Poselství papeže Františka k postní době 2015

Jak jen si přeji, aby se místa, kde se projevuje církev, zvláště naše farnosti a komunity, stávaly ostrovy milosrdenství uprostřed moře lhostejnosti, píše papež František v poselství k letošní postní době. Ta začne na Popeleční středu 18. února 2015.
Publikováno: 28. 1. 2015 13:54

Vatikán: Bůh „není vůči nám lhostejný. Každý z nás mu leží na srdci, zná nás jménem, stará se o nás, a když ho opustíme, hledá nás“. Tato slova píše papež František v úvodu svého poselství k letošní postní době. Tématem listu je právě lhostejnost.  

Výchozím bodem je podle římského biskupa Boží láska ke každému člověku. Bůh si váží každého a za jeho spásu dal svůj život. Bránu, kterou otevřel svou smrtí a zmrtvýchvstáním, drží církev stále otevřenou.

Pokud se však člověku dobře daří a žije v pohodlí, zapomíná na ostatní a sám se stává lhostejným, píše papež. Tento postoj, který papež pokládá za „skutečné pokušení“, nabral v současnosti celosvětový rozměr. Je proto možné hovořit o „globální lhostejnosti“.

Postní doba je časem obnovy. Papež proto navrhuje tři kroky k meditaci, které se tématem lhostejnosti zabývají na úrovni církve, farností a každého jednotlivce.

Aby lidé nebyli lhostejní a neuzavírali se do sebe, je třeba se na prvním místě nechat připodobňovat Kristu, jehož přináší církev: „Křesťan je někým, kdo umožní Bohu, aby ho oblékl do jeho dobroty a milosrdenství, aby ho oblékl do Krista, a tak se mohl stávat tím, čím je on – služebníkem Boha a lidí,“ píše František, podle kterého k této proměně člověka dochází především díky naslouchání Božímu Slovu a přijímání svátosti, zejména eucharistie.

Na úrovni farností a společenství vyzývá papež k překonávání hranice viditelné církve. To se děje skrze modlitbu – svatí i nyní kráčejí vedle věřících na Zemi a pomáhají jim – i skrze vycházení k chudým a vzdáleným. „Drazí bratři a sestry, jak jen si přeji, aby se místa, kde se projevuje církev, zvláště naše farnosti a komunity, stávaly ostrovy milosrdenství uprostřed moře lhostejnosti,“ uvádí papež.

Každý jednotlivec pak může překonat lhostejnost skrze vlastní modlitbu za druhé. „Neignorujme sílu modlitby mnoha lidí,“ vyzval František, který v této souvislosti připomněl iniciativu 24 hodin pro Pána, vyhlášenou na 13. a 14. březen 2015: Po celém světě budou v tyto dny otevřeny kostely, kde bude prostor pro modlitbu, zpověď nebo rozhovor s knězem.

Jednotliví věřící mají také konat skutky lásky a podpořit různé charitativní organizace.

Jak také papež uvedl, setkání s utrpením druhého je výzvou k obrácení: „Bratrova potřeba mi připomíná křehkost mého vlastního života a mou závislost na Bohu a na bratrech. Pokud pokorně prosíme o milost Boží a přijímáme omezenost svých možností, s důvěrou se odevzdáváme nekonečným možnostem, které obsahuje Boží láska. A budeme moci odolávat ďábelskému pokušení, jež nás vede k víře, že zachránit sebe i svět můžeme my sami.“

Postní doba letos začne 18. února 2015.

(ilustrační foto: CNA / Daniel Ibanez)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Přímé přenosy bohoslužeb od 17. do 23. ledna 2022

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
17.01.2022

Papež: Ježíšem nabízená radost není nikdy naředěná

Promluva papeže Františka před polední modlitbou Anděl Páně v neděli 16. ledna 2022.
16.01.2022

Gertrude a soustroví Gulag

Pozornost veřejnosti se v těchto dnech upírá ke střetům v Kazachstánu, k jejichž pokojnému vyřešení vyzval rovněž papež František. Z kazašské katolické církve většinou nepřichází mnoho zpráv, byť se v případě Kazachstánu jedná o středoasijskou zemi s vůbec největším počtem katolíků. O to zajímavější může být informace o beatifikační kauze Gertrude Detzelové, apoštolky v gulazích, kterou loni v srpnu zahájila karagandská diecéze.
16.01.2022

Bohoslužba za Františka Skorinu – renesanční osobnost spojující národy

Osobnost renesančního humanisty Františka Skoriny (1470-1552) připomene zádušní mše sv., která se uskuteční 20. ledna v 17.00. v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Mše sv. symbolicky propojí Prahu s hlavními městy někdejšího polsko-litevského soustátí, Varšavou a Vilniusem – v obou městech se budou sloužit zádušní mše v témže čase. Bohoslužby se uskuteční také v Minsku, Polocku – Skorinově rodišti – či Padově, kde vystudoval lékařství.
15.01.2022

Kardinál Czerny: Záchrana migrantů na moři je nejvyšší službou

Vatikán. Úřadující prefekt vatikánského Úřadu pro integrální lidský rozvoj, kard. Michael Czerny, se obrátil osobním listem k dobrovolníkům z organizace „Mediterranea“, v němž jim papežovým jménem vyslovuje podporu několik dní před zahájením nové mise lodi „Mare Jonio“. „Přijít na pomoc našim bratrům a sestrám migrantům je tou nejvyšší službou, kterou můžete nabídnout“, píše kardinál Czerny záchranářům, kterým není lhostejný osud uprchlíků ve vodách Středozemního moře.
14.01.2022