Biskup Radkovský na ekumenickém setkání v Kostnici

Plzeňský biskup František Radkovský se, společně s plzeňským biskupem Církve československé husitské Filipem Michaelem Štojdlem, 6. července 2014 zúčastnil mezinárodního ekumenického setkání v Kostnici. To se konalo u příležitosti blížícího se 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Kardinál Miloslav Vlk se pak ve stejný den modlil na vzpomínkové bohoslužbě v Betlémské kapli.
Publikováno: 7. 7. 2014 17:26

Kostnice/Plzeň/Praha: Ekumenické bohoslužby v zaplněném kostnickém lutheránském kostele se kromě obou zmíněných biskupů zúčastnili také představitelé římskokatolické církve z Německa, z české strany potom i zástupci starokatolické církve a Církve českobratrské evangelické. Rovněž sem přijely desítky účastníků jak z Tábora, který je partnerským městem Kostnice, tak z českého, německého a polského pohraničí.  Hlavním kazatelem byl náměstek synodního seniora CČE Pavel Kašpar.

Na tuto bohoslužbu navazovala vzpomínková slavnost u Husova kamene, který je umístěn na okraji kostnického parku, připomínajíce upálení jak Mistra Jana Husa, tak Jeronýma Pražského o rok později. Zazněly zde projevy starostů Kostnice a Tábora, zamyšlení na téma "Slovo o pravdě" pronesl ing. Pavel Stolař, náměstek synodní kurátorky CČE.

Biskup František Radkovský ve své promluvě připomenul slova papeže Jana Pavla II., která pronesl na závěr Husovského sympozia na Papežské lateránské univerzitě Římě v prosinci roku 1999: “Osobnost jakou je Mistr Jan Hus, jež byla v minulosti velkým bodem sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, spolupráce a společného prohloubení. Cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Jan Hus vydán a nad následnou ranou, která se tímto způsobem rozevřela v myslích a srdcích českých lidí a stala se zdrojem konfliktů a rozdělení. (…) Rány uplynulých staletí musí být léčeny novým perspektivním pohledem do budoucnosti a nastolením zcela obnovených vztahů. Náš Pán Ježíš Kristus, který je „náš mír“ a zbořil „zeď, která rozděluje“ (Ef 2, 14), ať řídí běh dějin vašeho lidu vstříc znovunalezené jednotě všech křesťanů, kterou si my všichni vroucně přejeme pro tisíciletí, na jehož prahu stojíme.”

Dále biskup Radkovský mj. konstatoval, že "my, křesťané různých denominaci si tváří v tvář naší sekularizované společnosti uvědomujeme, jak je naléhavě nutné, abychom společně vydávali svědectví vzájemné lásky a jednoty. Usilujeme o to, aby nás do budoucna postava Mistra Jana Husa už více nerozdělovala, ale spojovala. Jde nám teď o to, aby myšlenky Husovy, inspirované slovy našeho Pana Ježíše Krista, stále víc pronikaly do cele naší společnosti a proměňovaly ji. Dej Bůh, aby se to dařilo.“

Biskup Štojdl připomněl mimo jiné Husova slova o tom, že „bezpráví panuje, protože naše srdce jsou chladná a bez lásky“.

Vzpomínkové slavnosti se účastnilo několik stovek lidí, kteří vítali snahy představitelů křesťanských církví, aby Husova osobnost v budoucnu nerozdělovala, ale spojovala.

Celkově mám z celé akce k 600. výročí Husova upálení velmi dobrý pocit, oficiální program i neoficiální setkání probíhaly v uvolněné a vstřícné atmosféře. Bylo to svědectví otevřenosti,“ řekl po návratu biskup František Radkovský.

Bylo určitě dobře, že jsem tam jakožto zástupce římskokatolické církve v ČR byl, všiml jsem si, že to bylo kvitováno s povděkem,“ dodal.  Dále biskup Radkovský zdůraznil to, že "je třeba vnímat Jana Husa jako člověka, který byl velmi morálně náročný sám na sebe, usiloval o čistotu svého svědomí a morální čistotu církve a hájil své svědomí i za cenu života. Na druhou stranu je třeba také připustit, že Wycliffovo učení, které Hus zastával, mohlo vést k subjektivismu a nejistotě. Je třeba osobnost Jana Husa přijmout, jaká je, ani jej neadorovat, ani nezatracovat.“

Biskup Radkovský také při této příležitosti ještě připomněl knihu Hus známý i neznámý, kterou napsal doc Jiří Kejř, evangelík a znalec historického práva, a která přináší velmi objektivní pohled na Mistra Jana Husa.    

V této souvislosti si dovolujeme ještě upozornit na jednu mimořádnou akci, na kterou se můžete vydat taktéž do Kostnice, na břeh Bodamského jezera. Je jí výstava Das Konstanzer Konzil Weltereignis des Mittelalters 1414 - 1418, kterou  můžete navštívit do 21. září 2104 v Konzilgebäude na Hafenstraße 2 v Kostnici. Na výstavě naleznete i několik exponátů z naší Národní galerie a také si zde, poprvé po komplexním restaurování, můžete prohlédnout zásadní dílo středověkého středoevropského sochařství, tzv. Křivákovu pietu, která se dlouhodobě nachází v expozici Arcidiecézního muzea Olomouc. Tuto opukovou sochu (kol. r. 1400) zde můžete vidět v takřka původní podobě, protože během restaurátorského zásahu byly odstraněny novější přemalby pod nimiž se dochovala původní polychromie a zlacení. Více o expozici na http://www.konstanzerkonzil2014.de/.

(S využitím ČTK a informací Arcibiskupství olomouckého)

Související články

Další aktuality

Shrnutí druhého dne apoštolské cesty papeže Františka v Iráku

Ráno navštívil papež František velkoajatolláha Alího Sistáního, potom zamířil do starověkého Uru na společnou modlitbu abrahámovských náboženství a večer celebroval mši v chaldejském ritu v Bagdádu.
06.03.2021

Nedělní videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti

Přinášíme vám pravidelné nedělní videokázání P. Romana Vlka nejen pro děti ke třetí neděli postní.
06.03.2021

Imám Al-Tajíb k papežské cestě: Historická a odvážná návštěva Iráku

Cestu papeže Františka do Iráku, během níž se dnes dopoledne setkal s tamním vůdčím šíitským představitelem Alím Sistáním, přivítal rovněž vrchní imám káhirské univerzity Al-Azhar, Ahmad Muhammad Ahmad Al-Tajíb, který platí za nejvyšší autoritu sunnitského islámu.
06.03.2021

Papež navštívil velkého ajatolláha Al-Sistáního v iráckém Nadžafu

Druhý den apoštolské návštěvy papeže Františka v Iráku začal v duchu vytváření přátelství mezi náboženskými komunitami. V iráckém Nadžafu, městě, které je hlavním náboženským centrem iráckých šíitů a cílem poutních cest šíitů z celého světa, se papež František setkal s velkým ajatolláhem Al-Sistáním.
06.03.2021

Mše svatá za oběti pandemie, za nemocné a za zdravotníky

Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) vyzvala k modlitbám za oběti pandemie covid-19. Každá země Evropy bude v jeden den postní doby slavit mši svatou; na Českou republiku připadl 17. březen 2021. Hlavním celebrantem bohoslužby bude pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, kazatelem generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl.
05.03.2021