Olomouckému arcibiskupství se v restitucích vrátily obrazy

Čtyři obrazy, které do roku 1948 tvořily součást sbírek olomouckého arcibiskupa Prečana a po zabavení komunistickým režimem byly v majetku státních institucí, převzali ve středu 21. ledna 2015 v rámci procesu majetkového narovnání mezi státem a církvemi zástupci olomouckého arcibiskupství. Dosavadní umístění děl v Muzeu umění Olomouc se tím ovšem nezmění, neboť arcibiskupství je muzeu bude nadále bezplatně zapůjčovat.

Olomouc: Navrácené olejomalby pocházejí ze 17. a 18. století, dvě z nich přitom tvoří protějšky. Jedná se o zhruba 40 x 30 cm velké portréty manželského páru namalované zatím neznámým středoevropským malířem roku 1612. Na zadní straně ženské podobizny se dochoval nápis Alžběta Bathory Czachtice. „Tento nápis nicméně neodpovídá skutečnosti. Fyziognomie a věk zobrazené a současně i datace malby odporují pokusu o takovou identifikaci,“ uvedla pracovnice památkového oddělení olomouckého arcibiskupství Anežka Dočekalová.

Další dva obrazy jsou rozměrnější (cca 80 x 60 cm) a pocházejí ze druhé poloviny 18. století taktéž od neznámého malíře. Oba zachycují přibližně tříletou dívku svírající v ruce devocionální obrázek – v jednom případě Krista, ve druhém snad sv. Antonína Velikého. Obrazy zakoupil roku 1938 olomoucký arcibiskup Leopold Prečan a byly součástí výzdoby jeho letního sídla na Svatém Kopečku u Olomouce.

Během předávacího procesu zhodnotili zástupci obou institucí vzájemnou spolupráci při správě arcibiskupských sbírek (více informací o ní je k dispozici pod tímto odkazem). Odborníci z muzea i arcibiskupství poté posoudili stav předávaných obrazů a podepsali příslušné dokumenty. Samotné předání bylo však spíše symbolické – obrazy totiž zůstanou bezplatně zapůjčeny v Muzeu umění. „Považujeme za důležité, aby cenné sbírky olomouckého arcibiskupství mohly sloužit široké veřejnosti, a spolupráce s Muzeem umění je nejlepší možností, jak toho dosáhnout,“ uvedl k tomu Mons. Josef Nuzík, generální vikář olomoucké arcidiecéze.