Archeologové mohou přepisovat stavební dějiny Vyšehradu

Dle všeho to vypadá, že archeologové z Akademie věd na pražském Vyšehradě udělali mimořádný objev měnící pohled na nejstarší české stavitelství a architekturu. V rámci nyní končícího průzkumu totiž odhalili fragmenty doposud neznámého kostela; nejstaršího v této lokalitě. Navíc se zdá, že tímto může být znovu otevřena otázka vývoje cyrilometodějské tradice na našem území.
Publikováno: 20. 8. 2014 15:15

Praha: V těchto dnech jsou prezentovány výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad. A nutno dodat, že se jeví být v pravdě převratné. Vědci se totiž mohou pochlubit unikátním archeologickým nálezem nejstaršího zatím známého vyšehradského kostela.

Části základů stavby se nacházejí přibližně v prostoru baziliky sv. Vavřince a jsou datovány do 2. poloviny 10. až 1. poloviny 11. století. Kostel byl vystavěn na, v tehdejších Čechách neobvyklém, půdorysu čtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha), a jeho předloha tak s největší pravděpodobností pochází z byzantského prostředí. Z toho vyplývá ona zmínka o možném znovuotevření diskuse o cyrilometodějské tradici v útvarech na našem území.

Dalším důkazem o výjimečnosti této stavby jsou její rozměry, které překonávají někdejší hlavní český chrám – biskupskou rotundu sv. Víta a Václava na Pražském hradě. O existenci takto rozsáhlého kostela s centrální dispozicí na Vyšehradě neměli vědci dosud ani tušení.

Tento nález, který pozmění představu nejen o počátcích Vyšehradu, ale i o vývoji nejstarší české architektury, je vyvrcholením několikaletého úsilí pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Lze o nálezu mluvit jako o archeologickém objevu století? Na to si budeme muset ještě počkat, protože to ukáže až čas.

Další podrobnosti hledejte v rozhovoru s vedoucím tohoto projektu; je dostupný v archivu ČT.

Na realizaci výzkumu se finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a Archeologický ústav AVČR Praha.

(Zdroj a zákres archeologické situace: Ladislav Varadzin, Archeologický ústav AVČR)

Autor článku:
František Jemelka

Související články