Katedrála v době probouzení národů

V pátek 21. listopadu 2014 se od 13.00 hodin koná v Arcibiskupském paláci konference o fenoménu katedrály. Letošním tématem je Katedrála v době probouzení národů a kromě pražské katedrály bude v centru pozornosti také katedrála v Kolíně nad Rýnem. O ní promluví kardinál Meisner.

Praha: Letošní konference o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem bude již čtvrtým ročníkem setkání představitelů evropských katedrál. Tato setkání – v minulých letech jsme se věnovali katedrálám v Paříži, Krakově a Miláně - se snaží představit souvislost pražského metropolitního kostela s ostatními evropskými katedrálami a ukázat tak univerzalitu fenoménu katedrály, ale zároveň také jedinečnost té pražské. Tématem konference bude Katedrála v době probouzení národů a její účastníci si položí otázku, jak se jednotlivé fáze národního obrození zapsaly do dostavby katedrály, resp. jakou roli hrála tato dostavba v rámci národní otázky.

Svůj příspěvek přednesou emeritní kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner, správce kolínské katedrály Michael Hauck, filosof a sociolog prof. Miloš Havelka a kunsthistorička Taťána Petrasová. Večerní debaty se potom zúčastní také kardinál Dominik Duka. Konference, kterou pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta, Arcibiskupství pražské a CTU při KTF UK, je zároveň součástí oslav 670. výročí tzv. „položení základního kamene“ ke katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Snahy dovršit stavbu katedrály souvisí s kulturními, politickými, sekularizačními a národními pohyby 19. století a objevují se v celé Evropě. U Svatovítské katedrály se do popředí dostaly vlivy tradiční barokní zbožnosti (zejména ve spojení s kultem Jana Nepomuckého) a německého romantismu podníceného znovuobjevováním výtvarné hodnoty gotiky. Vliv měly příklady dostavby jiných evropských katedrál (Chartres, Notre-Dame v Paříži, Westminster atd.). Hlavním inspiračním zdrojem pro pražskou katedrálu a „sen o její dostavbě“ se ovšem stal právě dóm v Kolíně nad Rýnem.

V roce 1859 po několikaleté práci přípravné komise byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta. Ideu završit budování katedrály nerealizoval ani panovník ani církevní instituce, přestože jedním z nejvýznamnějších představitelů byl vedle hraběte Františka Thuna svatovítský kanovník Václav Michael Pešina. Oba obnovu katedrály chápali jako „svatý trojhlas“ náboženského, národního a uměleckého významu.

Přestože dostavba kolínského dómu a pražské katedrály probíhala v podobné dějinné atmosféře, existují mezi oběma zásadní rozdíly spočívající v motivech pro dostavbu, politizaci samotné události anebo vnímání tohoto podniku veřejností či různými konfesemi. Nepřehlédnutelná je také odlišná souvislost dostavby a národnostních otázek v obou zemích. Právě srovnání dvou historických příkladů by mělo pomoci objasnit některé zajímavé otázky významné i pro naši dobu. Skutečnost, že je souvislost katedrály a „národní myšlenky“ stále aktuální, není třeba dokazovat.

Program a registrace na www.apha.cz.

(Repro obrazu Karla Friedricha Schinkela: Středověké město u řeky, 1815, Nationalgalerie Berlin: Arcibiskupství pražské)