Nové číslo časopisu Communio se týká otázky zdraví

Jaké místo má zdraví v křesťanském životě, aneb jak je třeba zdraví nahlížet v perspektivě víry? Touto otázkou vystihuje Pavel Vojtěch Kohut, autor editorialu nového čísla Mezinárodní katolické revue Communio (2/2014, sv. 71), tematické zaměření celého svazku. Domácí a zahraniční teologové se v něm zabývají danou problematikou z různých perspektiv, především pak z hlediska filosofie, antropologie, biblické teologie a patristiky.
Publikováno: 24. 7. 2014 13:45

Pomocný lyonský biskup Jean-Pierre Batut se ze spirituálně-teologického pohledu kriticky zabývá současnou „ideologií zdraví za každou cenu“ a pokouší se nalézt duchovní koordináty pro ryzí křesťanské prožívání nemoci. Pokud je nemoc, která je pro člověka nepřirozeným stavem, prožívána před Bohem a v solidárním společenství církve, pak se může stát cestou k objevení pravého zdraví, salus, které je cílem lidské existence.

Na dvojí rozměr lékařského umění upozorňuje text z pera Hans Urs von Balthasara. V celých dějinách lékařství je totiž podle švýcarského teologa patrné napětí mezi věděním či tajnými vědomostmi a skutečnou moudrostí, převyšující schopnost lidské dedukce. Interakci mezi medicínou jako vědou a moudrostí autor odkrývá ve třech krocích: Nejprve definuje pojem zdraví, dále určuje jeho nejvlastnější střed a nakonec uvažuje o vztahu lékaře a pacienta.

David R. Schindler, který vyučuje metafyziku a antropologii na Papežském institutu Jana Pavla II. pro manželství a rodinu, zasazuje diskurs o lidském zdraví (health) do celistvého vnímání člověka (wholeness) a do vztahu ke křesťanské svatosti (holiness). Upozorňuje přitom na konkrétních příkladech, jak je naproti tomu v dnešním akademickém světě dalekosáhle přítomná reduktivní představa podstaty zdraví.

Vztahem zdraví a nemoci z pohledu biblické antropologie se zabývá český starozákonní biblista Adam Mackerle. Důkladně ozřejmuje danou problematiku na pozadí textů Starého zákona a reflektuje význam Ježíšových evangelních uzdravení coby znamení přicházejícího eschatologického království.

Cílem příspěvku českého dominikána Lukáše J. Fošuma je zamyslet se ve světle víry nad kritériem a obsahem kvality života, lidského štěstí a blahobytu. Důraz na „kvalitu života“ a human flourishing je přitom třeba zbavit jednostrannosti, a to tím, že těmto pojmům budeme rozumět ve smyslu dynamiky ctnostného a blaženého života, kterou na základě řeckého pojmu eudaimonia rozvíjejí typicky křesťanské ctnosti.

Vyučující pražské Katolické teologické fakulty David Vopřada předkládá pestrou variaci úvah církevních otců na téma svátostí jako projevů Kristovy terapeutické moci. Otevírá tak před čtenářem nanejvýš širokou perspektivu, ve které se každá ze svátostí církve stává místem komunikace s tajemstvím Krista, který je nejen lékařem, ale též lékem na každé utrpení a nemoc.

Karmelitán Pavel Vojtěch Kohut nahlíží ve svém článku na nemoc jakožto zvláštní podobu prostředku ke spáse člověka. Klíčem k četbě se mu přitom stávají Ježíšovy postoje, zachycené v evangeliu a emblematicky vyjádřené v události uzdravení slepého od narození, který je zasažen nemocí, „aby se na něm zjevily Boží skutky“ (Jan 9,3).

Závěrečná literární variace germanistky Jany Maroszové, nazvaná „O chlebu života a hořkých pilulkách“, dává nahlédnout do světa metafor požívání pokrmu, jak je nabízí světová literatura. Na jedné straně může být pokrm chápán jako ochrana před smrtí a prostředek k zachování života, na druhé straně se jídlo stává lékem k uzdravení. 

Svazek 71 (2/2014) MKR Communio je možné získat v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.

(Robert Svatoň)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020