Pražská katedrála byla vždy především křesťanským kostelem

Při příležitosti 670. výročí položení základního kamene chrámu sv. Víta se na pražském arcibiskupství konala 21. listopadu 2014 již čtvrtá mezinárodní konference zabývající se fenoménem katedrály, letos na téma Katedrála v době probouzení národů. O kolínském dómu sv. Petra a jeho dostavbě v 19. století promluvil kardinál Joachim Meisner.
Publikováno: 25. 11. 2014 11:25

Praha: Letošní konference o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem byla již čtvrtým ročníkem setkání představitelů evropských katedrál. Tato setkání – v minulých letech věnovaná katedrálám v Paříži, Krakově a Miláně - se snaží představit souvislost pražského metropolitního kostela s ostatními evropskými katedrálami, a ukázat tak univerzalitu fenoménu katedrály, ale zároveň také jedinečnost té pražské. Tématem konference, pořádané Arcibiskupstvím pražským, Metropolitní kapitulou a Centrem teologie umění při KTF UK, tentokrát byla „Katedrála v době probouzení národů“.

Účastníci konference si položili otázku, jak se jednotlivé fáze národního obrození zapsaly do dostavby katedrály, resp. jakou roli hrála tato dostavba v rámci národní otázky a to jak v Praze, tak v Kolíně nad Rýnem. Celé odpoledne lze snad shrnout do závěru, že zatímco kolínská katedrála po jistou dobu skutečně hrála roli národního památníku, pražská katedrála nikdy symbolem národa v etnickém slova smyslu nebyla. Její dostavba byla vždy ponejvíce věcí věřících křesťanů a můžeme o ní mluvit spíše jako o symbolu státnosti.

Snahy dovršit stavbu katedrály souvisely s kulturními, politickými, sekularizačními a národními pohyby 19. století a objevují se v celé Evropě. U Svatovítské katedrály se do popředí dostaly vlivy tradiční barokní zbožnosti (zejména ve spojení s kultem Jana Nepomuckého) a německého romantismu podníceného znovuobjevováním výtvarné hodnoty gotiky. Vliv měly příklady dostavby jiných evropských katedrál (Chartres, Notre-Dame v Paříži, Westminster atd.). Hlavním inspiračním zdrojem pro pražskou katedrálu a „sen o její dostavbě“ se ovšem stal právě dóm v Kolíně nad Rýnem.

Organizátoři proto do Prahy pozvali dva vzácné hosty právě z tohoto německého města. Byli jimi kolínský emeritní arcibiskup kardinál Joachim Meisner a hlavní katedrální architekt a ředitel katedrální huti kolínského dómu dr. Michael Hauck. Zatímco první přednášející od okamžiku počátku dostavby došel až do současnosti, aby konstatoval, že dnes je kolínská katedrála již jen katolickým chrámem a samozřejmě významnou kulturní památkou, druhý příspěvek se soustředil zejména na kulturně-politické souvislosti 19. století.

Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta byla založena až v roce 1859, tedy později, než spolek pro dokončení katedrály v Kolíně. Ideu završit budování katedrály nerealizoval ani panovník, ale ani církevní instituce, přestože jedním z nejvýznamnějších představitelů byl vedle hraběte Františka Thuna svatovítský kanovník Václav Michael Pešina. Oba obnovu katedrály chápali jako „svatý trojhlas“ náboženského, národního a uměleckého významu.

O tom, jakou roli hrála při rozhodování dostavby idea národa a jakou roli hrála politika Habsburků, či jak na vnímání katedrály a její dostavby působily poměry 19. století v českých zemích, hovořili prof. Miloš Havelka a dr. Taťána Petrasová. První přednášející nastínil tři ideje, které měly vliv na dostavbu katedrály. Podle něho to byly historismus, tedy romantický postoj vůči minulosti, bohemismus (vlastenectví vztahující se k zemskému pojetí národa) a reformní katolicismus, piaristické osvícenství, které nad rozdíl od francouzského osvícenství nebylo zaměřené proti náboženství. Dr. Petrasová se ve svém příspěvku věnovala zejména proměnám politiky Habsburků, kteří dokončení katedrály významně ovlivnili.

Přestože dostavba kolínského dómu a pražské katedrály probíhala v podobné dějinné atmosféře, existují mezi oběma zásadní rozdíly spočívající v motivech pro dostavbu, politizaci samotné události anebo vnímání tohoto podniku veřejností či různými konfesemi. O zachycení tohoto rozdílu šlo organizátorům konference především. Téměř stovka posluchačů, kteří zaplnili Sál kardinála Berana, tak mohla lépe porozumět tomu, jaký význam má katedrála sv. Víta pro dnešní společnost. Jelikož se jako velmi zajímavé ukázalo být téma organizace katedrální huti či orientace stavebníků na jednotlivé evropské vzory, uvažují organizátoři o tom, že by tématem příštího setkání mohla být Vídeň.

Související články

Další aktuality

Konference připomněla duchovní odkaz kardinála Tomáše Špidlíka

V rámci oslav 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka se dnes uskutečnila v Hlavním sále Valdštejnského paláce mezinárodní konference nazvaná „Duchovní odkaz J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ (1919 – 2010)“. Na konferenci vystoupil kardinál Dominik Duka OP, apoštolský nuncius Charles Daniel Balvo, prof. Pavel Ambros a další osobnosti.
21.10.2019

Tomáš Halík obdržel od prezidenta Spolkové republiky Německo nejvyšší státní vyznamenání

Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier, udělil prof. Dr. Tomáši Halíkovi za zásluhy o česko-německé smíření a dlouholetou angažovanost za spravedlivou občanskou společnost a dialog mezi národy a náboženstvími Kříž za zásluhy 1. třidy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo.
21.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 21. do 27. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
21.10.2019

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019