Pražská katedrála byla vždy především křesťanským kostelem

Při příležitosti 670. výročí položení základního kamene chrámu sv. Víta se na pražském arcibiskupství konala 21. listopadu 2014 již čtvrtá mezinárodní konference zabývající se fenoménem katedrály, letos na téma Katedrála v době probouzení národů. O kolínském dómu sv. Petra a jeho dostavbě v 19. století promluvil kardinál Joachim Meisner.
Publikováno: 25. 11. 2014 10:25

Praha: Letošní konference o katedrálách v Praze a Kolíně nad Rýnem byla již čtvrtým ročníkem setkání představitelů evropských katedrál. Tato setkání – v minulých letech věnovaná katedrálám v Paříži, Krakově a Miláně - se snaží představit souvislost pražského metropolitního kostela s ostatními evropskými katedrálami, a ukázat tak univerzalitu fenoménu katedrály, ale zároveň také jedinečnost té pražské. Tématem konference, pořádané Arcibiskupstvím pražským, Metropolitní kapitulou a Centrem teologie umění při KTF UK, tentokrát byla „Katedrála v době probouzení národů“.

Účastníci konference si položili otázku, jak se jednotlivé fáze národního obrození zapsaly do dostavby katedrály, resp. jakou roli hrála tato dostavba v rámci národní otázky a to jak v Praze, tak v Kolíně nad Rýnem. Celé odpoledne lze snad shrnout do závěru, že zatímco kolínská katedrála po jistou dobu skutečně hrála roli národního památníku, pražská katedrála nikdy symbolem národa v etnickém slova smyslu nebyla. Její dostavba byla vždy ponejvíce věcí věřících křesťanů a můžeme o ní mluvit spíše jako o symbolu státnosti.

Snahy dovršit stavbu katedrály souvisely s kulturními, politickými, sekularizačními a národními pohyby 19. století a objevují se v celé Evropě. U Svatovítské katedrály se do popředí dostaly vlivy tradiční barokní zbožnosti (zejména ve spojení s kultem Jana Nepomuckého) a německého romantismu podníceného znovuobjevováním výtvarné hodnoty gotiky. Vliv měly příklady dostavby jiných evropských katedrál (Chartres, Notre-Dame v Paříži, Westminster atd.). Hlavním inspiračním zdrojem pro pražskou katedrálu a „sen o její dostavbě“ se ovšem stal právě dóm v Kolíně nad Rýnem.

Organizátoři proto do Prahy pozvali dva vzácné hosty právě z tohoto německého města. Byli jimi kolínský emeritní arcibiskup kardinál Joachim Meisner a hlavní katedrální architekt a ředitel katedrální huti kolínského dómu dr. Michael Hauck. Zatímco první přednášející od okamžiku počátku dostavby došel až do současnosti, aby konstatoval, že dnes je kolínská katedrála již jen katolickým chrámem a samozřejmě významnou kulturní památkou, druhý příspěvek se soustředil zejména na kulturně-politické souvislosti 19. století.

Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta byla založena až v roce 1859, tedy později, než spolek pro dokončení katedrály v Kolíně. Ideu završit budování katedrály nerealizoval ani panovník, ale ani církevní instituce, přestože jedním z nejvýznamnějších představitelů byl vedle hraběte Františka Thuna svatovítský kanovník Václav Michael Pešina. Oba obnovu katedrály chápali jako „svatý trojhlas“ náboženského, národního a uměleckého významu.

O tom, jakou roli hrála při rozhodování dostavby idea národa a jakou roli hrála politika Habsburků, či jak na vnímání katedrály a její dostavby působily poměry 19. století v českých zemích, hovořili prof. Miloš Havelka a dr. Taťána Petrasová. První přednášející nastínil tři ideje, které měly vliv na dostavbu katedrály. Podle něho to byly historismus, tedy romantický postoj vůči minulosti, bohemismus (vlastenectví vztahující se k zemskému pojetí národa) a reformní katolicismus, piaristické osvícenství, které nad rozdíl od francouzského osvícenství nebylo zaměřené proti náboženství. Dr. Petrasová se ve svém příspěvku věnovala zejména proměnám politiky Habsburků, kteří dokončení katedrály významně ovlivnili.

Přestože dostavba kolínského dómu a pražské katedrály probíhala v podobné dějinné atmosféře, existují mezi oběma zásadní rozdíly spočívající v motivech pro dostavbu, politizaci samotné události anebo vnímání tohoto podniku veřejností či různými konfesemi. O zachycení tohoto rozdílu šlo organizátorům konference především. Téměř stovka posluchačů, kteří zaplnili Sál kardinála Berana, tak mohla lépe porozumět tomu, jaký význam má katedrála sv. Víta pro dnešní společnost. Jelikož se jako velmi zajímavé ukázalo být téma organizace katedrální huti či orientace stavebníků na jednotlivé evropské vzory, uvažují organizátoři o tom, že by tématem příštího setkání mohla být Vídeň.

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Při papežské mši bude kříž z Česka

Při návštěvě Slovenska (12.–15. září) by měl papež František sloužit poslední den mši svatou v Šaštíně, kam zamíří i naši biskupové. Na pódiu bude navíc umístěn kříž z trámů tornádem poničeného kostela z Moravské Nové Vsi.
28.07.2021

Sestra Francine, unesená v Konžské demokratické republice, je opět svobodná

Sestra Francine, která byla unesená na východě Konžské demokratické republiky, je opět svobodná, informovala o tom organizace Církev v nouzi. Fyzicky je v pořádku, ale je traumatizována. Další informace o pozadí jejího únosu a rychlého propuštění nejsou známé.
28.07.2021

Emeritní papež Benedikt: Učení se musí rozvíjet ve víře a z víry

Emeritní papež Benedikt varuje před „útěkem k pouhému učení“ v náboženském životě. Víra se musí osvědčit a růst v kontaktu s realitou, napsal pro německý časopis Herder Korrespondenz v rozhovoru u příležitosti 70. výročí svého kněžského svěcení.
28.07.2021

Prohlášení předsedy ČBK k některým kandidaturám do poslanecké sněmovny

Přinášíme prohlášení předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého, k některým kandidaturám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
27.07.2021

20. svatoanenské zahradní slavnosti v Domově sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem zbouraly bariéry mezi světem zdravých a hendikepovaných

Domov sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem uspořádal tuto sobotu 24. července 2021 již 20. svatoanenské zahradní slavnosti aneb slavnosti bez bariér. Jednalo se o jubilejní akci na pomoc potřebným lidem s roztroušenou sklerózou. Účastnil se jich také kardinál Dominik Duka a bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který také touto nemocí trpí.
27.07.2021