Adolf Kajpr oceněn in memoriam

Jezuitský kněz Adolf Kajpr byl 13. listopadu večer vyznamenán in memoriam Cenou Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Slavnostní událost se uskutečnilo v reprezentačních prostorách Staroměstské radnice. Ocenění a pamětní medaili „Za svobodu a demokracii“ převzal od náměstka pražského primátora Jiřího Nouzy a ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry mladý jezuita Ladislav Nosek. Součástí slavnostního večera bylo také vystoupení Spirituál kvintetu.
Publikováno: 21. 11. 2014 13:15

Praha: Cenu Václava Bendy dostalo vedle jezuitského novináře a intelektuála Adolfa Kajpra i dalších 15 osobností. Mezi nimi byl i emeritní profesor Evangelické teologické fakulty UK Ladislav Hejdánek, filosof a jeden z prvních mluvčích Charty 77, nebo polský kunsthistorik, disident a pozdější politik Mirosłav Jasiński, ale také nedávno zesnulí katoličtí intelektuálové Marie Kaplanová a Petr Příhoda.

Adolf Kajpr vstoupil v mládí do Tovaryšstva Ježíšova. Po dvou letech noviciátu studoval filosofii v Belgii, a následně teologii v Innsbrucku. Po návratu do Prahy působil v pastoraci a věnoval se také publicistice, psal do novin, měl promluvy v rozhlase. Za protektorátu se díky své novinářské činnosti dostal do sporu s nacistickou ideologií. Byl uvězněn na Pankráci, prošel také Malou pevností Terezín a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. Po válce se vrátil do české metropole a začal redigovat týdeník pro mládež Dorost, později časopis Katolík, určený pro katolickou inteligenci. Nevyhýbal se palčivým byť nepopulárním tématům, kritizoval například etický rozměr odsunu německého obyvatelstva a odvážně se zastával svobody svědomí.

V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na dvanáct let vězení. Postupně vystřídal žaláře na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově. Zemřel na následky druhého infarktu ve vězení, kde se mu nedostalo lékařské pomoci. Pohřben byl na vězeňském hřbitově a teprve v roce 1968 byly jeho ostatky uloženy do řádové hrobky na Vyšehradě. V roce 1992 byl plně rehabilitován.

(autor: Jan Regner, jesuit.cz)

Související články

Další aktuality

Mel Gibson připravuje film Vzkříšení Krista

Ve Svatém týdnu příštího roku se má objevit v kinech celého světa nový film Mela Gibsona „Vzkříšení Krista“ (The Resurrection of Christ). Naváže na slavné filmové ztvárnění Kristových pašíjí z roku 2004 (The Passion, česky Umučení Ježíše Krista) a to jak stylem tak obsazením.
20.08.2019

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019