Adolf Kajpr oceněn in memoriam

Jezuitský kněz Adolf Kajpr byl 13. listopadu večer vyznamenán in memoriam Cenou Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Slavnostní událost se uskutečnilo v reprezentačních prostorách Staroměstské radnice. Ocenění a pamětní medaili „Za svobodu a demokracii“ převzal od náměstka pražského primátora Jiřího Nouzy a ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry mladý jezuita Ladislav Nosek. Součástí slavnostního večera bylo také vystoupení Spirituál kvintetu.
Publikováno: 21. 11. 2014 13:15

Praha: Cenu Václava Bendy dostalo vedle jezuitského novináře a intelektuála Adolfa Kajpra i dalších 15 osobností. Mezi nimi byl i emeritní profesor Evangelické teologické fakulty UK Ladislav Hejdánek, filosof a jeden z prvních mluvčích Charty 77, nebo polský kunsthistorik, disident a pozdější politik Mirosłav Jasiński, ale také nedávno zesnulí katoličtí intelektuálové Marie Kaplanová a Petr Příhoda.

Adolf Kajpr vstoupil v mládí do Tovaryšstva Ježíšova. Po dvou letech noviciátu studoval filosofii v Belgii, a následně teologii v Innsbrucku. Po návratu do Prahy působil v pastoraci a věnoval se také publicistice, psal do novin, měl promluvy v rozhlase. Za protektorátu se díky své novinářské činnosti dostal do sporu s nacistickou ideologií. Byl uvězněn na Pankráci, prošel také Malou pevností Terezín a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. Po válce se vrátil do české metropole a začal redigovat týdeník pro mládež Dorost, později časopis Katolík, určený pro katolickou inteligenci. Nevyhýbal se palčivým byť nepopulárním tématům, kritizoval například etický rozměr odsunu německého obyvatelstva a odvážně se zastával svobody svědomí.

V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na dvanáct let vězení. Postupně vystřídal žaláře na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově. Zemřel na následky druhého infarktu ve vězení, kde se mu nedostalo lékařské pomoci. Pohřben byl na vězeňském hřbitově a teprve v roce 1968 byly jeho ostatky uloženy do řádové hrobky na Vyšehradě. V roce 1992 byl plně rehabilitován.

(autor: Jan Regner, jesuit.cz)

Související články

Další aktuality

Charita pomáhá obětem bojů z Náhorního Karabachu

Až 20 tisíc obyvatel Náhorního Karabachu muselo opustit své domovy kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu, který se rozhořel mezi Arménií a Ázerbájdžánem o nadvládu nad tímto územím. Charita Česká republika proto posílá na pomoc běžencům, kteří se uchýlili do Arménie, 5 tisíc eur (přes 130 tisíc Kč) ze svého krizového fondu. Peníze budou předány naší sesterské Charitě Arménie, která v oblasti poskytuje pomoc lidem v nouzi.
30.10.2020

Slovo brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho ke slavnosti Všech svatých

U příležitosti nedělní slavnosti Všech svatých vám přinášíme video a pastýřský list brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho „Všichni jsme na cestě ke svatosti“.
30.10.2020

Dialog katolické církve s judaismem se rozvíjí již pětapadesát let

Před pětapadesáti lety byla zveřejněna koncilní deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate, která zahájila oficiální dialog katolické církve s judaismem. Kardinál Kurt Koch, zodpovědný za ekumenický a meziboženský dialog, který předsedá Komisi pro náboženské vztahy s judaismem, v této souvislosti zaslal list Mezinárodnímu židovskému výboru pro mezináboženské konzultace (IJCIC), tedy partneru, který ze strany judaismu vede dialog se Svatým stolcem a který odpověděl vlastním poselstvím.
30.10.2020

K brutálnímu útoku v Nice: Papež nablízku truchlícím

„Papež byl informován o situaci a je nablízku truchlícímu katolickému společenství,“ čteme ve vatikánském tiskovém prohlášení k teroristickému útoku, při němž ve čtvrtek ráno v katedrále Notre-Dame v Nice třiadvacetiletý islamista zabil tři lidi a několik dalších zranil..
30.10.2020

Františkův sen o Evropě

Papež František v dopise vatikánskému státnímu sekretáři, kardinálu Pietru Parolinovi, připomíná historii a hodnoty evropského kontinentu a vyslovuje své přání o bratrství a solidaritě mezi národy v době, která je poznamenaná individualistickými tendencemi. Dopis byl napsán k příležitosti 40. výročí vzniku Komise episkopátů Evropských společenství (COMECE), 50. výročí ustanovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Evropskou unií a 50. výročí přítomnosti Svatého stolce jako stálého pozorovatele při Radě Evropy.
30.10.2020