Exhumace P. Josefa Toufara

Příběh smrti Josefa Toufara, kněze z Vysočiny, obviněného za tzv. Číhošťský zázrak a umučeného komunistickou Státní bezpečností, je plný paradoxů, zvláštních souvislostí a překvapení. Přestože se StB snažila zamést za sebou veškeré stopy, zanechala řadu důkazů, které po více než šedesáti letech umožnily zahájit proces exhumace a důstojného uložení ostatků pátera Toufara, uvádí ve čtvrteční (20. listopadu 2014) tiskové zprávě Magistrát hl. m. Prahy.
Publikováno: 20. 11. 2014 17:27

Praha:  „Domníváme se, že exhumace těla umučeného kněze Josefa Toufara a jeho důstojné uložení je dalším významným mezníkem v úsilí o nápravu křivd a zneuctění, jehož se systematicky dopouštěl komunistický establishment. Tento případ může přivést pozornost k existenci dalších nedůstojných hrobů těchto obětí - nejen v Ďáblicích, ale i v Plzni, Horním Slavkově, Jáchymovsku apod. – a otevřít tak celospolečenskou diskuzi na toto téma,“ uvedl ve čtrvtek (20. listopadu 2014) primátor Tomáš Hudeček.

Jak uvádí tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, v případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu. 

Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. listopadu 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu či šachty. V případě třetí sondy byly postupně odkryty dvě svrchní vrstvy. Bylo tedy nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě (zhodnocení věku a pohlaví) opět uloženy. Co se týká ostatků, nalezených ve společném hrobě, jednalo se o těla nebo části těl, dovezených na ďáblický hřbitov z Anatomického a Patologického ústavu a z některých nemocnic.     

Se všemi ostatky bylo zacházeno naprosto eticky, s úctou a za řádného obřadu jsou již  uloženy na své původní místo.„Začínali jsme modlitbou, modlitbou bylo celé naše snažení provázeno, s modlitbou jsme zase ukládali těla zesnulých zpátky do země. Celá atmosféra byla pietní, soustředěná, až zbožná,“ uvedl postulátor procesu blahořečení z královéhradeckého biskupství Tomáš Petráček.  

V pátek 14. listopadu 2014 byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců.

 „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje Jan Krajsa, soudní lékař z Ústavu soudního lékařství v Brně. Předpokládaná identifikace nalezených ostatků má být ukončena v řádu týdnů až měsíců.

„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat ´promluvit tělo´, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci spisovatel Miloš Doležal.

(zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, ČBK)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Celostátní akce Den Charity začala. Ukážeme vám, co dokážeme

Pojďme a oslavme to spolu! Bohoslužby, dny otevřených dveří i kulturní akce pořádané u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), patrona moderní charitní práce, se i letos konají od poloviny září až do listopadu. Epidemiologická situace podobným podnikům nepřeje, ale většina naplánovaných událostí proběhne, samozřejmě za dodržení všech bezpečnostních doporučení. „Máme čím se pochlubit, ale bez zájemců, příznivců a dárců, kteří naši práci podporují, bychom naši práci dělat nemohli,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.
25.09.2020

Před jedenácti lety navštívil papež Benedikt XVI. Českou republiku

Je tomu již 11 let, co Českou republiku navštívil papež Benedikt XVI. Připomeňme si hlavní body programu Svatého otce při jeho 13. apoštolské cestě, která se konala od 26. - 28. září 2009 a šlo o čtvrtou a poslední návštěvu hlavy katolické církve v naší zemi.
25.09.2020

Národní svatováclavská pouť 2020

Aktualizace: Na četné dotazy věřících bychom vás chtěli informovat, že se Svatováclavská pouť bude konat. Upozorňujeme však poutníky, že je nezbytné, aby si s sebou vzali roušky.
24.09.2020

Kardinál Parolin: OSN potřebuje oživující návrat k původnímu duchu

Vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin vystoupil na virtuální platformě shromáždění OSN v rámci mítinku na nejvyšší úrovni připomínajícího 75. výročí založení této instituce. Zrekapituloval dějinnou roli a očekávání, s nimiž se k nejvyšší mezinárodní instituci obracejí lidé z celého světa, nepřehlédl však ani její limity: OSN zraňovala sama sebe, kdykoli partikulární zájmy převážily nad obecným dobrem, zdůraznil kardinál Parolin.
24.09.2020

Kardinál Czerny: Den migrantů věnován i těm, kdo trpí důsledky pandemie

Ve tvářích vnitřních přesídlenců můžeme zahlédnout krásu Ježíšovu. Z této myšlenky vycházel kardinál Michael Czerny, podsekretář vatikánské sekce pro migranty a uprchlíky, při svém setkání s představiteli Unie vyšších představených ženských řeholních kongregací (UISG) a Jezuitské služby uprchlíků (JRS) ve středu 23. září.
24.09.2020