Amnesty International: V Iráku probíhá etnická čistka

Ozbrojenci Islámského státu se dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, z domovů za poslední měsíce uprchlo 830 tisíc lidí. Uvádí to lidskoprávní organizace Amnesty International, která současně vyzývá k podepsání petice za ochranu civilního obyvatelstva v zemi.
Publikováno: 3. 9. 2014 18:11

Irák: Členové ozbrojených milic Islámského státu zahájili systematickou kampaň etnických a náboženských čistek v severním Iráku. Uvádí to organizace Amnesty International (AI). Podle nově publikované zprávy se ozbrojenci dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, za poslední tři měsíce muselo z domovů uprchnout 830 tisíc lidí. Extremisté také ničí místa kultu.

„Masakry a únosy, kterých se dopouští Islámský stát, poskytují nové otřesné důkazy o vlně etnických čistek páchaných na menšinách v celém severním Iráku,“ uvedla poradkyně AI pro krizové situace Donatella Roverová, která je momentálně v severním Iráku. „Islámský stát se dopouští odporných zločinů. Během svého brutálního tahu s cílem vymazat všechny stopy po nearabských obyvatelích a nesunnitských muslimech přeměnil sindžárský venkov v krví nasáklá vražedná pole.“ Velkou část obyvatel postižených zločiny jsou křesťané.

Lidskoprávní organizace současně vyzvala k podepsání  petice na ochranu iráckých civilistů. Právě ochranu komunit, jimž hrozí vymazání z mapy Iráku, společně s humanitární pomocí uprchlíkům, jsou dva cíle, které „vyžadují rychlou a silnou odpověď“.

Amnesty International v této souvislosti připomíná, že již 14. srpna 2014 vyhlásila OSN situaci za nejvyšší stupeň humanitární krize. Odpověď mezinárodního společenství je však dosud pomalá a nedostatečná. Humanitární pomoc začala přicházet v druhé polovině července a k některým lidem v nouzi se dostala, každý den pak dochází k novým útokům na civilisty a počet vysídlených Iráčanů stoupá. Proto je podle AI nezbytné, aby se jim dostalo koordinované pomoci mezinárodního společenství, irácké vlády a iráckého Kurdistánu.

Matka unesené dívky: Nemohla jsem nic dělat

Dokument dokládá např. masovou vraždu mužů a chlapců, k níž došlo v srpnu ve vesnici Kočo. „Nebyl v tom žádný řád, [bojovníci Islámského státu] prostě bez výběru naplnili svoje vozy lidmi,“ uvedl jeden z přeživších masakru. Said, který spolu se svým bratrem Khaledem také těsně unikl smrti, byl postřelen na pěti místech – třikrát do levého kolene, jednou do boku a do ramene. Masakr je připravil o sedm bratrů.

Další přeživší, Salem, který se dokázal ukrýt a přežít poblíž místa masakru 12 dní, popsal hrůzy naslouchání výkřikům bolesti těch, kdo byli raněni. „Někteří se nemohli hýbat a zachránit se, leželi tam v mukách a čekali na smrt. Zemřeli strašlivou smrtí. Já jsem se zvládl odplazit pryč, zachránil mě soused, muslim. Riskoval tím svůj život - je pro mě víc než bratr. Po 12 dní mi každou noc nosil jídlo a vodu. Nemohl jsem chodit, nemohl jsem doufat, že se dostanu pryč. Pro něj bylo čím dál tím nebezpečnější mě tam nechávat a pomáhat mi,“ uvedl muž, kterému se později podařilo uprchnout.

22. srpna 2014 byla ve městě Karakoš unesena křesťanská tříletá dívka Kristina Khoder ‘Abada. „Jeden z ozbrojenců mi ji vzal a odešel s ní v náručí. Plakala. Nemohla jsem nic dělat. Modlila jsem se k Bohu, aby ji brzy propustili a dovolili jí vrátit se. Nemohu spát, dokáži myslet jen na své děvčátko,“ uvedla podle dokumentu matka dítěte. Mnozí další křesťané byli také uneseni a dosud není o jejich osudu nic známo.

Tragédie historických rozměrů

Násilné vysídlení etnických a náboženských menšin, k nimž patří i nejstarší komunity regionu, např. křesťané, je podle AI „tragédií historických rozměrů“. Kromě ztrát na životech extremisté „způsobují nenapravitelné škody na tkanivu irácké společnosti a rozdmychávají etnické, sektářské a náboženské napětí v regionu i mimo něj“.

Mezi menšinami, proti nimž v severním Iráku probíhají útoky, jsou asyrští křesťané, turkmenští šíité, šabačtí šíité, jezídové, menšina kakai a mandejci. Útoky směřovaly také na mnoho Arabů a sunnitských muslimů.

K modlitbě za křesťany a jiné etnické a náboženské menšiny v zemi opakovaně vyzval papež František. Jeho osobní vyslanec, kard. Fernarndo Filoni, věřící v Iráku navštívil a předal jim dar papeže 1 milion dolarů.

(foto: Uprchlíci v Irbílu, CNA / www.ankawa.com)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Přímé přenosy bohoslužeb od 27. ledna do 2. února 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
27.01.2020

Prohlášení předsednictva Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) a předsedy Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE) k 75. výročí osvobození německého nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

27.01.2020

"Dejme v sobě prostor Božímu Slovu" připomněl papež František u příležitosti neděle Božího slova

V neděli dopoledne sloužil římský biskup v bazilice sv. Petra mši u příležitosti neděle Božího slova, kterou stanovil v roce 2019 na svátek sv. Jeronýma (30. září) v listu Aperuit illis.
26.01.2020

Papež František: Naší povinností je plnit přednostní přání Boha spasit všechny

V římské bazilice sv. Pavla za hradbami se v sobotu odpoledne konala bohoslužba nešpor, jak je zvykem na svátek Obrácení sv. Pavla, kterým se končí Týden modliteb za jednotu křesťanů.
25.01.2020

Duchovní mezi paragrafy a kánony – lektor JUDr. Jakub Kříž, Ph.D., advokát

Půldenní seminář praktického uvedení do základů práva v kontextu působení v pastoraci. Výklad je strukturován podle životních událostí, v nichž se duchovní ocitá při správě a řízení farnosti.
24.01.2020