Kardinál Erdö: Za rodinnými tragédiemi bývá zoufalá samota

V úvodní zprávě biskupské synody představil maďarský kardinál Péter Erdö shrnutí příspěvků, které do Říma předem zaslali synodní otcové. Takto sestavený materiál slouží zároveň jako podklad pro jednání účastníků. Biskupská synoda na téma rodin probíhá v Římě ve dnech 5. – 19. října 2014.
Publikováno: 6. 10. 2014 19:55

Vatikán: Na biskupské synodě je třeba mluvit otevřeně a zároveň s pokorou naslouchat druhým. V úvodní řeči k tomu dnes ráno přítomné vyzval papež František. Od neděle (5. října 2014) se ve Vatikánu 253 zástupců účastní biskupské synody na téma „Pastorační výzvy rodiny v kontextu evangelizace“.

„Je třeba říct všechno, co v Pánu vnímáme, že máme říct: bez lidských ohledů a bázlivosti. Současně je třeba s pokorou naslouchat a přijmout s otevřeným srdcem to, co řeknou bratři. S těmito dvěma postoji naplňujeme synodalitu,“ uvedl pontifik, který dále pokračoval: „Prosím vás tedy o tyto dva postoje bratří v Pánu: Hovořit s odvahou a naslouchat v pokoře. A dělejte to s klidem a pokojem, protože synoda se odehrává ´s Petrem a pod Petrem´ a přítomnost papeže je pro všechny zárukou a ochranou víry.“

Pondělní (6. října 2014) dopoledne biskupské synody bylo věnováno představení tzv. Zprávy před diskuzemi. Maďarský kardinál Péter Erdö, generální referent synody, v ní shrnul předem zaslané příspěvky jednotlivých synodních otců. Tento materiál bude po celý týden sloužit jako podklad pro jednání.

Evangelium rodiny a rodinná pastorace

Zpráva kardinála Pétera Erdö především vyzývá k nadějnému a milosrdnému pohledu na rodinu, k hlásání její velké hodnoty a krásy, neboť i přes své těžkosti není rodina „zastaralým modelem“. Podle maďarského arcibiskupa žijeme ve světě pouhých emocí, kde život není „projektem, nýbrž sérií momentů“, a člověk, zranitelný díky individualismu, „se bojí stabilního závazku“. Právě zde se evangelium rodiny nabízí jako „pomoc“, „uzdravující pravda“, která však má být předkládána „z pohledu těch, kdo mají nejvíce těžkostí s jeho naplňováním“.

Při pohledu na současnou krizi rodin je tedy třeba odmítnout „katastrofické scénáře nebo rezignaci“ v církvi. Církev čerpá z velkého dědictví, které je široce přijímáno, uvedl kardinál. Zatímco například naprostá většina katolíků nesouhlasí s genderovou ideologií nebo kladením homosexuálních svazků na roveň spojení muže a ženy, manželství a rodina jsou většinou vnímány jako „dědictví“ lidstva, které je třeba chránit, podporovat a bránit. I když je nauka církve mezi věřícími málo známá nebo praktikovaná, „neznamená to, že je zpochybňována“.

„Zvlášť to platí pro otázku nerozlučitelnosti manželství a jeho svátostného charakteru mezi věřícími. Učení o nerozlučitelnosti jako takové není zpochybňováno; tato nauka je ve většině případů také zachovávána i v pastoračním přístupu církve k těm, kterým se rozpadlo manželství a kteří hledají nový začátek. Na synodě se tedy nejedná o otázkách nauky, nýbrž o praktických otázkách – jež jsou neoddělitelné od pravdy víry – o otázkách pastoračních,“ uvedl kardinál Erdö.

Odtud plyne potřeba větší formace snoubenců, aby si byli jasně vědomi jednak svátostné důstojnosti manželství založeného na „jednotě, věrnosti a plodnosti“, jednak své úlohy ve společnosti. Rodina je „školou lidství“, uvedl ostřihomský kardinál, i když ji ohrožuje mnoho faktorů: „Rodina je téměř poslední útulnou skutečností ve světě určovaném takřka výhradně penězi a technikou. Nová kultura rodiny může být výchozím bodem pro novou obnovu lidské společnosti.“ Proto církev podporuje rodinu, i když se tato podpora neobejde bez „aktivního nasazení států“.

Obtížné rodinné situace

Co se týká těch, kdo žijí v obtížných rodinných situacích, kardinál Erdö zdůraznil potřebu, aby se v církvi cítili jako v „otcovském domě“. Je třeba vytvořit „nový a adekvátní způsob rodinné pastorace“, především aby se tito lidé cítili být milováni Bohem a církevním společenstvím, v optice, která však nesmazává „pravdu a spravedlnost“: „Milosrdenství neruší závazky, které mají původ v manželském poutu. Ty trvají, i když lidská láska ochabne nebo vyhasne. To znamená, že v případě dokonaného svátostného manželství, po rozvodu, a pokud je první druh naživu, není možné uzavřít druhé manželství uznané církví,“ vysvětlil kardinál.

