Adolf Kajpr oceněn in memoriam

Jezuitský kněz Adolf Kajpr byl 13. listopadu večer vyznamenán in memoriam Cenou Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Slavnostní událost se uskutečnilo v reprezentačních prostorách Staroměstské radnice. Ocenění a pamětní medaili „Za svobodu a demokracii“ převzal od náměstka pražského primátora Jiřího Nouzy a ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry mladý jezuita Ladislav Nosek. Součástí slavnostního večera bylo také vystoupení Spirituál kvintetu.
Publikováno: 21. 11. 2014 13:15

Praha: Cenu Václava Bendy dostalo vedle jezuitského novináře a intelektuála Adolfa Kajpra i dalších 15 osobností. Mezi nimi byl i emeritní profesor Evangelické teologické fakulty UK Ladislav Hejdánek, filosof a jeden z prvních mluvčích Charty 77, nebo polský kunsthistorik, disident a pozdější politik Mirosłav Jasiński, ale také nedávno zesnulí katoličtí intelektuálové Marie Kaplanová a Petr Příhoda.

Adolf Kajpr vstoupil v mládí do Tovaryšstva Ježíšova. Po dvou letech noviciátu studoval filosofii v Belgii, a následně teologii v Innsbrucku. Po návratu do Prahy působil v pastoraci a věnoval se také publicistice, psal do novin, měl promluvy v rozhlase. Za protektorátu se díky své novinářské činnosti dostal do sporu s nacistickou ideologií. Byl uvězněn na Pankráci, prošel také Malou pevností Terezín a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. Po válce se vrátil do české metropole a začal redigovat týdeník pro mládež Dorost, později časopis Katolík, určený pro katolickou inteligenci. Nevyhýbal se palčivým byť nepopulárním tématům, kritizoval například etický rozměr odsunu německého obyvatelstva a odvážně se zastával svobody svědomí.

V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na dvanáct let vězení. Postupně vystřídal žaláře na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově. Zemřel na následky druhého infarktu ve vězení, kde se mu nedostalo lékařské pomoci. Pohřben byl na vězeňském hřbitově a teprve v roce 1968 byly jeho ostatky uloženy do řádové hrobky na Vyšehradě. V roce 1992 byl plně rehabilitován.

(autor: Jan Regner, jesuit.cz)

Související články

Další aktuality

Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Svatopetrské náměstí zalité sluncem dnes v poledne zarámovalo shromáždění asi třiceti tisíc poutníků, kteří se sešli k modlitbě s papežem.
19.01.2020

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020