Teologie a umění. Nové číslo MKR Communio

Poslední číslo letošního 18. ročníku Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 73) je věnováno vztahu teologie a umění.

Jak upřesňuje redakční editorial, nové vydání se věnuje především vztahu teologie k umění slovesnému, tedy k literatuře. Uvnitř samotného tématu se nabízí celý vějíř otázek počínaje tou, jak dnes rozpoznat křesťanské umění a literaturu, nebo jakým způsobem vystihnout jádro náboženské a umělecké zkušenosti. Autory jednotlivých příspěvků, jimiž jsou převážně mladí teologové a literární vědci domácí provenience, spojuje snaha pokusit se ozřejmit problém teologické interpretace uměleckého díla, zejména literárního textu.

V úvodu nejprve ke čtenářům promlouvají samotní umělci: Úryvky z Goethova milostného díla Utrpení mladého Werthera a z Čapkova nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna předkládají na způsob ouverture úvahy o umění, jeho povaze a smyslu.

Text germanistky Jany Maroszové rozvíjí autorčiny úvahy o literárních metaforách požívání pokrmu, které představila ve druhém čísle letošního ročníku MKR Communio. Tentokrát se soustředí na obraz slova coby chleba života a zkoumá jeho formu v sekulární literatuře a v Bibli.

Barbora Hojdová nabízí ve své stati teologický výklad novely Květy Legátové Jozova Hanule. V centru úvah stojí příběh hlavní hrdinky knihy, který lze nahlížet jako duchovní proces osobní proměny, vedoucí skrze tři podoby lásky: eros, agape a caritas.

Člen české redakce MKR Communio Jan Hojda, který působí na Katedře kulturních a náboženských studií královéhradecké univerzity, zkoumá důvody, které ve 20. století vedly katolickou teologii k zájmu o literární svět. Konkrétně si přitom všímá přínosu R. Guardiniho a H. U. von Balthasara.

O tom, jak mohou vybrané proudy postmoderní hermeneutiky vrhnout světlo na umělecký výklad biblického textu, informuje ve svém příspěvku Kateřina Kočí z lovaňské Katolické univerzity. Za klíčový přitom považuje vzájemný poměr originality uměleckého díla a tradice.

Tematický celek úvah o teologii a literatuře doplňují ještě dva další texty. Prvním z nich je reflexe Vojtěcha Janšty, která v ekumenické otevřenosti rozvíjí různé aspekty křesťanské svatosti, přičemž se nevyhýbá ani tolik diskutované otázce přímluvné modlitby svatých.

Celé číslo uzavírá rozhovor pražského teologa Karla Sládka se zakladatelem a představeným komunity v italském Bose, Enzo Bianchim, který čtenáře jednak seznamuje s její historií, jednak klade otázku po poslání tohoto ekumenicky významného mnišského společenství v kontextu dnešní církve a světa.

Jednotlivé texty tohoto čísla jsou navzájem protkány literárními „obrázky“, jež tvoří citáty o čtenářích a literatuře z pera Karla Čapka.

Nový svazek MKR Communio lze opět získat v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.

(autor: Robert Svatoň)