Vzhledem k mnoha těžkým životním situacím – rozvody, civilní manželství, soužití – je třeba vytvořit „jasné pastorační směrnice“, aby mohli pastýři jednotlivých společenství pomoci párům, jež prožívají těžkosti, a vyhnuli se přitom řešením stylu „udělej si sám“, dodal Mons. Erdö. Co se týká rozvedených a znovu sezdaných lidí, bylo by „zavádějící soustředit se pouze na otázku přijímání svátostí“. Je totiž třeba vnímat věci v širším kontextu přípravy na manželství a pomoci párům, aby porozuměly důvodům selhání prvního svazku a případně rozpoznaly důvody jeho neplatnosti.

Podle kardinál Erdö je třeba „uvědomit si rozdíl mezi tím, kdo zaviněně rozbil manželství, a kdo byl opuštěn. Těchto posledních jmenovaných lidí by se měla církev ujmout zvláštním způsobem. Rozvedení a znovu sezdaní lidé paří k církvi. Potřebují a mají právo být doprovázeni svými pastýři.“

Vzhledem k malému povědomí, které mají o svátosti manželství mnozí lidé, a s ohledem na současnou „rozvodovou mentalitu“ není riskantní považovat mnohá manželství uzavřená v kostele za neplatně uzavřená. Proto maďarský arcibiskup zmínil doporučení revidovat nutnost rozhodnutí dvou církevních soudů k prohlášení manželství za neplatné. Je však potřeba se přitom vyhnout „mechaničnosti a dojmu, že se uděluje ´rozvod´“, stejně jako „nespravedlivým a skandálním řešením“. Je také třeba zkoumat praxi některých pravoslavných církví v této oblasti.

Lidské vztahy, otázky počátku a konce života

V poslední části zprávy se kardinál Erdö věnoval otázkám týkajícím se počátku a konce lidského života. Lidský život je podle něj třeba chránit od početí až po přirozenou smrt. Otevřenost manželů k novému životu je „podstatnou částí a vnitřní nutností“ manželské lásky. Volba mnoha lidí na Západě nemít žádné děti, nebo je mít za každou cenu, zplošťuje lidskou svobodu:

„Přijetí života a převzetí odpovědnosti ve věci početí nového života a péče, kterou tento vyžaduje, je možné pouze tehdy, chápeme-li rodinu jako součást sítě vztahů, nikoliv jen jako izolovaný fragment. (…) Je stále důležitější neponechávat rodiny samotné, nýbrž doprovázet je a podporovat. (…) Za rodinnými tragédiemi je velmi často zoufalá samota, křik utrpení, kterého si nikdo nevšiml,“ uvádí Mons. Erdö.

Je proto potřeba „znovu objevit smysl pro konkrétní solidaritu“ a překonat tak „privatizaci citů“, která bere rodině její smysl a ponechává její osud pouze v rukou jednotlivce. Je třeba vytvořit – i na institucionální úrovni – podmínky, které usnadní přijetí dítěte či pomoc starému člověku. Církev se dále musí zvlášť věnovat výchově v citové a sexuální oblasti, vysvětlovat její hodnotu a vyhnout se přitom „banalizaci a povrchnosti“.

Jak uvedl kardinál Erdö v závěru, výzvou pro synodu je dokázat nově předložit světu – a nejen „okruhu praktikujících katolíků“ – krásu křesťanského poselství o manželství a rodině, dát „pravdivé a úplné odpovědi lásky“.

Tématu rodiny a aktuálním výzvám, které před ní stojí, se věnovali také evropští biskupové na plenárním zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), které v Římě skončilo v sobotu 4. října 2014. Účastníky, mezi nimiž byli i ukrajinský řeckokatolický vyšší arcibiskup Svjatoslav Ševčuk nebo latinský patriarcha Jeruzaléma Fouad Twal, přijal také papež František. Celá zpráva o setkání je na stránkách CCEE.

Celý text synodní Zprávy před diskuzemi kardinála Erdö naleznete na stránkách Tiskového střediska Svatého stolce.

(zdroj: Shrnutí Zprávy před diskuzemi vypracované Tiskovým střediskem Svatého stolce)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019

OSN připomíná Mezinárodní den obětí náboženského násilí

Letošní 22. srpen je prvním mezinárodním dnem vzpomínky na oběti násilných činů, motivovaných nenávistí vůči náboženství či víře. V květnu tohoto roku o tom rozhodlo Generální shromáždění OSN. Na pronásledování kvůli víře také upozorňuje mezinárodní křesťanská iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která se v ČR uskuteční ve středu 27. listopadu 2019. 
22.08.2019

Papež František: Nebuďme duchovními turisty

Na dnešní audienci se v aule Pavla VI. sešlo asi 8 000 lidí. Papež František se ve své katechezi „Všechno měli společné“ zamýšlel nad tématem sdílení hmotných statků, jak nás to učí církev ve Skutcích apoštolů, a vybídl, abychom nebyli jenom duchovními turisty, ale opravdovými křesťany.
21.08.2019