Exhumace P. Josefa Toufara

Příběh smrti Josefa Toufara, kněze z Vysočiny, obviněného za tzv. Číhošťský zázrak a umučeného komunistickou Státní bezpečností, je plný paradoxů, zvláštních souvislostí a překvapení. Přestože se StB snažila zamést za sebou veškeré stopy, zanechala řadu důkazů, které po více než šedesáti letech umožnily zahájit proces exhumace a důstojného uložení ostatků pátera Toufara, uvádí ve čtvrteční (20. listopadu 2014) tiskové zprávě Magistrát hl. m. Prahy.
Publikováno: 20. 11. 2014 16:27

Praha:  „Domníváme se, že exhumace těla umučeného kněze Josefa Toufara a jeho důstojné uložení je dalším významným mezníkem v úsilí o nápravu křivd a zneuctění, jehož se systematicky dopouštěl komunistický establishment. Tento případ může přivést pozornost k existenci dalších nedůstojných hrobů těchto obětí - nejen v Ďáblicích, ale i v Plzni, Horním Slavkově, Jáchymovsku apod. – a otevřít tak celospolečenskou diskuzi na toto téma,“ uvedl ve čtrvtek (20. listopadu 2014) primátor Tomáš Hudeček.

Jak uvádí tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, v případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu. 

Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. listopadu 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu či šachty. V případě třetí sondy byly postupně odkryty dvě svrchní vrstvy. Bylo tedy nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě (zhodnocení věku a pohlaví) opět uloženy. Co se týká ostatků, nalezených ve společném hrobě, jednalo se o těla nebo části těl, dovezených na ďáblický hřbitov z Anatomického a Patologického ústavu a z některých nemocnic.     

Se všemi ostatky bylo zacházeno naprosto eticky, s úctou a za řádného obřadu jsou již  uloženy na své původní místo.„Začínali jsme modlitbou, modlitbou bylo celé naše snažení provázeno, s modlitbou jsme zase ukládali těla zesnulých zpátky do země. Celá atmosféra byla pietní, soustředěná, až zbožná,“ uvedl postulátor procesu blahořečení z královéhradeckého biskupství Tomáš Petráček.  

V pátek 14. listopadu 2014 byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců.

 „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje Jan Krajsa, soudní lékař z Ústavu soudního lékařství v Brně. Předpokládaná identifikace nalezených ostatků má být ukončena v řádu týdnů až měsíců.

„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat ´promluvit tělo´, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci spisovatel Miloš Doležal.

(zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, ČBK)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

TOP - Týden otevřených kostelů v Hradci Králové

Týden otevřených kostelů (TOK), pokud to vládní nařízení dovolí, se letos uskuteční v Hradci Králové ve dnech 23. - 30. 5. 2021. Projekt má za cíl představit křesťanství a ukázat co nejširší rozsah jeho aktivit a tím pomoci odbourat zažité předsudky, rozšířit povědomí o historicko-kulturním dědictví křesťanství, které nabízejí sakrální stavby a praktické připomenutí toho, že jsou centrem společenského a kulturního života města i dnes.
16.04.2021

Blahořečení P. Dominika Zavřela můžete sledovat živě na TV Noe

V sobotu 17. dubna 2021 od 10.30 se ve Vatikánu bude konat mše svatá s blahořečením Simona Cadrona a druhů mezi které patřil i P. Dominik Zavřel pocházející z Chodova u Prahy. Bohoslužbu bude živě přenášet TV Noe.
16.04.2021

Papež František: Svatost není pro “specialisty na božské záležitosti"

Modlitba, skutky lásky a povolání ke svatosti – o těchto základních kamenech řeholního života mluvil papež František ve videoposelství k účastníkům kongresu uspořádaného k padesátému výročí prohlášení svaté Terezie od Ježíše za učitelku církve.
16.04.2021

Výzvy REACT pro oblast zdravotnictví

ŘO IROP vyhlásil 15. dubna 2021 výzvy IROP pro oblast zdravotnictví. Jedná se o 3 oblasti zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb, rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty a rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby.
16.04.2021

Vychází nová kniha arcibiskupa Jana Graubnera

V Karmelitánském nakladatelství vychází kniha Zbožnost je užitečná ke všemu, jejíž autorem je olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. V publikaci autor vzpomíná i na svůj boj s nemocí covid-19 v prosinci loňského roku.
15.04.2021