Archeologové mohou přepisovat stavební dějiny Vyšehradu

Dle všeho to vypadá, že archeologové z Akademie věd na pražském Vyšehradě udělali mimořádný objev měnící pohled na nejstarší české stavitelství a architekturu. V rámci nyní končícího průzkumu totiž odhalili fragmenty doposud neznámého kostela; nejstaršího v této lokalitě. Navíc se zdá, že tímto může být znovu otevřena otázka vývoje cyrilometodějské tradice na našem území.
Publikováno: 20. 8. 2014 13:15

Praha: V těchto dnech jsou prezentovány výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad. A nutno dodat, že se jeví být v pravdě převratné. Vědci se totiž mohou pochlubit unikátním archeologickým nálezem nejstaršího zatím známého vyšehradského kostela.

Části základů stavby se nacházejí přibližně v prostoru baziliky sv. Vavřince a jsou datovány do 2. poloviny 10. až 1. poloviny 11. století. Kostel byl vystavěn na, v tehdejších Čechách neobvyklém, půdorysu čtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha), a jeho předloha tak s největší pravděpodobností pochází z byzantského prostředí. Z toho vyplývá ona zmínka o možném znovuotevření diskuse o cyrilometodějské tradici v útvarech na našem území.

Dalším důkazem o výjimečnosti této stavby jsou její rozměry, které překonávají někdejší hlavní český chrám – biskupskou rotundu sv. Víta a Václava na Pražském hradě. O existenci takto rozsáhlého kostela s centrální dispozicí na Vyšehradě neměli vědci dosud ani tušení.

Tento nález, který pozmění představu nejen o počátcích Vyšehradu, ale i o vývoji nejstarší české architektury, je vyvrcholením několikaletého úsilí pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Lze o nálezu mluvit jako o archeologickém objevu století? Na to si budeme muset ještě počkat, protože to ukáže až čas.

Další podrobnosti hledejte v rozhovoru s vedoucím tohoto projektu; je dostupný v archivu ČT.

Na realizaci výzkumu se finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a Archeologický ústav AVČR Praha.

(Zdroj a zákres archeologické situace: Ladislav Varadzin, Archeologický ústav AVČR)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022