Exhumace P. Josefa Toufara

Příběh smrti Josefa Toufara, kněze z Vysočiny, obviněného za tzv. Číhošťský zázrak a umučeného komunistickou Státní bezpečností, je plný paradoxů, zvláštních souvislostí a překvapení. Přestože se StB snažila zamést za sebou veškeré stopy, zanechala řadu důkazů, které po více než šedesáti letech umožnily zahájit proces exhumace a důstojného uložení ostatků pátera Toufara, uvádí ve čtvrteční (20. listopadu 2014) tiskové zprávě Magistrát hl. m. Prahy.
Publikováno: 20. 11. 2014 17:27

Praha:  „Domníváme se, že exhumace těla umučeného kněze Josefa Toufara a jeho důstojné uložení je dalším významným mezníkem v úsilí o nápravu křivd a zneuctění, jehož se systematicky dopouštěl komunistický establishment. Tento případ může přivést pozornost k existenci dalších nedůstojných hrobů těchto obětí - nejen v Ďáblicích, ale i v Plzni, Horním Slavkově, Jáchymovsku apod. – a otevřít tak celospolečenskou diskuzi na toto téma,“ uvedl ve čtrvtek (20. listopadu 2014) primátor Tomáš Hudeček.

Jak uvádí tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, v případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu. 

Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. listopadu 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu či šachty. V případě třetí sondy byly postupně odkryty dvě svrchní vrstvy. Bylo tedy nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě (zhodnocení věku a pohlaví) opět uloženy. Co se týká ostatků, nalezených ve společném hrobě, jednalo se o těla nebo části těl, dovezených na ďáblický hřbitov z Anatomického a Patologického ústavu a z některých nemocnic.     

Se všemi ostatky bylo zacházeno naprosto eticky, s úctou a za řádného obřadu jsou již  uloženy na své původní místo.„Začínali jsme modlitbou, modlitbou bylo celé naše snažení provázeno, s modlitbou jsme zase ukládali těla zesnulých zpátky do země. Celá atmosféra byla pietní, soustředěná, až zbožná,“ uvedl postulátor procesu blahořečení z královéhradeckého biskupství Tomáš Petráček.  

V pátek 14. listopadu 2014 byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců.

 „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje Jan Krajsa, soudní lékař z Ústavu soudního lékařství v Brně. Předpokládaná identifikace nalezených ostatků má být ukončena v řádu týdnů až měsíců.

„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat ´promluvit tělo´, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci spisovatel Miloš Doležal.

(zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, ČBK)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019