Pražská katedrála byla vždy především křesťanským kostelem

Při příležitosti 670. výročí položení základního kamene chrámu sv. Víta se na pražském arcibiskupství konala 21. listopadu 2014 již čtvrtá mezinárodní konference zabývající se fenoménem katedrály, letos na téma Katedrála v době probouzení národů. O kolínském dómu sv. Petra a jeho dostavbě v 19. století promluvil kardinál Joachim Meisner.
Publikováno: 25. 11. 2014 11:25

Praha: Letošní konference o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem byla již čtvrtým ročníkem setkání představitelů evropských katedrál. Tato setkání – v minulých letech věnovaná katedrálám v Paříži, Krakově a Miláně - se snaží představit souvislost pražského metropolitního kostela s ostatními evropskými katedrálami, a ukázat tak univerzalitu fenoménu katedrály, ale zároveň také jedinečnost té pražské. Tématem konference, pořádané Arcibiskupstvím pražským, Metropolitní kapitulou a Centrem teologie umění při KTF UK, tentokrát byla „Katedrála v době probouzení národů“.

Účastníci konference si položili otázku, jak se jednotlivé fáze národního obrození zapsaly do dostavby katedrály, resp. jakou roli hrála tato dostavba v rámci národní otázky a to jak v Praze, tak v Kolíně nad Rýnem. Celé odpoledne lze snad shrnout do závěru, že zatímco kolínská katedrála po jistou dobu skutečně hrála roli národního památníku, pražská katedrála nikdy symbolem národa v etnickém slova smyslu nebyla. Její dostavba byla vždy ponejvíce věcí věřících křesťanů a můžeme o ní mluvit spíše jako o symbolu státnosti.

Snahy dovršit stavbu katedrály souvisely s kulturními, politickými, sekularizačními a národními pohyby 19. století a objevují se v celé Evropě. U Svatovítské katedrály se do popředí dostaly vlivy tradiční barokní zbožnosti (zejména ve spojení s kultem Jana Nepomuckého) a německého romantismu podníceného znovuobjevováním výtvarné hodnoty gotiky. Vliv měly příklady dostavby jiných evropských katedrál (Chartres, Notre-Dame v Paříži, Westminster atd.). Hlavním inspiračním zdrojem pro pražskou katedrálu a „sen o její dostavbě“ se ovšem stal právě dóm v Kolíně nad Rýnem.

Organizátoři proto do Prahy pozvali dva vzácné hosty právě z tohoto německého města. Byli jimi kolínský emeritní arcibiskup kardinál Joachim Meisner a hlavní katedrální architekt a ředitel katedrální huti kolínského dómu dr. Michael Hauck. Zatímco první přednášející od okamžiku počátku dostavby došel až do současnosti, aby konstatoval, že dnes je kolínská katedrála již jen katolickým chrámem a samozřejmě významnou kulturní památkou, druhý příspěvek se soustředil zejména na kulturně-politické souvislosti 19. století.

Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta byla založena až v roce 1859, tedy později, než spolek pro dokončení katedrály v Kolíně. Ideu završit budování katedrály nerealizoval ani panovník, ale ani církevní instituce, přestože jedním z nejvýznamnějších představitelů byl vedle hraběte Františka Thuna svatovítský kanovník Václav Michael Pešina. Oba obnovu katedrály chápali jako „svatý trojhlas“ náboženského, národního a uměleckého významu.

O tom, jakou roli hrála při rozhodování dostavby idea národa a jakou roli hrála politika Habsburků, či jak na vnímání katedrály a její dostavby působily poměry 19. století v českých zemích, hovořili prof. Miloš Havelka a dr. Taťána Petrasová. První přednášející nastínil tři ideje, které měly vliv na dostavbu katedrály. Podle něho to byly historismus, tedy romantický postoj vůči minulosti, bohemismus (vlastenectví vztahující se k zemskému pojetí národa) a reformní katolicismus, piaristické osvícenství, které nad rozdíl od francouzského osvícenství nebylo zaměřené proti náboženství. Dr. Petrasová se ve svém příspěvku věnovala zejména proměnám politiky Habsburků, kteří dokončení katedrály významně ovlivnili.

Přestože dostavba kolínského dómu a pražské katedrály probíhala v podobné dějinné atmosféře, existují mezi oběma zásadní rozdíly spočívající v motivech pro dostavbu, politizaci samotné události anebo vnímání tohoto podniku veřejností či různými konfesemi. O zachycení tohoto rozdílu šlo organizátorům konference především. Téměř stovka posluchačů, kteří zaplnili Sál kardinála Berana, tak mohla lépe porozumět tomu, jaký význam má katedrála sv. Víta pro dnešní společnost. Jelikož se jako velmi zajímavé ukázalo být téma organizace katedrální huti či orientace stavebníků na jednotlivé evropské vzory, uvažují organizátoři o tom, že by tématem příštího setkání mohla být Vídeň.

Související články

Další aktuality

Kardinál Schönborn o exhortaci Querida Amazonia: Papež vybízí k širšímu pohledu

„František opět dokázal zklamat všechny ty, kdo očekávali černobílou odpověď. Znovu se snaží pozvednout, rozšířit a prohloubit perspektivu, aby překonal konflikt mezi dvěma krajními pozicemi,“ říká kardinál Christoph Schönborn v komentáři k postsynodální apoštolské exhortaci Querida Amazonia.
14.02.2020

Biskup Vojtěch Cikrle dnes slaví 30. výročí biskupské služby

Dne 14. února 1990 jmenoval papež Jan Pavel II. tehdejšího rektora Kněžského semináře v Litoměřicích Vojtěcha Cikrleho v pořadí třináctým brněnským sídelním biskupem. Biskupské svěcení přijal v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně 31. března 1990.
14.02.2020

Celostátní setkání mládeže proběhne v Hradci Králové

Město Hradec Králové bylo vybráno jako dějiště Celostátního setkání mládeže v roce 2021.
13.02.2020

Klášter Hradčany se otevře veřejnosti

Řád bosých karmelitánů otevře na Hradčanském náměstí nový Klášter Hradčany. Od března 2020 zde vznikne otevřený prostor „Fortna“, sloužící svým duchovním, kulturním a vzdělávacím programem široké veřejnosti.
13.02.2020

Papež František: Pláč očišťuje a obnovuje

Ve středu 12.2. dopoledne se vatikánské aule Pavla VI. konala generální audience. Byla zahájena čtením z knihy proroka Zachariáše (12,10). Tento starozákonní prorok předpovídá seslání ducha milosti a prosby o slitování na obyvatele Jeruzaléma, takže „budou naříkat nad tím, kterého probodli“.
13.02.2020