickou skutečností, nýbrž ovlivňují celý život člověka. Od jeho svědomí až po společenský život.

Radě Evropy byly také položeny otázky, které mohou být projednávány u Evropských institucí. Tyto náměty se týkaly: podob netolerance a diskriminací, jež podrývají právo na náboženskou svobodu; důležitosti, aby se uchovalo jasné právo na svobodu svědomí lékařů a těch, kdo pracují ve zdravotnictví; práva bránit a podporovat pojetí rodiny zakládající se na manželství mezi mužem a ženou či chybějícího přiznání právnické osoby katolické církvi v Turecku. Mezi dalšími tématy byla např. otázka migrace, ochrany přistěhovalců, uprchlíků.   

„Církev má vždy zájem vést dialog a spolupracovat, pokud se jedná o ochranu důstojnosti člověka a lidských práv. Nechat zaznít hlas těch nejslabších a podporovat společné dobro a spravedlnost je nejen právem církve, ale i povinností,“ píše se v závěrečné tiskové zprávě setkání.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020