Rada bezpečnosti OSN odsoudila násilí vůči křesťanům v Iráku

Křesťané v Iráku čelí pronásledování. Podle Rady bezpečnosti OSN se může jednat o zločiny proti lidskosti. Papež František vyzval věřící k modlitbě, násilí páchané na křesťanech důrazně odsoudila také Organizace islámské spolupráce.
Publikováno: 23. 7. 2014 15:33

Mosul/Řím: Rada bezpečnosti OSN odsoudila pronásledování křesťanů a jiných menšin v severním Iráku. K tomu dochází po převzetí kontroly nad územím Islámským státem (IS, dříve ISIL), jeho součástí je také ultimátum, které extremisté minulý týden adresovali následovníkům Krista.

„Členové Rady Bezpečnosti (RB) jsou hluboce znepokojeni nad zprávami o hrozbách vůči náboženským a etnickým menšinám v Mosulu a jiných částech Iráku ovládaných Islámským státem v Iráku a Levantě (ISIL), včetně nedávného ultimáta vzneseného vůči křesťanům, kteří mohli buď opustit město, zůstat a platit daň, konvertovat k islámu, nebo čelit blížící se popravě. Členové Rady bezpečnosti jsou také znepokojeni zprávami, podle kterých všechny náboženské a etnické menšin v Mosulu a dalších částech Iráku ovládaných ISILem, stejně jako všichni, kdo se staví proti extremistické ideologii ISILu, čelí únosům, jsou zabíjeni nebo je jim ničen majetek, a že domy některých obyvatel Mosulu byly označovány,“ píše Rada ve svém tiskovém prohlášení.

Podle orgánu OSN je terorismus jednou z nejvážnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. „Jakýkoliv teroristický skutek je zločinný a neospravedlnitelný, bez ohledu na motivaci, kdekoliv a kdykoliv. (…) Členové RB dále připomínají, že rozšířené nebo systematické útoky proti civilistům kvůli jejich etnické příslušnosti, náboženského přesvědčení nebo víře mohou představovat zločin proti lidskosti, za něž musí jejich autoři nést zodpovědnost. Veškeré ozbrojené skupiny, včetně ISILu a přidružených ozbrojených skupin, musí být vázány mezinárodním humanitárním právem a chránit civilisty v oblastech, které ovládají,“ uvádí Rada Bezpečnosti.

Kvůli ultimátu křesťané odešli z Mosulu

Situace v Mosulu eskalovala po pátečním ultimátu adresovaném křesťanům žijícím v Mosulu. Ti byli vyzváni, aby konvertovali k islámu, platili daň za ochranu, nebo čelili hrozbě smrti. „Nabízíme jim tři možnosti: Islám, pravidla dhimmi – spojená s placením, (…) a pokud odmítnou, nebudou mít nic než meč,“ zněla podle deníku The Telegraph ve městě slova vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Baghdádího. Kdo by nechtěl žít podle zmíněných pravidel, mohl do soboty „opustit hranice islámského kalifátu“.

Domy křesťanů byly již dříve označovány písmenem N (v arabštině křesťan), v minulém týdnu byla také vypálena budova arcibiskupství, kde shořely mj. staré rukopisy.

Během soboty pak místní obyvatelé podle deníku The Telegraph viděli stovky křesťanů, jak pěšky odchází z Mosulu, mezi nimi byli i staří a tělesně postižení lidé. Biskup sousedního města Tel Keif Yosip Benjamin uvedl, že mnohé uprchlíky ubytoval ve svém kostele. „Nabízíme jim ubytování, jídlo a pití. Nemají nic a nemohou cestovat bez peněz,“ řekl biskup s tím, že také křesťané z Tel Keifu mají strach, že je postihne stejný osud jako věřící v Mosulu: „Čelíme hrozbám každý den. Nyní již nemáme nic kromě víry. Je to jakoby se život zastavil, a my jsme tak unavení“.

Podle biskupa Mosulu Amela Nony je třeba nejdříve oznámit světu to, co se v oblasti děje, a následně se ihned věnovat pomoci uprchlíkům. „Jedná se o novou genocidu, a musíme to říci hodně nahlas,“ uvedl.

OIC: Netolerovatelný zločin, nemá nic společného s islámem

Organizace islámské spolupráce (OIC) mezitím násilí páchané příslušníky IS přísně odsoudila. „Násilné přesunutí křesťanů z Mosulu je netolerovatelný zločin,“ uvedla v prohlášení největší islámská mezinárodní organizace, jež sdružuje 57 zemí. Praktiky IS podle ní „nemají nic společného s islámem a s jeho principy, které vyzývají ke spravedlnosti, vlídnosti, poctivosti, svobody víry a soužití“.

Podle generálního sekretáře organizace Iyada Madaniho je OIC připraveno poskytnout potřebnou humanitární pomoc uprchlíkům, dokud se nebudou moci vrátit do svých domovů.

Papež František: Vyzývám k modlitbě za pronásledovaná společenství

K modlitbám za pronásledované křesťany v Iráku vyzval také papež František. Během nedělní modlitby Anděl Páně připomněl, že následovníci Krista žijí v Mosulu od samého počátku křesťanství a přispívají zde k dobru společnosti.

„Naši bratři a sestry jsou pronásledováni, posíláni pryč, musejí opustit své domy bez možnosti si cokoliv vzít! Ujišťuji tyto rodiny a tyto lidi o své blízkosti a neustálé modlitbě. Drazí bratři a sestry, kteří jste tolik pronásledováni, vím, kolik trpíte, vím, že jste byli zbaveni všeho. Jsem s vámi ve víře v toho, který zvítězil nad smrtí,“ prohlásil pontifik na Svatopetrském náměstí.

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020