Patriarcha: Dějiny křesťanů v Iráku mohou skončit

Iráckým křesťanským společenstvím hrozí zánik, prohlásil patriarcha Louis Raphaël Sako během setkání s představiteli Evropské unie. Podle místní Charity v zemi také panuje humanitární nouze.
Publikováno: 17. 7. 2014 15:39

Brusel / Mosul: „Jestliže se nenalezne mírové řešení, zůstane v Iráku jen symbolické množství křesťanů. A to ukončí naše dějiny v zemi,“ prohlásil patriarcha Louis Raphaël Sako během setkání s představiteli Evropské unie. Akce, které se účastnili tři představitelé irácké katolické církve i stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy, se konala na podnět papežské organizace Kirche in Not z důvodu zhoršující se situace křesťanů v Iráku.

Ačkoliv podle patriarchy Saka nejsou křesťané jasným cílem fundamentalistů v zemi, po nástupu extremistů z Islámského státu (IS, dříve ISIL) mnoho křesťanů opustilo jimi ovládané zóny. „Je zde tak velký strach, že jen minimum věřících dokáže vidět v zemi nějakou budoucnost,“ uvedl patriarcha. Spolu s křesťany uprchlo také mnoho muslimů, kteří nalezli útočiště v církevních budovách nebo křesťanských rodinách. „Pastorace církve se neobracela pouze na křesťany,“ zmínil Sako.

Podle členů irácké delegace mohou křesťané hrát zásadní roli v procesu smíření. Skutečnost, že si dosud zachovali neutralitu a podporovala mírová řešení, z nich dělá vhodné prostředníky v usmiřovacím procesu mezi znesvářenými stranami i s mezinárodním společenstvím. „Všichni vědí, že našim jediným zájmem je dobro země. A právě proto představitelé jednotlivých skupin stále rádi přijímají naše pování setkat se a diskutovat v našich kostelích,“ řekl patriarcha.  

Podle posledních zpráv publikovaných Vatikánských rozhlasem jsou křesťanské domy v Mosulu a na některých územích ovládaných příznivci Islámského státu označovány písmenem „N“ (Nazarat, křesťan). Prázdné domy jsou zde zabírány, přítomní křesťané pak vyzýváni ke zřeknutí se víry nebo k placení daně za ochranu.

V křesťanských vesnicích, které přijímají uprchlíky, současně panuje humanitární nouze, dodává tamější biskup Shlemon Warduni: „Jako Charita Irák děláme, co můžeme, avšak chybí nám prostředky. Ani studny, které jsme postavili ve spolupráci s UNICEF, nyní nestačí. Naléhavě potřebujeme pomoc, je teplá sezóna a potřebujeme vodu a jídlo, které mohou pomoci ulehčit utrpení celému národu“.

V roce 1987 žilo v Iráku zhruba 1,4 milionů křesťanů. Počet se rapidně snížil, zejména po začátku války v roce 2003. Dnes se odhaduje počet následovníků Krista na 300 tisíc. Křesťané žijí v zemi již téměř dva tisíce let.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020