Nové číslo MKR Communio se věnuje jednotě církve

Tajemství jednoty církve je spojujícím tématem nového čísla Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 72).
Publikováno: 21. 11. 2014 14:36

Poté, co minulá čísla věnovala pozornost ostatním třem „známkám církve“, jimž jsou svatost (sv. 69), katolicita a apoštolskost (sv. 63), klade si tento svazek za cíl představit čtenáři hlavní linie současné teologické reflexe a stěžejní otázky života dnešní církve ve vztahu k její jednotě.

Základní kontext těchto úvah, jak vystihuje úvodní Editorial, tvoří napětí mezi univerzálním charakterem jedné církve, kterou založil Kristus, a světem globální komunikace coby modelem života a fungování soudobé společnosti.

Úvodní stať Roberta Svatoně předkládá v duchu standardní katolické ekleziologie čtyři směry pohledu na jednotu církve: z perspektivy univerzálního plánu spásy, v souvislosti s katolicitou církve, ve vztahu ke společenství Nejsvětější Trojice a ve spojitosti se slavením svátosti eucharistie.

Následující úvahy kardinála Kurta Kocha, který stojí od r. 2010 v čele Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů, zasazují diskurz o jednotě církve do souvislostí ekumenismu coby hnutí za nalezení plné a viditelné jednoty všech pokřtěných. Jeho článek upozorňuje především na úskalí rozdílného pojetí jednoty církve v rámci různých konfesních ekleziologií.

Roberto Repole, předseda Italské teologické asociace (ATI), upozorňuje na to, jak koncilní pojetí církve, která je svátostí jednoty uprostřed světa, ztělesňuje apel na misijní rozměr jejího života a působení. Zvláště aktuální je dnes přitom výzva k solidaritě s těmi, kdo se v globální společnosti nacházejí na jejím okraji.

Christian Stoll z teologické fakulty Vídeňské univerzity se zamýšlí nad aktuálností myšlenek o papežství, které právě před čtyřiceti lety formuloval ve své knize Protiřímský afekt, Hans Urs von Balthasar. I dnes se podle něj ukazuje, že spíše nežli emotivně vyhrocená kontroverze o úloze papeže prospívá jednotě církevního společenství důraz na požadavek lásky.

Období přechodu od pontifikátu Benedikta XVI. k prvním krokům nového papeže Františka tvoří rámec úvah vídeňského profesora dogmatické teologie Jana-Heinera Tücka. Jeho příspěvek se zaměřuje především na hledání cest k tomu, jak účinně propojit v životě církve výkon primátu s myšlenkou biskupské kolegiality.

Dnes již zesnulý Emanuel Lanne, který žil jako benediktýn v belgickém opatství Chevetogne, jež hraje významnou úlohu ve sblížení s křesťanským Východem, vznáší otázku po úloze východních církví sjednocených s Římem. Jedná se přitom o téma, které v katolicko-pravoslavném dialogu stále patří k těm nejožehavějším.

Závěrečný článek bonnského katolického teologa Karla-Heinze Menkeho umožňuje nahlédnout do souvislostí vzniku poslední – mariologické – kapitoly koncilní konstituce o církvi Lumen gentium, a objevit její ekleziologickou i ekumenickou důležitost a význam.

Jak je obvyklé, rovněž tento nový svazek MKR Communio lze získat v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.

(autor: Robert Svatoň)

Související články

Další aktuality

Katolická sexuální morálka – ukazatel na cestě ke štěstí

Přinášíme vám překlad textu Mons. Dominika Schwaderlappa, pomocného biskupa arcidiecéze Kolín nad Rýnem, který vyšel na webových stránkách německého magazínu Die Tagespost.
15.10.2019

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019