Umělecká díla z kroměřížského zámku se dočkají restaurování

S náklady blížícími se částce 19 milionů korun bude na Arcibiskupském zámku v Kroměříži zahájen projekt, jehož cílem je restaurovat celkem 36 obrazů a 28 kusů historického nábytku. Většinu prostředků na akci, jejímž smyslem je záchrana ohrožených předmětů z uměleckých sbírek arcibiskupství, již přislíbilo ministerstvo financí v rámci Norských fondů.
Publikováno: 28. 1. 2015 17:00

Olomouc/Kroměříž: Stěžejní aktivitou projektu, který probíhá od začátku tohoto roku a ukončen bude v březnu 2016, je komplexní restaurování 36 obrazů z fondu Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Celý soubor více než 500 obrazů přitom představuje v evropském měřítku unikátní sbírku sestávající z pláten a desek věhlasných autorů, jako je Tizian, van Dyck, Brueghel, Cranach či Veronese.

Na základě průzkumu byla pro projekt vybrána umělecká díla dvou kategorií: první tvoří předměty v havarijním stavu, kde již došlo k poškození díla, ale restaurováním mu lze vrátit velkou část původního vzhledu, a tu druhou předměty ohrožené, u nichž existuje nebezpečí, že nebudou-li restaurovány, dojde k jejich nevratnému poškození,“ vysvětlil Štěpán Sittek, projektový manažer olomouckého arcibiskupství.

Mezi nejcennější obrazy, které budou v rámci projektu restaurovány, patří např. dílo J. H. Schönfelda Camilius vydává falerským hochům nevěrného učitele či obraz Vidění sv. Štěpána od J. K. Lišky. Do projektu je také zahrnuta řada obrazů známých autorů (M. A. Lublinský, R. Meganck, L. Bassano, G. Rosa aj.) i barokních kopií obrazů věhlasných evropských mistrů, jako P. P. Rubense nebo Caravaggia.

Další významnou součást mobiliárního fondu zámku představuje historický nábytek. Výběr 28 předmětů k restaurování v rámci projektu byl proveden podle tří základních kritérií: tvoří je unikátnost a umělecká hodnota předmětů, jejich stav a také exponovanost na návštěvnické trase.

Velká část vybraných předmětů pochází ze 17. století a tvoří původní vybavení zámeckých prostor před rokem 1948. K restaurování byl vybrán také soubor nábytku z tzv. Zimního bytu, který je kvalitním příkladem nábytkářského umění 19. století,“ uvedl Sittek a dodal: „Všechny vybrané předměty se nacházejí na návštěvnické trase v historických sálech kroměřížského zámku, kterými každoročně projdou desetitisíce návštěvníků.“

Součástí projektu bude i konference

Kromě restaurování obrazů a nábytku má projekt také pořídit vybavení pro ochranu sbírkových předmětů, zejména deskových obrazů z 15.–17. století, proti vlivu klimatických podmínek. „Tyto obrazy už byly restaurovány, téměř na všech se však projevují první známky negativního působení změn klimatických podmínek,“ popsal Sittek, podle kterého bylo jako nejvhodnější řešení zvoleno zajištění těchto obrazů pomocí klimastabilních rámů. Ty cenná díla ochrání před negativními vlivy nejen v prostředí zámku, ale také během případných zápůjček jiným institucím.

Poslední část projektu pak tvoří společné aktivity olomouckého arcibiskupství a jeho partnerů, kteří se na projektu podílejí, tedy Muzea umění Olomouc, Národního památkového ústavu a Norsk Institutt for Kulturminneforskning. Jejich cílem je výměna zkušeností v oblasti restaurování a prezentace uměleckých děl a završena bude společnou konferencí s tištěným výstupem.

Celkové náklady na projekt byly vyčísleny na 18,7 milionu korun, z toho 80 %, tedy téměř 15 milionů, bude hrazeno prostřednictvím Ministerstva financí ČR v rámci Norských fondů, zbývajících 20 % tvoří spolufinancování olomouckého arcibiskupství. Předběžně však spolufinancování na tomto projektu přislíbily také Zlínský kraj a Město Kroměříž,“ doplnil Sittek.

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera je probíhající projekt vítaným krokem v péči o unikátní umělecké sbírky uchovávané na kroměřížském zámku. „Jsem rád, že svůj příspěvek přislíbily i Zlínský kraj a Město Kroměříž. Uvedené instituce si uvědomují, že tyto umělecké poklady jsou jedním z magnetů přitahujících turisty. Dobrá spolupráce nejen přináší plody, ale taky dává dobrý příklad. Věřím, že návštěvníci zámku si budou odnášet potěšení z krásy i povzbuzení k harmonii v životě a ke spolupráci ve svém prostředí,“ uzavřel arcibiskup Graubner.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Sborník představuje „neznámého“ kardinála Miloslava Vlka

Reprezentativní publikaci věnovanou osobnosti kardinála Miloslava Vlka vydal při příležitosti 30. výročí jeho intronizace pražským arcibiskupem Ústav pro studium totalitních režimů. Slavnostní prezentace knihy se 17. června uskutečnila v sále kardinála Berana v pražském arcibiskupském paláci.
22.06.2021

Vojenskému a špitálnímu řádu svatého Lazara Jeruzalémského – Bohemia byl odejmut status soukromého sdružení křesťanů

Na základě rozhodnutí plenárního zasedání České biskupské konference ze dne 17. května 2021 byl Vojenskému a špitálnímu řádu svatého Lazara Jeruzalémského – Bohemia odejmut status soukromého sdružení křesťanů.
22.06.2021

Navštivte svatoludmilská místa a pošlete fotku!

Letos si připomínáme 1100 let od smrti sv. Ludmily, první historicky doložené ženy, kněžny, panovnice, světice a babičky v českých dějinách. Ženskou osobnost, která oslovuje i po více než tisíci letech připomenou během léta desítky akcí po celé zemi. Zapojit se může každý. Stačí sdílet fotku z více než šedesáti nejzajímavějších svatoludmilských míst v Česku prostřednictvím interaktivní mapy. Akci, která má připomenout výročí smrti patronky české země, pořádá spolek Svatá Ludmila 1100 let.
22.06.2021

P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK, slaví 25. výročí kněžství

Přesně před 25 lety přijal kněžské svěcení P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. 22. června 1996 ho na kněze vysvětil v katedrále sv. Víta v Praze pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk.
22.06.2021

3. videopozvánka biskupa Josefa Nuzíka k Roku rodiny

21.06.2021