2. února: Den zasvěceného života

V souvislosti s probíhajícím Rokem zasvěceného života a 2. únorem jako Dnem zasvěceného života, uveřejňujeme společný dopis řeholníků a řeholnic ČR. Zastoupeni předsedkyní Konference vyšších představených ženských řeholí sestrou Vojtěchou Zikešovou a předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí strahovským opatem Michaelem Pojezdným se v něm zamýšlí nad úlohou zasvěcených osob ve dnešní společnosti. K reflexi však vybízí i věřící. 

Řeholnice a řeholníci z Čech, Moravy i Slezska se ve 4 bodech svého dopisu zamýšlí nad odrazem povzbuzujících slov papeže Františka: 'Prožívejte přítomnost se zápalem!' v životě svých společenství.

Sebe a české církevní obce se tak ptají: Čím jako zasvěcené osoby můžeme přispět společnosti a církvi?

Úvodem své části odpovědi, dopise v příloze tohoto článku, zdůrazňují svou jednotu v mnohosti: 'Navzájem se povzbuzujeme vzhledem k rozmanitosti našich spiritualit, které zastupujeme, i k rozdílnému poslání, které máme směrem ke společnosti a místní církvi. Chceme si pomáhat nejen k opravdovému duchu pokání, ale rovněž k věrohodnějšímu vyhodnocení toho, co je dobré a kladné.'

Následný první bod své reflexe věnují řeholnice a řeholníci připomínce řádové tradice rozvoje společnosti v různých historických epochách našich dějin. 'Vám, milí přátelé, chceme upřímně poděkovat za to, že jste společně s námi kráčeli a vytvářeli hodnoty v dobrém i nesnadném, že vznikla četná díla jako plod přátelství těch, kdo hledají jediného Pána,' obrací se např. na čtenáře dopisu.

Druhý bod potom zaměřují na to, že u nás 'na jednom území pracují zasvěcené osoby rozdílných národností, míst a tradic.' Při této příležitosti zdůrazňují, že 'pestrost spiritualit je bohatstvím české církve. A také zdrojem cenných přátelství v Kristu mezi námi zasvěcenými a solidarity při řešení stejných úkolů.'

Ve třetí části je pozornost věnována čtení znamení doby a jejich vyhodnocování. Reflektují zde pokles členů v řeholních rodinách a prosí o odpuštění svých poklesků.

V posledním bodě vyjadřují zástupci řádů své přání, žít s církevní obcí jako ti, kteří slouží (Lk 22,27). Rovněž se zde závěrem opět vrací k pontifikátu papeže Františka, když píší: 'Vnímáme jako výmluvné znamení pro současnou církev, že papežem je řeholník. Společně se ptáme, co tím chce Pán říci, a společně hledáme odpověď. Svatý otec častěji opakuje:´Začněme u Boha, abychom nalezli člověka´.'

Celý dokument naleznete v příloze.

(ilustrační foto)