Případ faráře Toufara připomíná všechny oběti totality

Kardinál Dominik Duka ujišťuje Sdružení bývalých politických vězňů, že vyzvednutím ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara v žádném případě nebudou zneváženy ostatní oběti komunistického režimu. To potvrzuje i mluvčí královéhradeckého biskupství Lukáš Peška. Exhumace naopak přitáhne pozornost k otázce hromadných pohřebišť politických vězňů, doplňuje Duka. Arcibiskupství pražské a Biskupství královéhradecké tak reagují na včera (30. října 2014) zveřejněné obavy Sdružení.  
Publikováno: 31. 10. 2014 16:33

Praha/Hradec Králové: Sdružení bývalých politických vězňů nesouhlasí s plánovaným vyzvednutím ostatků faráře Josefa Toufara ze společného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Obává se, aby nedošlo k narušení místa posledního odpočinku a ke znevážení ostatních obětí komunismu uložených na hřbitově. Kardinál Duka ujišťuje členy sdružení, že nic takového nehrozí a není ani záměrem exhumace, která je součástí procesu blahořečení P. Toufara. Pražský arcibiskup sám koná každoroční rekviem za oběti totalitních zločinů a navštěvuje pietní místa. Byl by tím posledním, kdo by nedbal na zachování úcty k ostatkům jiných politických vězňů.

Exhumace by byl, slovy předsedy Sdružení Ladislava Bergmanna, „neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena. Pokud by se konala exhumace jedné oběti, musí se zároveň přistoupit k exhumaci a identifikaci lidí v ostatních hromadných hrobech, aby nedošlo k degradaci významu ostatních obětí komunismu,“ uvádí Bergmann ve svém tiskovém prohlášení.

Znevážení ostatních obětí komunismu však podle zástupců církve nehrozí a ani není záměrem exhumace. „Nejedná se plošný odkryv ani části hřbitova, ale jen jedné konkrétní šachty, kde má být uložen P. Josef Toufar. V této šachtě nejsou žádní další političtí vězni ani žádné další oběti represe oponentů režimu. Jsou zde uloženy ostatky lidí ze soudního lékařství,“ vysvětluje postulátor blahořečení kněze Toufara Tomáš Petráček a dodává, že všechny ostatky budou profesionálně a pietně uloženy do speciálních individuálních schrán, kterých bude při samotné exhumaci k dispozici přímo na místě dostatek. Po skončení výzkumu a identifikaci Toufarových ostatků budou ostatní opět pietně uloženy zpět. „Vyjmutí ostatků provedou profesionálně a citlivě archeologové a antropologové ve spolupráci se Správou hřbitovů Hlavního města Prahy. Po úvodních a závěrečných církevních obřadech bude místo uvedeno do původního stavu,“ zdůrazňuje Petráček.

Ladislav Bergmann v tiskovém prohlášení odmítajícím exhumaci dále uvádí, že „vzhledem ke skutečnosti, že exhumace ostatků Otce Toufara bude vyžadovat manipulaci s dalšími lidskými ostatky, mezi nimiž je také řada zavražděných komunistickým režimem, nelze k exhumaci přistoupit bez souhlasu příbuzných těchto obětí.“ Proto žádá, aby „se upustilo od záměru exhumace a nerušil se klid zde odpočívajících, nebo se provedla kompletní exhumace všech obětí pohřbených v hromadných hrobech". „K jiným politickým vězňům chybí dokumentace. K uložení těla P. Josefa Toufara je skoro zázračně dochovaná,“ odpovídá Tomáš Petráček.

Královéhradecký biskup Jan Vokál, v „jehož“ diecézi P. Josef Toufar za svého života působil, který inicioval knězovo blahořečení a s pražským magistrátem se na exhumaci dohodl, uvádí, že rodina komunisty umučeného duchovního s exhumací souhlasí, usilovala o ni už v roce 1968 a znovu po roce 1989. „Teprve nyní se to podařilo,“ říká Vokál. Vyjmutí a průzkum ostatků je navíc potřebné právě pro proces blahořečení, který církev zahájila v loňském roce. 

P. Josef Toufar byl brutálně utýrán v komunistickém žaláři, kam ho unesla tajná policie po takzvaném číhošťském zázraku, kdy se v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku při nedělní Toufarově mši záhadně rozhýbal kříž na oltáři. V době, kdy se režim pokoušel oslabit vliv církve ve společnosti, chtěli jeho představitelé této události z roku 1949 využít k zahájení politických procesů s duchovními. Ve snaze získat od P. Toufara nepravdivé doznání, že zázrak na popud Vatikánu zinscenoval, ho vyšetřovatelé ubili k smrti a neposkytli mu pomoc při doprovodných zdravotních potížích. Po převozu do pražské nemocnice 25. února 1950 zemřel.

Následně byl pod jménem Zoukal pohřben právě ve společném hrobě v pražských Ďáblicích.

(Zdroj: tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora, tiskový mluvčí Biskupství královéhradeckého Lukáš Peška, doc. Tomáš Petráček; foto: archiv Biskupství královéhradeckého)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022