Amnesty International: V Iráku probíhá etnická čistka

Ozbrojenci Islámského státu se dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, z domovů za poslední měsíce uprchlo 830 tisíc lidí. Uvádí to lidskoprávní organizace Amnesty International, která současně vyzývá k podepsání petice za ochranu civilního obyvatelstva v zemi.
Publikováno: 3. 9. 2014 16:11

Irák: Členové ozbrojených milic Islámského státu zahájili systematickou kampaň etnických a náboženských čistek v severním Iráku. Uvádí to organizace Amnesty International (AI). Podle nově publikované zprávy se ozbrojenci dopouštějí válečných zločinů, masových vražd a únosů, za poslední tři měsíce muselo z domovů uprchnout 830 tisíc lidí. Extremisté také ničí místa kultu.

„Masakry a únosy, kterých se dopouští Islámský stát, poskytují nové otřesné důkazy o vlně etnických čistek páchaných na menšinách v celém severním Iráku,“ uvedla poradkyně AI pro krizové situace Donatella Roverová, která je momentálně v severním Iráku. „Islámský stát se dopouští odporných zločinů. Během svého brutálního tahu s cílem vymazat všechny stopy po nearabských obyvatelích a nesunnitských muslimech přeměnil sindžárský venkov v krví nasáklá vražedná pole.“ Velkou část obyvatel postižených zločiny jsou křesťané.

Lidskoprávní organizace současně vyzvala k podepsání  petice na ochranu iráckých civilistů. Právě ochranu komunit, jimž hrozí vymazání z mapy Iráku, společně s humanitární pomocí uprchlíkům, jsou dva cíle, které „vyžadují rychlou a silnou odpověď“.

Amnesty International v této souvislosti připomíná, že již 14. srpna 2014 vyhlásila OSN situaci za nejvyšší stupeň humanitární krize. Odpověď mezinárodního společenství je však dosud pomalá a nedostatečná. Humanitární pomoc začala přicházet v druhé polovině července a k některým lidem v nouzi se dostala, každý den pak dochází k novým útokům na civilisty a počet vysídlených Iráčanů stoupá. Proto je podle AI nezbytné, aby se jim dostalo koordinované pomoci mezinárodního společenství, irácké vlády a iráckého Kurdistánu.

Matka unesené dívky: Nemohla jsem nic dělat

Dokument dokládá např. masovou vraždu mužů a chlapců, k níž došlo v srpnu ve vesnici Kočo. „Nebyl v tom žádný řád, [bojovníci Islámského státu] prostě bez výběru naplnili svoje vozy lidmi,“ uvedl jeden z přeživších masakru. Said, který spolu se svým bratrem Khaledem také těsně unikl smrti, byl postřelen na pěti místech – třikrát do levého kolene, jednou do boku a do ramene. Masakr je připravil o sedm bratrů.

Další přeživší, Salem, který se dokázal ukrýt a přežít poblíž místa masakru 12 dní, popsal hrůzy naslouchání výkřikům bolesti těch, kdo byli raněni. „Někteří se nemohli hýbat a zachránit se, leželi tam v mukách a čekali na smrt. Zemřeli strašlivou smrtí. Já jsem se zvládl odplazit pryč, zachránil mě soused, muslim. Riskoval tím svůj život - je pro mě víc než bratr. Po 12 dní mi každou noc nosil jídlo a vodu. Nemohl jsem chodit, nemohl jsem doufat, že se dostanu pryč. Pro něj bylo čím dál tím nebezpečnější mě tam nechávat a pomáhat mi,“ uvedl muž, kterému se později podařilo uprchnout.

22. srpna 2014 byla ve městě Karakoš unesena křesťanská tříletá dívka Kristina Khoder ‘Abada. „Jeden z ozbrojenců mi ji vzal a odešel s ní v náručí. Plakala. Nemohla jsem nic dělat. Modlila jsem se k Bohu, aby ji brzy propustili a dovolili jí vrátit se. Nemohu spát, dokáži myslet jen na své děvčátko,“ uvedla podle dokumentu matka dítěte. Mnozí další křesťané byli také uneseni a dosud není o jejich osudu nic známo.

Tragédie historických rozměrů

Násilné vysídlení etnických a náboženských menšin, k nimž patří i nejstarší komunity regionu, např. křesťané, je podle AI „tragédií historických rozměrů“. Kromě ztrát na životech extremisté „způsobují nenapravitelné škody na tkanivu irácké společnosti a rozdmychávají etnické, sektářské a náboženské napětí v regionu i mimo něj“.

Mezi menšinami, proti nimž v severním Iráku probíhají útoky, jsou asyrští křesťané, turkmenští šíité, šabačtí šíité, jezídové, menšina kakai a mandejci. Útoky směřovaly také na mnoho Arabů a sunnitských muslimů.

K modlitbě za křesťany a jiné etnické a náboženské menšiny v zemi opakovaně vyzval papež František. Jeho osobní vyslanec, kard. Fernarndo Filoni, věřící v Iráku navštívil a předal jim dar papeže 1 milion dolarů.

(foto: Uprchlíci v Irbílu, CNA / www.ankawa.com)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022