Exhumace P. Josefa Toufara

Příběh smrti Josefa Toufara, kněze z Vysočiny, obviněného za tzv. Číhošťský zázrak a umučeného komunistickou Státní bezpečností, je plný paradoxů, zvláštních souvislostí a překvapení. Přestože se StB snažila zamést za sebou veškeré stopy, zanechala řadu důkazů, které po více než šedesáti letech umožnily zahájit proces exhumace a důstojného uložení ostatků pátera Toufara, uvádí ve čtvrteční (20. listopadu 2014) tiskové zprávě Magistrát hl. m. Prahy.
Publikováno: 20. 11. 2014 17:27

Praha:  „Domníváme se, že exhumace těla umučeného kněze Josefa Toufara a jeho důstojné uložení je dalším významným mezníkem v úsilí o nápravu křivd a zneuctění, jehož se systematicky dopouštěl komunistický establishment. Tento případ může přivést pozornost k existenci dalších nedůstojných hrobů těchto obětí - nejen v Ďáblicích, ale i v Plzni, Horním Slavkově, Jáchymovsku apod. – a otevřít tak celospolečenskou diskuzi na toto téma,“ uvedl ve čtrvtek (20. listopadu 2014) primátor Tomáš Hudeček.

Jak uvádí tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, v případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu. 

Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. listopadu 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu či šachty. V případě třetí sondy byly postupně odkryty dvě svrchní vrstvy. Bylo tedy nutné vyzvednout i kosterní ostatky dalších osob, které byly po antropologickém posouzení na místě (zhodnocení věku a pohlaví) opět uloženy. Co se týká ostatků, nalezených ve společném hrobě, jednalo se o těla nebo části těl, dovezených na ďáblický hřbitov z Anatomického a Patologického ústavu a z některých nemocnic.     

Se všemi ostatky bylo zacházeno naprosto eticky, s úctou a za řádného obřadu jsou již  uloženy na své původní místo.„Začínali jsme modlitbou, modlitbou bylo celé naše snažení provázeno, s modlitbou jsme zase ukládali těla zesnulých zpátky do země. Celá atmosféra byla pietní, soustředěná, až zbožná,“ uvedl postulátor procesu blahořečení z královéhradeckého biskupství Tomáš Petráček.  

V pátek 14. listopadu 2014 byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců.

 „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje Jan Krajsa, soudní lékař z Ústavu soudního lékařství v Brně. Předpokládaná identifikace nalezených ostatků má být ukončena v řádu týdnů až měsíců.

„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat ´promluvit tělo´, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci spisovatel Miloš Doležal.

(zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, ČBK)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020