Amnesty International: V Iráku probíhá etnická čistka

Ozbrojenci Islámského státu se dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, z domovů za poslední měsíce uprchlo 830 tisíc lidí. Uvádí to lidskoprávní organizace Amnesty International, která současně vyzývá k podepsání petice za ochranu civilního obyvatelstva v zemi.
Publikováno: 3. 9. 2014 16:11

Irák: Členové ozbrojených milic Islámského státu zahájili systematickou kampaň etnických a náboženských čistek v severním Iráku. Uvádí to organizace Amnesty International (AI). Podle nově publikované zprávy se ozbrojenci dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, za poslední tři měsíce muselo z domovů uprchnout 830 tisíc lidí. Extremisté také ničí místa kultu.

„Masakry a únosy, kterých se dopouští Islámský stát, poskytují nové otřesné důkazy o vlně etnických čistek páchaných na menšinách v celém severním Iráku,“ uvedla poradkyně AI pro krizové situace Donatella Roverová, která je momentálně v severním Iráku. „Islámský stát se dopouští odporných zločinů. Během svého brutálního tahu s cílem vymazat všechny stopy po nearabských obyvatelích a nesunnitských muslimech přeměnil sindžárský venkov v krví nasáklá vražedná pole.“ Velkou část obyvatel postižených zločiny jsou křesťané.

Lidskoprávní organizace současně vyzvala k podepsání  petice na ochranu iráckých civilistů. Právě ochranu komunit, jimž hrozí vymazání z mapy Iráku, společně s humanitární pomocí uprchlíkům, jsou dva cíle, které „vyžadují rychlou a silnou odpověď“.

Amnesty International v této souvislosti připomíná, že již 14. srpna 2014 vyhlásila OSN situaci za nejvyšší stupeň humanitární krize. Odpověď mezinárodního společenství je však dosud pomalá a nedostatečná. Humanitární pomoc začala přicházet v druhé polovině července a k některým lidem v nouzi se dostala, každý den pak dochází k novým útokům na civilisty a počet vysídlených Iráčanů stoupá. Proto je podle AI nezbytné, aby se jim dostalo koordinované pomoci mezinárodního společenství, irácké vlády a iráckého Kurdistánu.

Matka unesené dívky: Nemohla jsem nic dělat

Dokument dokládá např. masovou vraždu mužů a chlapců, k níž došlo v srpnu ve vesnici Kočo. „Nebyl v tom žádný řád, [bojovníci Islámského státu] prostě bez výběru naplnili svoje vozy lidmi,“ uvedl jeden z přeživších masakru. Said, který spolu se svým bratrem Khaledem také těsně unikl smrti, byl postřelen na pěti místech – třikrát do levého kolene, jednou do boku a do ramene. Masakr je připravil o sedm bratrů.

Další přeživší, Salem, který se dokázal ukrýt a přežít poblíž místa masakru 12 dní, popsal hrůzy naslouchání výkřikům bolesti těch, kdo byli raněni. „Někteří se nemohli hýbat a zachránit se, leželi tam v mukách a čekali na smrt. Zemřeli strašlivou smrtí. Já jsem se zvládl odplazit pryč, zachránil mě soused, muslim. Riskoval tím svůj život - je pro mě víc než bratr. Po 12 dní mi každou noc nosil jídlo a vodu. Nemohl jsem chodit, nemohl jsem doufat, že se dostanu pryč. Pro něj bylo čím dál tím nebezpečnější mě tam nechávat a pomáhat mi,“ uvedl muž, kterému se později podařilo uprchnout.

22. srpna 2014 byla ve městě Karakoš unesena křesťanská tříletá dívka Kristina Khoder ‘Abada. „Jeden z ozbrojenců mi ji vzal a odešel s ní v náručí. Plakala. Nemohla jsem nic dělat. Modlila jsem se k Bohu, aby ji brzy propustili a dovolili jí vrátit se. Nemohu spát, dokáži myslet jen na své děvčátko,“ uvedla podle dokumentu matka dítěte. Mnozí další křesťané byli také uneseni a dosud není o jejich osudu nic známo.

Tragédie historických rozměrů

Násilné vysídlení etnických a náboženských menšin, k nimž patří i nejstarší komunity regionu, např. křesťané, je podle AI „tragédií historických rozměrů“. Kromě ztrát na životech extremisté „způsobují nenapravitelné škody na tkanivu irácké společnosti a rozdmychávají etnické, sektářské a náboženské napětí v regionu i mimo něj“.

Mezi menšinami, proti nimž v severním Iráku probíhají útoky, jsou asyrští křesťané, turkmenští šíité, šabačtí šíité, jezídové, menšina kakai a mandejci. Útoky směřovaly také na mnoho Arabů a sunnitských muslimů.

K modlitbě za křesťany a jiné etnické a náboženské menšiny v zemi opakovaně vyzval papež František. Jeho osobní vyslanec, kard. Fernarndo Filoni, věřící v Iráku navštívil a předal jim dar papeže 1 milion dolarů.

(foto: Uprchlíci v Irbílu, CNA / www.ankawa.com)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022