Papež o Charlie Hebdo, dalajlámovi a rodinných ideologiích

Proč nepřijal papež Dalajlamu? Jak vysvětluje své výroky vyřknuté v souvislosti s týdeníkem Charlie Hebdo? Které země se chystá římský biskup navštívit? Co znamená ideologická kolonizace rodin, o níž hovořil v Manile? Tyto otázky položili papeži Františkovi novináři v pondělí 19. ledna 2015 během letu z Manily.

V Buenos Aires mě chtěli někteří lidé zkorumpovat. Během letu z Filipín to řekl papež František. V rozhovoru s novináři vyprávěl o události, kdy mu jistí ministerští úředníci nabízeli peníze pro chudé a žádali za to úplatek. Genderovou teorii pak papež uvedl jako příklad „ideologické kolonizace“, jíž čelí rodiny. Oznámil také plánované návštěvy Afriky a Latinské Ameriky a vysvětlil své neuskutečněné setkání s dalajlámou.

Charlie Hebdo – svoboda doprovázená rozvážností

Silný ohlas v médiích vyvolala papežova reakce na teroristické útoky v redakci týdeníku Charlie Hebdo. Během letu ze Srí Lanky na Filipíny totiž papež odsoudil teroristické násilí, současně však připomněl potřebu neurážet náboženství. Použil přitom přirovnání, podle kterého ten, kdo urazí matku druhého, může očekávat ránu pěstí – a právě tato věta se stala námětem mnoha negativních komentářů.

K tématu se papež vrátil i v pondělí 19. ledna 2015 při návratu z Filipín. Na otázku španělsky hovořící novinářky odpověděl, že byť je násilná reakce na urážku vždycky špatná, svoboda projevu má být doprovázena rozvážností, neboť ta je základem společenského soužití: „Teoreticky jsme všichni zajedno: Je zde svoboda projevu a násilná reakce není dobrá, je vždycky špatná. V tom jsme zajedno. Avšak v praxi se trochu zastavme, protože jsme lidé a riskujeme, že budeme druhé provokovat. Proto musí být svoboda doprovázená rozvážností. To jsem chtěl říci.“

Setkání s dalajlámou

František se také vyjádřil k setkání s dalajlámou, k němuž nedošlo při předávání Nobelovy ceny v Římě v prosinci loňského roku. Důvodem neuskutečnění bylo podle papeže to, že vatikánský Státní sekretariát protokolárně nepřijímá hlavy států nebo lidi na jejich úrovni během mezinárodních setkání v Římě. „Nějaké noviny napsaly, že jsem jej nepřijal kvůli strachu z Číny. To není pravda (…) On požádal o audienci a bylo mu sděleno datum v určitou chvíli,“ uvedl František s tím, že s dalajlámou jsou v kontaktu.

„Ideologická kolonizace“ rodin

Redaktor německého rádia ARD se papeže ptal, v čem spočívá „ideologická kolonizace rodin“, o které hlava katolické církve mluvila během setkání s rodinami v Manile. František odpověděl příkladem z Argentiny, kde ministryně školství požádala o finanční příspěvek na stavbu škol pro chudé. Peníze jí byly poskytnuty, avšak pod podmínkou, že zavede učebnice obsahující genderovou teorii. Na podobný postup si v průběhu Synody o rodině podle papeže stěžovali také afričtí biskupové.

„To je ona ideologická kolonizace: Vstoupí do nějakého národa s pojmem, který s ním nemá nic společného (…) a kolonizují národ pojmem, jenž mění nebo chce změnit jejich mentalitu či strukturu. (…) Využijí potřeby nějakého národa či možnosti do něj vstoupit a posílit své postavení, a to skrze děti,“ vysvětlil František s tím, že podobný postup byl použit i v italské fašizující organizaci Balilla nebo v Hitlerjugend.

Kolonizátoři chtějí národům vzít jejich identitu, uvedl papež, který současně odmítl globalizační snahu setřít rozdíly mezi národy: „Pravá globalizace není jako koule, v níž jsou všechny body stejně vzdálené od středu. Globalizace je důležitá, avšak nesmí být chápaná jako koule, nýbrž jako mnohostěn, kde každý národ a každá část zachovává svou identitu.“

2015: Cesty do Afriky i Ameriky

Na rok 2015 je pak plánována cesta do Středoafrické republiky a Ugandy, uvedl papež s dodatkem, že „hovoří hypoteticky“. Návštěvu Afriky podle něj zdržela epidemie Eboly, která by se mohla šířit skrze velká shromáždění.

Během cesty do USA, která proběhne v září 2015, se římský biskup zúčastní Světového setkání rodin ve Filadelfii, dále promluví v hlavním sídle OSN v New Yorku a navštíví Washington, kde bude pravděpodobně svatořečit františkánského misionáře Junipera Serru.

V roce 2015 by se měla také uskutečnit (jedná se zatím o návrh) cesta do Ekvádoru, Bolívie a Paraguaye. „Příští rok bych chtěl – dá-li Pán Bůh, avšak není ještě nic naplánovaného – navštívit Chile, Argentinu a Urugay,“ řekl také papež.

Bez chudých nepochopíme evangelium

Hlavní tématem cesty na Filipíny byli podle Františka chudí lidé. Ti jsou v současné době obětí skartovací kultury: „Dnes nevyhazujeme jen papír nebo to, čeho máme nadbytek. Dnes skartujeme lidi,“ řekl František.

Citoval přitom příklad rozdílného přístupu jistého lékaře k bezdomovci nebo místo v Buenos Aires, kde stojí vedle sebe luxusní hotely a příbytky chudých: „Máme sklon si na tohle zvyknout, ne? Zde jsme my a tam jsou skartovaní lidé.“

Církev podle něj musí jít příkladem a nepodléhat zesvětštění, které je „nejvážnějším hříchem a největší hrozbou“.

Jednou z věcí, kterou ztrácí člověk žijící v blahobytu, je pak schopnost plakat nad nespravedlností a nad hříchy. O tu by měli Boha prosit zejména zámožnější křesťané.  

Jak také uvedl František, chudí lidé jsou bohatstvím pro církev: „Jestliže odebereme chudé z evangelia, nemůžeme pochopit Ježíšovo poselství. Někteří říkají: ´Jdu evangelizovat chudé.´ Ano, ale nechej se evangelizovat jimi, protože oni mají hodnoty, které ty nemáš.“

(foto: CNA / Alan Holdren)