Adolf Kajpr oceněn in memoriam

Jezuitský kněz Adolf Kajpr byl 13. listopadu večer vyznamenán in memoriam Cenou Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Slavnostní událost se uskutečnilo v reprezentačních prostorách Staroměstské radnice. Ocenění a pamětní medaili „Za svobodu a demokracii“ převzal od náměstka pražského primátora Jiřího Nouzy a ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry mladý jezuita Ladislav Nosek. Součástí slavnostního večera bylo také vystoupení Spirituál kvintetu.
Publikováno: 21. 11. 2014 12:15

Praha: Cenu Václava Bendy dostalo vedle jezuitského novináře a intelektuála Adolfa Kajpra i dalších 15 osobností. Mezi nimi byl i emeritní profesor Evangelické teologické fakulty UK Ladislav Hejdánek, filosof a jeden z prvních mluvčích Charty 77, nebo polský kunsthistorik, disident a pozdější politik Mirosłav Jasiński, ale také nedávno zesnulí katoličtí intelektuálové Marie Kaplanová a Petr Příhoda.

Adolf Kajpr vstoupil v mládí do Tovaryšstva Ježíšova. Po dvou letech noviciátu studoval filosofii v Belgii, a následně teologii v Innsbrucku. Po návratu do Prahy působil v pastoraci a věnoval se také publicistice, psal do novin, měl promluvy v rozhlase. Za protektorátu se díky své novinářské činnosti dostal do sporu s nacistickou ideologií. Byl uvězněn na Pankráci, prošel také Malou pevností Terezín a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. Po válce se vrátil do české metropole a začal redigovat týdeník pro mládež Dorost, později časopis Katolík, určený pro katolickou inteligenci. Nevyhýbal se palčivým byť nepopulárním tématům, kritizoval například etický rozměr odsunu německého obyvatelstva a odvážně se zastával svobody svědomí.

V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na dvanáct let vězení. Postupně vystřídal žaláře na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově. Zemřel na následky druhého infarktu ve vězení, kde se mu nedostalo lékařské pomoci. Pohřben byl na vězeňském hřbitově a teprve v roce 1968 byly jeho ostatky uloženy do řádové hrobky na Vyšehradě. V roce 1992 byl plně rehabilitován.

(autor: Jan Regner, jesuit.cz)

Související články

Další aktuality

Díky finanční podpoře České biskupské konference získalo 117 iráckých domácností zdroj obživy

Válka v Iráku skončila již před několik lety, velké množství Iráčanů se však stále potýká s následky mnohaletého konfliktu, především ztrátou domova a zdrojů obživy. Řada z nich přišla ve válce takřka o všechno a stojí před nelehkou výzvou, jak zajistit obnovu svých hospodářství, podnikání a živobytí. Stejně náročná je situace i pro navrátilce do válkou zpustošené oblasti Ninive, centra iráckých křesťanů. Česká biskupská konference vloni věnovala na obnovu této oblasti 15 milionů korun, díky nimž se podařilo pomoci 117 iráckým domácnostem zajistit trvalý zdroj obživy.
24.09.2021

Papež František zahájil zasedání evropských biskupů

Ve včerejší podvečer předsedal papež František u oltáře Katedry ve Vatikánské bazilice mši svaté, která zahájila plenární zasedání Rady evropských biskupských konferencí (potrvá do 26. 9.).
24.09.2021

Pavel Svoboda: Svoboda vyznání se týká každého člověka, i nevěřícího

Pavel Svoboda je bývalým europoslancem za KDU-ČSL, expertem na evropské právo a „otcem“ Červené středy v České republice. Mezinárodní akce Červená středa se letos v České republice uskuteční již počtvrté, a to 24. listopadu, kdy se po celé zemi, ale také ve světě, rozsvítí načerveno stovky budov, modliteben a kostelů. Proč si pronásledované pro víru připomínáme a odkud se tato připomínka vzala?
23.09.2021

Papež přijal křesťany, kteří uprchli z Afghánistánu

Vatikán. Před středeční generální audiencí se papež František setkal s asi patnácti lidmi, včetně sedmi dětí, kteří mu vyprávěli o svém útěku z Afgánistánu do Itálie: „Čtyři dny a noci jsme byli zavření ve sklepě ze strachu, že nás zatknou.“ Zprávu o setkání přináší dnešní vydání deníku Svatého stolce, L´Osservatore Romano.
23.09.2021

Celostátní akce Den Charity začala. Předvedeme vám, co umíme

Oslavme to spolu! V těchto dnech probíhá série akcí u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), patrona moderní charitní práce. Dny otevřených dveří, kulturní akce, či bohoslužby se konají od začátku září a pokračují i během října. „Máme čím se pochlubit, ale bez zájemců, příznivců a dárců, kteří nás podporují, bychom svoji práci dělat nemohli,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo a předem děkuje návštěvníkům akcí za dodržení všech platných bezpečnostních pravidel.
23.09.2021