Gen. sekretáři: Politika se musí zakládat na společném dobru

Situace na Ukrajině, v Bosně a Hercegovině, ale i otázka svobody svědomí nebo diskriminace křesťanství byla na programu setkání generálních sekretářů evropských biskupských konferencí. Konalo se ve dnech 19. -22. června 2014 ve Štrasburku.  Za Českou biskupskou konferenci se akce účastnil Mons. Tomáš Holub.

Štrasburk: „Aniž by církev vstupovala do politického prostoru ve vlastním slova smyslu, a aniž by zapomínala na to, že její poslání je přinášet Krista a spásu pro všechny lidi, je přesvědčená, že pouze politika, která se zakládá na principech lidské osoby, společného dobra, solidarity a subsidiarity bude moci vytvářet spravedlivou, pokojnou a plodnou společnost.“ Tyto zásady zdůraznili generální sekretáři evropských biskupských konferencí na zasedání, které se konalo ve dnech 19. -22. června 2014 ve Štrasburku. Českou biskupskou konferenci zde zastupoval její generální sekretář Mons. Tomáš Holub.

Cílem setkání bylo blíže poznat orgány Rady Evropy (RE) a upozornit na některá témata, která církvi leží zvláště na srdci, především situaci na Ukrajině a v Bosně a Hercegovině, kde je ohrožen mír a vnitřní národní soudržnost. Účastníci se setkali např. se zástupkyní generálního sekretáře RE Gabriellou Battainovou Dragoniovou, předsedkyní Parlamentního shromáždění RE Anne Brasseurovou nebo generálním sekretářem Parlamentního shromáždění RE Wojciechem Sawickim.

Zástupci biskupských konferencí jednali také o iniciativách, skrze něž Rada Evropy dlouhodobě podporuje náboženskou dimenzi člověka a mezináboženský dialog. Účastníci však zároveň vyjádřili výhrady a upozornili na to, že tyto aktivity mají vždy respektovat identitu jednotlivých náboženství, které nejsou pouze historickou skutečností, nýbrž ovlivňují celý život člověka. Od jeho svědomí až po společenský život.

Radě Evropy byly také položeny otázky, které mohou být projednávány u Evropských institucí. Tyto náměty se týkaly: podob netolerance a diskriminací, jež podrývají právo na náboženskou svobodu; důležitosti, aby se uchovalo jasné právo na svobodu svědomí lékařů a těch, kdo pracují ve zdravotnictví; práva bránit a podporovat pojetí rodiny zakládající se na manželství mezi mužem a ženou či chybějícího přiznání právnické osoby katolické církvi v Turecku. Mezi dalšími tématy byla např. otázka migrace, ochrany přistěhovalců, uprchlíků.   

„Církev má vždy zájem vést dialog a spolupracovat, pokud se jedná o ochranu důstojnosti člověka a lidských práv. Nechat zaznít hlas těch nejslabších a podporovat společné dobro a spravedlnost je nejen právem církve, ale i povinností,“ píše se v závěrečné tiskové zprávě setkání.