Amnesty International: V Iráku probíhá etnická čistka

Ozbrojenci Islámského státu se dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, z domovů za poslední měsíce uprchlo 830 tisíc lidí. Uvádí to lidskoprávní organizace Amnesty International, která současně vyzývá k podepsání petice za ochranu civilního obyvatelstva v zemi.
Publikováno: 3. 9. 2014 16:11

Irák: Členové ozbrojených milic Islámského státu zahájili systematickou kampaň etnických a náboženských čistek v severním Iráku. Uvádí to organizace Amnesty International (AI). Podle nově publikované zprávy se ozbrojenci dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, za poslední tři měsíce muselo z domovů uprchnout 830 tisíc lidí. Extremisté také ničí místa kultu.

„Masakry a únosy, kterých se dopouští Islámský stát, poskytují nové otřesné důkazy o vlně etnických čistek páchaných na menšinách v celém severním Iráku,“ uvedla poradkyně AI pro krizové situace Donatella Roverová, která je momentálně v severním Iráku. „Islámský stát se dopouští odporných zločinů. Během svého brutálního tahu s cílem vymazat všechny stopy po nearabských obyvatelích a nesunnitských muslimech přeměnil sindžárský venkov v krví nasáklá vražedná pole.“ Velkou část obyvatel postižených zločiny jsou křesťané.

Lidskoprávní organizace současně vyzvala k podepsání  petice na ochranu iráckých civilistů. Právě ochranu komunit, jimž hrozí vymazání z mapy Iráku, společně s humanitární pomocí uprchlíkům, jsou dva cíle, které „vyžadují rychlou a silnou odpověď“.

Amnesty International v této souvislosti připomíná, že již 14. srpna 2014 vyhlásila OSN situaci za nejvyšší stupeň humanitární krize. Odpověď mezinárodního společenství je však dosud pomalá a nedostatečná. Humanitární pomoc začala přicházet v druhé polovině července a k některým lidem v nouzi se dostala, každý den pak dochází k novým útokům na civilisty a počet vysídlených Iráčanů stoupá. Proto je podle AI nezbytné, aby se jim dostalo koordinované pomoci mezinárodního společenství, irácké vlády a iráckého Kurdistánu.

Matka unesené dívky: Nemohla jsem nic dělat

Dokument dokládá např. masovou vraždu mužů a chlapců, k níž došlo v srpnu ve vesnici Kočo. „Nebyl v tom žádný řád, [bojovníci Islámského státu] prostě bez výběru naplnili svoje vozy lidmi,“ uvedl jeden z přeživších masakru. Said, který spolu se svým bratrem Khaledem také těsně unikl smrti, byl postřelen na pěti místech – třikrát do levého kolene, jednou do boku a do ramene. Masakr je připravil o sedm bratrů.

Další přeživší, Salem, který se dokázal ukrýt a přežít poblíž místa masakru 12 dní, popsal hrůzy naslouchání výkřikům bolesti těch, kdo byli raněni. „Někteří se nemohli hýbat a zachránit se, leželi tam v mukách a čekali na smrt. Zemřeli strašlivou smrtí. Já jsem se zvládl odplazit pryč, zachránil mě soused, muslim. Riskoval tím svůj život - je pro mě víc než bratr. Po 12 dní mi každou noc nosil jídlo a vodu. Nemohl jsem chodit, nemohl jsem doufat, že se dostanu pryč. Pro něj bylo čím dál tím nebezpečnější mě tam nechávat a pomáhat mi,“ uvedl muž, kterému se později podařilo uprchnout.

22. srpna 2014 byla ve městě Karakoš unesena křesťanská tříletá dívka Kristina Khoder ‘Abada. „Jeden z ozbrojenců mi ji vzal a odešel s ní v náručí. Plakala. Nemohla jsem nic dělat. Modlila jsem se k Bohu, aby ji brzy propustili a dovolili jí vrátit se. Nemohu spát, dokáži myslet jen na své děvčátko,“ uvedla podle dokumentu matka dítěte. Mnozí další křesťané byli také uneseni a dosud není o jejich osudu nic známo.

Tragédie historických rozměrů

Násilné vysídlení etnických a náboženských menšin, k nimž patří i nejstarší komunity regionu, např. křesťané, je podle AI „tragédií historických rozměrů“. Kromě ztrát na životech extremisté „způsobují nenapravitelné škody na tkanivu irácké společnosti a rozdmychávají etnické, sektářské a náboženské napětí v regionu i mimo něj“.

Mezi menšinami, proti nimž v severním Iráku probíhají útoky, jsou asyrští křesťané, turkmenští šíité, šabačtí šíité, jezídové, menšina kakai a mandejci. Útoky směřovaly také na mnoho Arabů a sunnitských muslimů.

K modlitbě za křesťany a jiné etnické a náboženské menšiny v zemi opakovaně vyzval papež František. Jeho osobní vyslanec, kard. Fernarndo Filoni, věřící v Iráku navštívil a předal jim dar papeže 1 milion dolarů.

(foto: Uprchlíci v Irbílu, CNA / www.ankawa.com)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Papež František se v Assisi setká s chudými lidmi

Papež František se 12. listopadu vypraví na soukromou návštěvu Assisi, aby se zde setkal s chudými lidmi z celé Evropy, v předvečer Světového dne chudých, který připadá na 33. neděli v liturgickém mezidobí, letos tedy na 14. listopad.
16.10.2021

Už vím - Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
15.10.2021

Pálffyho palác hostí unikátní výstavu o sv. Ludmile

Jedinečnou výstavu věnovanou přemyslovské kněžně sv. Ludmile si budou moci od 15. října zájemci prohlédnout v Pálffyho paláci na pražské Malé Straně zdarma.
15.10.2021

Kardinál Schönborn: Co nám chce Bůh sdělit skrze člověka

Papež zvolil novou formu biskupské synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka, skrze lidské utrpení. Upozorňuje na to kardinál Christoph Schönborn, který byl v Římě jako delegát rakouské církve na zahájení synodálního procesu.
15.10.2021

Biskupství plzeňské chce zlepšit hospodaření na svých pozemcích. Projekt Živá půda mu pomáhá k udržitelnému zemědělství.

Biskupství plzeňské se rozhodlo změnit způsob hospodaření na vrácených zemědělských pozemcích. Spojilo se s odborníky z projektu Živá půda, kteří po revizi stavu pozemků navrhli konkrétní opatření a způsob hospodaření, který povede ke zlepšení stavu půdy a jejímu zhodnocení. Jedná se o první projekt takového rozsahu, který využívá potenciál církevních restitucí k zastavení degradace půdy a navrácení života do zemědělské krajiny.
14.10.2021